Ageus 2

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost
1  Dvacátého prvního dne sedmého měsíce stalo se slovo Hospodinovo skrze proroka Agea: 2  „Řekni judskému místodržiteli Zerubábelovi, synu Šealtíelovu, a veleknězi Jóšuovi, synu Jósadakovu, a pozůstatku lidu: 3  Kdo zůstal mezi vámi z těch, kteří viděli tento dům v jeho prvotní slávě? A jaký jej vidíte nyní? Není ve vašich očích jen pouhé nic? 4  Buď rozhodný, Zerubábeli, je výrok Hospodinův, buď rozhodný, veleknězi Jóšuo, synu Jósadakův, buď rozhodný, všechen lide země, je výrok Hospodinův. Dejte se do díla, neboť jsem s vámi, je výrok Hospodina zástupů, 5  podle slova, kterým jsem se vám zavázal, když jste vyšli z Egypta. Můj duch stojí uprostřed vás. Nebojte se!“  6  „Toto praví Hospodin zástupů: Ještě jednou, a bude to brzy, otřesu nebem i zemí, mořem i souší. 7  Otřesu všemi pronárody, a přijdou s tím nejvzácnějším, co mají; a naplním tento dům slávou, praví Hospodin zástupů. 8  Mé je stříbro, mé je zlato, je výrok Hospodina zástupů. 9  Sláva tohoto nového domu bude větší nežli prvního, praví Hospodin zástupů. A na tomto místě budu udílet pokoj, je výrok Hospodina zástupů.“  10  Dvacátého čtvrtého dne devátého měsíce druhého roku vlády Dareiovy stalo se slovo Hospodinovo k proroku Ageovi. 11  Toto praví Hospodin zástupů: „Požádej kněze o poučení. 12  ‚Kdyby někdo nesl svaté maso v cípu svého šatu a dotkl by se tím cípem chleba, kaše, vína, oleje nebo jakéhokoli jídla, bude to tím posvěceno?‘“ Kněží odpověděli: „Nikoli.“ 13  I řekl Ageus: „Kdyby se někdo poskvrněný mrtvolou dotkl něčeho z těchto věcí, poskvrní se to tím?“ Kněží odpověděli: „Poskvrní.“ 14  Ageus nato pokračoval: „Tak je tomu přede mnou s tímto lidem, s tímto pronárodem, je výrok Hospodinův, i se vším dílem jejich rukou: cokoli sem přinášejí, je poskvrněné. 15  Ale vezměte si k srdci, co bude od tohoto dne dál. Dříve než byl v Hospodinově chrámě kladen kámen ke kameni, 16  co se dálo? Když někdo přišel k hromadě obilí pro dvacet měr, bylo na ní jen deset. Když někdo přišel k lisu, aby nabral z kádě padesát měr, bylo v ní jen dvacet. 17  Bil jsem rzí, obilnou snětí a krupobitím vás i všechno dílo vašich rukou, a přece se nikdo z vás ke mně neobrátil, je výrok Hospodinův. 18  Vezměte si k srdci, co bude od tohoto dne dál, od dvacátého čtvrtého dne devátého měsíce, ode dne, kdy byl znovu založen chrám Hospodinův! Vezměte si to k srdci. 19  Ačkoli ještě není zrno na sýpce a vinná réva, fíkovník, granátovník a oliva nepřinesly dosud ovoce, od tohoto dne budu žehnat.“  20  Dvacátého čtvrtého dne toho měsíce stalo se slovo Hospodinovo k Ageovi ještě jednou: 21  „Řekni judskému místodržiteli Zerubábelovi: Otřesu nebem i zemí. 22  Podvrátím trůny všech království a zlomím sílu království pronárodů, převrátím vůz i s těmi, kteří na něm jezdí, klesnou koně i s jezdci, každý padne mečem svého bratra. 23  V onen den, je výrok Hospodina zástupů, vezmu tebe, svého služebníka, Zerubábeli, synu Šealtíelův, je výrok Hospodinův, a učiním tě pečetním prstenem, neboť jsem tě vyvolil, je výrok Hospodina zástupů.“  

