Micheáš 2 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

— Běda svévolníkům - Prorok vyhlašuje soud nad svůdci lidu, kteří si libují ve slovech lžiproroků.

1 Běda těm, kdo strojí ničemnosti, páchají zlo na svých ložích, dopouštějí se ho za jitřního světla; na to mají dost sil. 2 Žádostivě dychtí po polích – a uchvacují, po domech – a zabírají. Utiskují muže i jeho dům, člověka i jeho dědictví. 3 Proto praví Hospodin toto: Hle, já na tu čeleď strojím zlo, z něhož nevyvléknete své šíje. Přestanete chodit povýšeně, bude to zlý čas. 4 V onen den o vás užijí pořekadel, strhne se žalostné bědování: „Je po všem!“ “Přišla na nás záhuba,“ řeknete, „podíl mého lidu je pryč, kterak jsem o něj přišel! Naše pole připadlo odpadlíku.“ 5 Ano, nebudeš mít nikoho, kdo by ti losem určil podíl v Hospodinově shromáždění. 6 Říkají: “Nevěštěte!“ Budou věštit! Ale nebudou věštit těmto; ti od potupných věcí neodstoupí. 7 Vy, kteří se nazýváte domem Jákobovým, což nepokoušíte Hospodinovu trpělivost? Tohle že jsou jeho skutky? Zdali nejsou má slova k dobrému pro toho, kdo chodí přímo? 8 Dříve se můj lid stavěl proti nepříteli. Teď však strháváte z plášťů ozdoby těm, kdo po návratu z boje užívají bezpečí. 9 Ženy mého lidu zapuzujete z jejich rozkošného domova, jejich děti chcete navěky připravit o důstojnost, kterou jsem jim dal. 10 Nuže, jděte si, tady odpočinutí nedojdete. Pro svou nečistotu budete zahubeni strašnou záhubou. 11 Kdyby někdo posedlý duchem podvodu nalhával: „Budu ti věštit při víně a opojném nápoji,“ to by byl věštec pro tento lid!

— Příslib pozůstatku lidu - Hospodin zaslibuje, že shromáždí zbytek Izraele.

12 Jistotně tě celého posbírám, Jákobe, jistotně shromáždím pozůstatek Izraele, svedu jej dohromady jak ovce do ohrady, jako stádo doprostřed pastviště, zahemží se to zas lidmi. 13 Už vytáhl ten, kdo jim bude razit cestu. Prorazili a procházejí branou a z ní vycházejí. Jejich Král prošel před nimi, Hospodin v jejich čele!

Bible, překlad 21. století

od Biblion

Běda hrabivcům

1 Běda těm, kdo chystají špatnosti, kdo osnují zlo i v posteli! Už od svítání je páchají – vždyť si to mohou dovolit. 2 Zatouží po poli a už je zabírají, po domě a už ho mají. Odírají muže i jejich rodiny, připravují je o dědictví. 3 A proto tak praví Hospodin: „Hle, já na tu tlupu chystám pohromu – teď už se nevykroutíte! Přestanete chodit s hlavou nahoru – ty časy budou zlé. 4 V ten den o vás složí popěvek, zazpívají vám posměšný žalozpěv: ‚To je náš konec – můj lid přišel o svůj majetek! Ach, on mi bere, co je mé, naše pole dělí mezi proradné!‘“ 5 A tak vám už nikdo nevyměří podíl v Hospodinově shromáždění.

Falešní proroci

6 „Neprorokovat!“ říkají proroci. „Takhle se přece neprorokuje; taková hanba na nás nepřijde!“ 7 To se má říkat, dome Jákobův: „Copak Hospodin ztratil trpělivost? Copak je tohle jeho dílo?“ Nepřinesou snad má slova užitek těm, kteří žijí poctivě? 8 Vy ale jako nepřítel proti mému lidu stojíte.^[1] Strháváte pláště těm, kdo žijí pokojně, kdo bezelstně jdou kolem a nejednají bojovně. 9 Ženy v mém lidu vyháníte z útulných domovů a jejich děti navždy okrádáte o moji nádheru. 10 Seberte se a jděte – zde odpočinek nenajdete! Co se poskvrnilo, propadne zkáze, zničeno to bude strašlivě. 11 Kdyby nějaký prolhaný podvodník přišel se slovy: „Víno a pivo, tak zní mé proroctví“ – to by byl prorok pro tento lid!

