Numeri 27 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

— Dědictví Selofchadových dcer - Nemá-li zemřelý muž syna, připadá dědictví dcerám nebo dalším příbuzným.

1 Tehdy přistoupily dcery Selofchada, syna Chefera, syna Gileáda, syna Makíra, syna Manasesa z čeledi Manasesa, syna Josefova. Jména jeho dcer byla: Machla, Nóa, Chogla, Milka a Tirsa. 2 Postavily se před Mojžíše a před kněze Eleazara i před předáky a celou pospolitost ke vchodu do stanu setkávání a řekly: 3 „Náš otec zemřel na poušti, ale nebyl ve skupině těch, kdo se smluvili proti Hospodinu, ve skupině Kórachově; umřel za svůj hřích a neměl syny. 4 Proč má být vymazáno jméno našeho otce z jeho čeledi proto, že nemá syna? Dej nám trvalé vlastnictví mezi bratry našeho otce.“ 5 Mojžíš tedy předložil jejich právní záležitost Hospodinu. 6 Hospodin řekl Mojžíšovi: 7 „Selofchadovy dcery mluví o tom oprávněně. Přiděl jim dědičně trvalé vlastnictví mezi bratry jejich otce a převeď na ně dědictví po jejich otci. 8 Mluv k Izraelcům takto: Když někdo zemře a nemá syna, převedete dědictví po něm na jeho dceru. 9 Jestliže nemá ani dceru, dáte dědictví po něm jeho bratrům. 10 Jestliže nemá ani bratry, dáte dědictví po něm bratrům jeho otce. 11 Jestliže nejsou ani bratři po jeho otci, dáte dědictví po něm jeho nejbližšímu příbuznému z jeho čeledi; ten je obdrží.“ To se stalo pro Izraelce právním nařízením, jak přikázal Hospodin Mojžíšovi.

OHLÁŠENÍ MOJŽÍŠOVY SMRTI - Mojžíš spatří zaslíbenou zemi zdálky. Hospodin dá lidu nového vůdce, Jozua.

12 Hospodin řekl Mojžíšovi: „Vystup na toto pohoří Abárím a pohlédni na zemi, kterou jsem dal Izraelcům. 13 Až ji uvidíš, budeš i ty připojen ke svému lidu, tak jako k němu byl připojen tvůj bratr Áron. 14 Vzepřeli jste se mému rozkazu na poušti Sinu, když se pospolitost pustila se mnou do sváru, místo abyste dosvědčili před jejich zraky při těch vodách mou svatost.“ To jsou kádešské Vody sváru na poušti Sinu. 15 Mojžíš promluvil k Hospodinu: 16 „Nechť Hospodin, Bůh duchů všech tvorů, ustanoví nad pospolitostí muže, 17 který by před nimi vycházel a vcházel a který by je vyváděl a přiváděl, aby Hospodinova pospolitost nebyla jako ovce bez pastýře.“ 18 I řekl Hospodin Mojžíšovi: „Vezmi k sobě Jozua, syna Núnova, muže, v němž je duch, a vlož na něho ruku. 19 Postavíš ho před kněze Eleazara i před celou pospolitost a dáš mu před jejich zraky pověření. 20 Předáš mu díl své velebnosti, aby ho celá pospolitost synů izraelských poslouchala. 21 Bude se stavět před kněze Eleazara a ten se bude pro něho Hospodina vyptávat na rozhodnutí pomocí urímu. Na jeho rozkaz budou vycházet a na jeho rozkaz budou vcházet, on a s ním všichni Izraelci, tedy celá pospolitost.“ 22 Mojžíš učinil, co mu Hospodin přikázal. Vzal Jozua a postavil ho před kněze Eleazara i před celou pospolitost, 23 vložil na něho ruce a dal mu pověření, jak o tom mluvil Hospodin skrze Mojžíše.