Ageus 2

Bible, překlad 21. století

od Biblion
1 jednadvacátého dne sedmého měsíce,[1] přišlo skrze proroka Agea slovo Hospodinovo: 2 „Promluv k judskému místodržiteli Zerubábelovi, synu Šealtielovu, k veleknězi Jošuovi, synu Jocadakovu, i ke zbývajícímu lidu: 3 Zbývá mezi vámi ještě někdo, kdo viděl tento chrám v jeho dřívější slávě? A jak ho vidíte teď? Nepřipadá vám jako nic? 4 Nuže vzchop se, Zerubábeli! praví Hospodin. Vzchop se, veleknězi Jošuo, synu Jocadakův! Vzchop se, všechen lide této země, praví Hospodin, a dejte se do práce. Vždyť já jsem s vámi, praví Hospodin zástupů. 5 To je slovo, které jsem vám dal, když jste vycházeli z Egypta.[2] Můj Duch zůstává vprostřed vás. Nebojte se! 6 Tak praví Hospodin zástupů: Ještě jednou, a to brzy, otřesu nebem i zemí, mořem i souší. 7 Otřesu všemi národy, takže přijdou se svými poklady, a já tento chrám naplním slávou, praví Hospodin zástupů. 8 Mé je stříbro a mé je zlato, praví Hospodin zástupů. 9 Sláva tohoto nového chrámu bude větší než toho prvního, praví Hospodin zástupů. Na tomto místě daruji pokoj, praví Hospodin zástupů.“ 10 Čtyřiadvacátého dne devátého měsíce ve druhém roce Dareiovy vlády[3] dostal prorok Ageus slovo Hospodinovo: 11 „Tak praví Hospodin zástupů – Zeptej se kněží na zákon: 12 Kdyby někdo nesl v cípu svého pláště posvěcené maso a tím cípem by se dotkl chleba, kaše, vína, oleje nebo jakéhokoli jídla, posvětí se to?“ „Ne,“ odpověděli kněží.[4] 13 „A kdyby se čehokoli takového dotkl někdo poskvrněný mrtvolou,“ pokračoval Ageus, „poskvrní se to?“ „Ano, poskvrní,“ odpověděli kněží.[5] 14 Na to Ageus řekl: „Stejné je to v mých očích s tímto lidem a s tímto národem, praví Hospodin. Stejné je to se vším, co dělají a co tu obětují – je to nečisté! 15 Všímejte si ale, jak bude ode dneška dál. Jak bylo předtím, než se v Hospodinově chrámu začal pokládat kámen na kámen? 16 Kdo tehdy přišel k hromadě zrní pro dvacet měr, našel tam jen deset. Kdo přišel k vinné kádi pro padesát měr, našel tam jen dvacet. 17 Všechno, na čem jste pracovali, jsem bil plísní, snětí a kroupami, a přesto jste na mě nedbali, praví Hospodin.[6] 18 Všímejte si, jak bude ode dneška dál, jak bude od čtyřiadvacátého dne devátého měsíce – ode dne, kdy byl znovu založen Hospodinův chrám. Všímejte si: 19 Je už v obilnici zrní? Réva, fíkovník, granátovník ani oliva ještě nerodí? Ode dneška vám požehnám.“ 20 Čtyřiadvacátého dne téhož měsíce[7] dostal Ageus podruhé slovo Hospodinovo: 21 „Řekni judskému místodržiteli Zerubábelovi: Otřesu nebem i zemí. 22 Převrhnu královské trůny a sílu pohanských říší zničím. Převrhnu vozy i s vozataji, takže padnou koně a jejich jezdci se navzájem pobijí. 23 V ten den, praví Hospodin zástupů, tě vezmu, můj služebníku Zerubábeli, synu Šealtielův, praví Hospodin, a učiním tě svým pečetním prstenem, protože tebe jsem si vyvolil, praví Hospodin zástupů.“