TŘETÍ ODPOVĚĎ JÓBOVA BILDADOVI - — Divy Božího stvoření
1 Jób na to odpověděl: 2 „Jak pomůžeš tomu, komu chybí síla? Jak zachráníš vysílené rámě? 3 Jak poradíš tam, kde chybí moudrost? Jak seznámíš s tím, co skýtá hojnou pomoc? 4 Komu povídáš ta slova? Čí to dech vychází z tebe? 5 Stíny zemřelých se úzkostně chvějí, i vody dole a co v nich přebývá. 6 Podsvětí je před ním obnaženo, říše zkázy nepřikryta. 7 On roztáhl sever nad pustotou, nad nicotou zavěsil zemi, 8 vody zabaluje do oblaků, mračno pod nimi se neprotrhne; 9 svůj trůn zahaluje, rozprostírá nad ním oblak. 10 Na vodní hladině vykroužil obzor, kde končí světlo i tma. 11 Sloupy nebes se chvějí a trnou, když okřikne vody ; 12 svou mocí vzdouvá moře, svou rozumností Netvora zdolal. 13 Jeho duch dal nebesům velkolepost, jeho ruka proklála útočného hada. 14 Hle, to je jen část jeho cest; zaslechli jsme o něm pouhý šelest, kdo může porozumět hřímání jeho bohatýrské síly?“
1Job na to řekl:2„Jak pěkně umíš slabému pomoci! Jak jsi bezmocného přímo zachránil!3Jakou radu jsi bláhovému udělil! Jak hluboké pochopení jsi tu projevil!4Komu chceš tyhle řeči vykládat? Jaký duch to z tebe promlouvá?5Mrtví se před Bohem chvějí v hlubinách, pod vodou s těmi, kdo prodlévají tam.6Před ním je nahé samo záhrobí, neskryje se před ním říše záhuby.7On prostírá sever nad prázdnem, zavěšuje zemi na ničem.8On váže vody do oblak, mračno pod nimi se však netrhá.9On zahaluje úplněk, mrakem ho přikrývá jako závojem.10Vykroužil obzor nad vodní hladinou, tam, kde je hranice světla s temnotou.11Nebeské pilíře třesou se, děsí se při jeho pohrůžce.12On svojí mocí moře utišil, netvora rozdrtil svou moudrostí.13Nebe svým dechem rozjasnil, slizkého hada svou rukou poranil.14A to jsou z jeho cest pouhé okraje, jen slabý šepot o něm slyšíme – burácení jeho moci kdo by rozuměl?“