Bible, překlad 21. století

od Biblion

Dědictví pro dcery

1 Tehdy přistoupily dcery Celofchada, syna Cheferova, syna Gileádova, syna Machirova, syna Manasesova z rodu Josefova syna Manasese. Jeho dcery se jmenovaly Machla, Noa, Chogla, Milka a Tirsa. 2 Postavily se před Mojžíše, před kněze Eleazara, před vůdce a před celou obec ke vchodu do Stanu setkávání a řekly: 3 „Náš otec zemřel na poušti, ale nepatřil k té tlupě, která se srotila proti Hospodinu, k tlupě Korachově. Zemřel pro svůj vlastní hřích, aniž měl syny. 4 Má jméno našeho otce vymizet z jeho rodu jen proto, že neměl syna? Přiděl nám dědičné vlastnictví mezi bratry našeho otce.“ 5 Mojžíš tedy jejich případ přednesl Hospodinu. 6 Hospodin Mojžíšovi řekl: 7 „Celofchadovy dcery mluví správně. Bezodkladně jim přiděl dědičné vlastnictví mezi bratry jejich otce; dědictví jejich otce převeď na ně. 8 K synům Izraele pak promluv takto: Když někdo zemře, aniž měl syna, převedete jeho dědictví na jeho dceru. 9 Kdyby neměl ani dceru, přidělíte jeho dědictví jeho bratrům. 10 Kdyby neměl ani bratry, přidělíte jeho dědictví bratrům jeho otce. 11 Kdyby ani jeho otec neměl bratry, přidělíte jeho dědictví nejbližšímu příbuznému z jeho rodu a ten je obdrží.“ A to se pro syny Izraele stalo právním ustanovením, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi.

Nový vůdce

12 Hospodin Mojžíšovi řekl: „Vystup na toto pohoří Abarim a pohleď na zem, kterou dávám synům Izraele. 13 Až ji spatříš, budeš i ty připojen ke svému lidu, jako byl k němu připojen tvůj bratr Áron. 14 To proto, že jste se vzepřeli mému příkazu na poušti Cin, kde se obec se mnou pustila do sváru, místo abyste před nimi prokázali mou svatost.“ To je ta Mej-meriba, Voda sváru, v Kádeši na poušti Cin.^[1] 15 Mojžíš Hospodinu odpověděl: 16 „Ó Hospodine, Bože duchů veškerého tvorstva! Opatři této obci někoho, 17 kdo by před nimi vycházel i vcházel, kdo by je vyváděl i uváděl, aby Hospodinova obec nebyla jako ovce bez pastýře.“ 18 Hospodin Mojžíšovi řekl: „Jozue, syn Nunův, je muž, ve kterém přebývá Duch. Vezmi jej k sobě a vlož na něj ruku. 19 Postav jej před kněze Eleazara a před očima celé obce mu dej pověření. 20 Předej mu svou důstojnost, aby jej celá izraelská obec poslouchala. 21 Ať se postaví před kněze Eleazara. Ten se za něj bude dotazovat na Hospodinova rozhodnutí pomocí urim.^[2] Na jeho rozkaz budou vycházet a na jeho rozkaz budou vcházet – on a s ním všichni synové Izraele, totiž celá obec.“ 22 Mojžíš tedy učinil, jak mu Hospodin přikázal. Vzal Jozua, postavil ho před kněze Eleazara a před celou obec, 23 vložil na něj ruce a dal mu pověření, jak o tom Hospodin promluvil skrze Mojžíše.