Pastýř Izraele

12 „Jistěže vás všechny posbírám, Jákobe, jistěže shromáždím zbytky Izraele. Umístím je pohromadě jak ovce v ohradě, budou jako stádo na své pastvině – veliká lidská změť. 13 Ten, který jim razí cestu, vyjde před nimi, a tak projdou branou a ven vyrazí. Jejich Král půjde před nimi – v jejich čele bude Hospodin!“

Bible Kralická

1 Běda těm, kteříž vymýšlejí nepravost a ukládají zlé na ložcích svých, a na úsvitě ráno vykonávají je, když jest v moci rukou jejich. 2 Požádají polí, i vydírají, takž i domů, a odjímají; a tak provozují moc nad mužem i domem jeho, nad jedním každým i dědictvím jeho. 3 Protož takto praví Hospodin: Aj, já myslím proti čeledi té věc zlou, odkudž nevyňmete hrdel vašich, aniž budete choditi vysokomyslně; nebo čas zlý bude. 4 V ten den užívati budou o vás přísloví, a naříkati budou naříkáním žalostným, řkouce: Do cela zpuštěni jsme, podíl lidu mého proměnil. Jaktě mi jej odjal, a vzav pole naše, rozdělil! 5 Protož nebudeš míti, kdožť by vztáhl provazec na los v shromáždění Hospodinovu. 6 Neprorokujte. Budou prorokovati, ale nebudou těmto prorokovati, a neponesou pohanění. 7 Ó kteráž sloveš domem Jákobovým, zdali do těsna vehnán býti má duch Hospodinův? To-liž by skutkové jeho byli? Zdaliž slova má nejsou dobrá tomu, kdož upřímě chodí? 8 Včera byl lidem mým, již jako nepřítel povstává. Majíce oděv, plášť strhujete s těch, kteříž chodí bezpečně, vyhýbajíce se bitvě. 9 Manželky lidu mého vyháníte z domu rozkoší jejich, od dítek jejich odjímáte slávu mou na věky. 10 Vstaňte a odejděte, neboť tato není sídlem pro nečistotu. Ztratí vás, a to ztracením jistým. 11 Jestliže za proroka se vydávaje a lež mluvě, říká: Budu tobě prorokovati o víně aneb o nápoji opojujícím, takový bývá prorokem lidu tohoto. 12 Jistotně zberu tě, Jákobe, docela, jistotně shromáždím ostatky Izraele, a seženu je v hromadu jako ovce v Bozra, jako stádo do prostřed ovčince jeho, i vzejde hluk od lidu. 13 Vstoupí ten, kterýž prolamovati bude před nimi. Prolomí, a projdou bránu, a vyjdou skrze ni; ano i král jejich půjde před nimi, a Hospodin na špici jejich.

Slovo na cestu

od Biblica

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

New International Version

od Biblica

Human plans and God’s plans

1 Woe to those who plan iniquity, to those who plot evil on their beds! At morning’s light they carry it out because it is in their power to do it. 2 They covet fields and seize them, and houses, and take them. They defraud people of their homes, they rob them of their inheritance. 3 Therefore, the Lord says: ‘I am planning disaster against this people, from which you cannot save yourselves. You will no longer walk proudly, for it will be a time of calamity. 4 In that day people will ridicule you; they will taunt you with this mournful song: “We are utterly ruined; my people’s possession is divided up. He takes it from me! He assigns our fields to traitors.” ’ 5 Therefore you will have no-one in the assembly of the Lord to divide the land by lot.

False prophets

6 ‘Do not prophesy,’ their prophets say. ‘Do not prophesy about these things; disgrace will not overtake us.’ 7 You descendants of Jacob, should it be said, ‘Does the Lord become^[1] impatient? Does he do such things?’ ‘Do not my words do good to the one whose ways are upright? 8 Lately my people have risen up like an enemy. You strip off the rich robe from those who pass by without a care, like men returning from battle. 9 You drive the women of my people from their pleasant homes. You take away my blessing from their children for ever. 10 Get up, go away! For this is not your resting-place, because it is defiled, it is ruined, beyond all remedy. 11 If a liar and deceiver comes and says, “I will prophesy for you plenty of wine and beer,” that would be just the prophet for this people!

Deliverance promised

12 ‘I will surely gather all of you, Jacob; I will surely bring together the remnant of Israel. I will bring them together like sheep in a sheepfold, like a flock in its pasture; the place will throng with people. 13 The One who breaks open the way will go up before them; they will break through the gate and go out. Their King will pass through before them, the Lord at their head.’