Bible Kralická

1 Tehdy přistoupily dcery Salfada, syna Heferova, syna Galád, syna Machir, syna Manasse, z pokolení Manasse, syna Jozefova. Tato pak jsou jména dcer jeho: Mahla, Noa, Hegla, Melcha a Tersa. 2 A postavily se před Mojžíšem a před Eleazarem knězem, i před knížaty a vším množstvím, u dveří stánku úmluvy, a řekly: 3 Otec náš umřel na poušti, kterýž však nebyl z spolku těch, kteříž se zrotili proti Hospodinu v rotě Chóre; nebo pro hřích svůj umřel, synů žádných nemaje. 4 Což vyhlazeno býti má jméno otce našeho z čeledi jeho, proto že neměl syna? Dej nám dědictví mezi bratřími otce našeho. 5 I vznesl tu věc Mojžíš na Hospodina. 6 Kterýž odpověděl Mojžíšovi, řka: 7 Dobře mluví dcery Salfad. Dejž jim bez odporu právo dědictví mezi bratřími otce jejich, a přenes dědictví otce jejich na ně. 8 K synům pak Izraelským toto mluviti budeš: Když by kdo umřel, nemaje syna, tedy přenesete dědictví jeho na dceru jeho. 9 Pakli by ani dcery neměl, tedy dáte dědictví jeho bratřím jeho. 10 Pakli by ani bratří neměl, tedy dáte dědictví jeho bratřím otce jeho. 11 Pakli by ani strýců neměl, tedy dáte dědictví jeho příteli jeho, kterýž jest nejbližší jemu v rodu jeho, aby dědičně obdržel je. A bude to synům Izraelským za ustanovení soudné, jakož přikázal Hospodin Mojžíšovi. 12 Řekl také Hospodin Mojžíšovi: Vstup na horu tuto Abarim, a spatř zemi, kterouž jsem dal synům Izraelským. 13 A když spatříš ji, připojen budeš k lidu svému i ty, jako připojen jest Aron bratr tvůj, 14 Poněvadž jste odporovali řeči mé na poušti Tsin, při odporování všeho množství, kdež jste mne měli posvětiti při vodách před očima jejich. To jsou ty vody sváru v Kádes, na poušti Tsin. 15 I řekl Mojžíš Hospodinu, řka: 16 Opatříš Hospodin Bůh duchů, Bůh všelikého těla, shromáždění toto mužem hodným, 17 Kterýž by vycházel před nimi, a kterýž by vcházel před nimi, kterýž by vyvodil a zase uvodil je, aby nebylo shromáždění Hospodinovo jako ovce, kteréž nemají pastýře. 18 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Vezmi k sobě Jozue, syna Nun, muže, v kterémž jest duch můj, a vlož ruku svou na něj. 19 A postavě jej před Eleazarem knězem a přede vším shromážděním, dáš jemu naučení před očima jejich, 20 A udělíš jemu slávy své, aby ho poslouchalo všecko množství synů Izraelských. 21 Kterýž před Eleazarem knězem postavě se, ptáti se ho bude na soud urim před Hospodinem. K rozkazu jeho vyjdou, a k rozkazu jeho vejdou, on i všickni synové Izraelští s ním, a všecko shromáždění. 22 I učinil Mojžíš tak, jakž mu byl rozkázal Hospodin, a pojav Jozue, postavil jej před Eleazarem knězem a přede vším shromážděním. 23 A vloživ ruce své na něj, dal jemu naučení, jakž mluvil Hospodin skrze Mojžíše.

New International Version

od Biblica

Zelophehad’s daughters

1 The daughters of Zelophehad son of Hepher, the son of Gilead, the son of Makir, the son of Manasseh, belonged to the clans of Manasseh son of Joseph. The names of the daughters were Mahlah, Noah, Hoglah, Milkah and Tirzah. They came forward 2 and stood before Moses, Eleazar the priest, the leaders and the whole assembly at the entrance to the tent of meeting and said, 3 ‘Our father died in the wilderness. He was not among Korah’s followers, who banded together against the Lord, but he died for his own sin and left no sons. 4 Why should our father’s name disappear from his clan because he had no son? Give us property among our father’s relatives.’ 5 So Moses brought their case before the Lord, 6 and the Lord said to him, 7 ‘What Zelophehad’s daughters are saying is right. You must certainly give them property as an inheritance among their father’s relatives and give their father’s inheritance to them. 8 ‘Say to the Israelites, “If a man dies and leaves no son, give his inheritance to his daughter. 9 If he has no daughter, give his inheritance to his brothers. 10 If he has no brothers, give his inheritance to his father’s brothers. 11 If his father had no brothers, give his inheritance to the nearest relative in his clan, that he may possess it. This is to have the force of law for the Israelites, as the Lord commanded Moses.” ’

Joshua to succeed Moses

12 Then the Lord said to Moses, ‘Go up this mountain in the Abarim Range and see the land I have given the Israelites. 13 After you have seen it, you too will be gathered to your people, as your brother Aaron was, 14 for when the community rebelled at the waters in the Desert of Zin, both of you disobeyed my command to honour me as holy before their eyes.’ (These were the waters of Meribah Kadesh, in the Desert of Zin.) 15 Moses said to the Lord, 16 ‘May the Lord, the God who gives breath to all living things, appoint someone over this community 17 to go out and come in before them, one who will lead them out and bring them in, so that the Lord’s people will not be like sheep without a shepherd.’ 18 So the Lord said to Moses, ‘Take Joshua son of Nun, a man in whom is the spirit of leadership,^[1] and lay your hand on him. 19 Make him stand before Eleazar the priest and the entire assembly and commission him in their presence. 20 Give him some of your authority so that the whole Israelite community will obey him. 21 He is to stand before Eleazar the priest, who will obtain decisions for him by enquiring of the Urim before the Lord. At his command he and the entire community of the Israelites will go out, and at his command they will come in.’ 22 Moses did as the Lord commanded him. He took Joshua and made him stand before Eleazar the priest and the whole assembly. 23 Then he laid his hands on him and commissioned him, as the Lord instructed through Moses.