Leviticus 27 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

ZÁVĚREČNÉ PŘEDPISY O SLIBECH A DARECH - Předpisy o tom, co se smí zasvětit, případně podle kněžského ocenění vyplatit.

1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 2 „Mluv k Izraelcům a řekni jim: Když někdo složí zvláštní slib, osoby zasvěcené Hospodinu budouvyplaceny podle tvého odhadu. 3 Tvůj odhadní obnos u muže od dvaceti do šedesáti let bude činit padesát šekelů stříbra podle váhy určené svatyní. 4 Půjde-li o ženu, bude obnos činit třicet šekelů. 5 Půjde-li o osobu od pěti do dvaceti let, bude obnos činit při osobě mužského pohlaví dvacet šekelů a při ženském deset šekelů. 6 Půjde-li o dítě od jednoho měsíce do pěti let, bude obnos činit při dítěti mužského pohlaví pět šekelů stříbra a při ženském tři šekely stříbra. 7 Půjde-li o osobu šedesátiletou a starší, bude obnos činit při osobě mužského pohlaví patnáct šekelů a při ženském deset šekelů. 8 Jestliže někdo nebude s to dát příslušný obnos, bude postaven před kněze a kněz mu odhadne obnos; kněz odhadne obnos podle platební schopnosti slibujícího. 9 Půjde-li o dobytek, z něhož se přináší dar Hospodinu, každý kus daný Hospodinu bude svatý. 10 Nevymění jej a nezamění dobrý za špatný ani špatný za dobrý. Jestliže pak přece zamění dobytče za jiné, bude svaté to i ono. 11 Půjde-li o jakékoli nečisté dobytče, z něhož se dar Hospodinu nepřináší, postaví dobytče před kněze. 12 Kněz je odhadne, je-li dobré nebo špatné, a bude podle knězova odhadu. 13 Jestliže však je chce někdo vyplatit, přidá k tvému odhadnímu obnosu navíc jednu pětinu. 14 Když někdo zasvětí svůj dům jako svatý Hospodinu, odhadne jej kněz, je-li dobrý nebo špatný; zůstane při odhadu, jak jej provedl kněz. 15 Jestliže však ten, kdo svůj dům zasvětil, jej chce vyplatit, přidá k tvému odhadnímu obnosu pětinu stříbra navíc a bude jeho. 16 Oddělí-li někdo kus pole ze svého vlastnictví jako svatý pro Hospodina, odhadneš jej podle osevu; plocha osetá z jednoho chómeru ječmene bude mít cenu padesáti šekelů stříbra. 17 Oddělí-li své pole jako svaté již od milostivého léta, zůstane při tvém odhadním obnosu. 18 Oddělí-li své pole jako svaté po milostivém létě, vypočítá mu kněz cenu podle počtu let zbývajících do dalšího milostivého léta, a ubere se z tvého odhadního obnosu. 19 Jestliže však ten, kdo oddělil pole jako svaté, je chce vyplatit, přidá k tvému odhadnímu obnosu pětinu stříbra navíc a bude patřit jemu. 20 Jestliže pole nevyplatí, ale prodá je někomu jinému, nemůže být již vyplaceno. 21 Takové pole při vyvázání z držby v létě milostivém bude svaté Hospodinu jako pole propadlé klatbě; bude náležet knězi jako jeho vlastnictví. 22 Jestliže někdo oddělí jako svaté pro Hospodina pole, jež získal koupí, a nebylo částí jeho vlastnictví, 23 vypočítá mu kněz výši obnosu až do milostivého léta a on vyplatí obnos téhož dne jako svatý Hospodinu. 24 V milostivém létě bude pole vráceno tomu, od koho bylo koupeno, jehož vlastnictvím pozemek je. 25 Veškeré tvé odhadní obnosy budou v šekelech podle váhy určené svatyní. Šekel je dvacet zrn. 26 Jenom ať nikdo neodděluje jako svaté prvorozené dobytče; náleží beztak Hospodinu jakožto prvorozené; jak býk, tak jehně patří Hospodinu. 27 Jestliže jde o dobytče nečisté, vyplatí je podle tvého odhadu a přidá pětinu obnosu navíc; nebude-li vyplaceno, bude prodáno za obnos tebou stanovený. 28 Jenom nic klatého, co někdo jako takové oddal Hospodinu z čehokoli, co má, z lidí, z dobytka i z polností, jež má ve vlastnictví, nesmí být prodáváno ani vypláceno. Všechno klaté je velesvaté a náleží Hospodinu. 29 Nikdo z lidí, kdo je klatbou oddán Bohu jako klatý, nemůže být vyplacen; musí zemřít. 30 Všechny desátky země z obilí země a z ovoce stromů budou Hospodinovy; jsou svaté Hospodinu. 31 Jestliže si však někdo přeje vyplatit něco ze svého desátku, přidá pětinu obnosu navíc. 32 Každý desátek ze skotu a bravu, každý desátý kus, který při počítání prochází pod holí, bude svatý Hospodinu. 33 Nebude se prohlížet, je-li dobrý či špatný, a nezamění se za jiný; jestliže jej pak přece zamění, bude ten i onen svatý. Nesmí být vyplacen.“ 34 Toto jsou příkazy, které vydal Hospodin Mojžíšovi pro syny Izraele na hoře Sínaji.

Bible, překlad 21. století

od Biblion

Dary zasvěcené Hospodinu

1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 2 „Mluv k synům Izraele: Když někdo zasvětí život zvláštním slibem Hospodinu, smí jej za určenou cenu vyplatit. 3 Cena bude určena takto: cena za muže od dvaceti do šedesáti let bude 50 šekelů stříbra (měřeno šekelem svatyně).^[1] 4 Bude-li to žena, její cena bude 30 šekelů. 5 Ve věku od pěti do dvaceti let bude cena za muže 20 šekelů a za ženu 10 šekelů. 6 Ve věku od jednoho měsíce do pěti let bude cena za chlapce 5 a za dívku 3 šekely stříbra. 7 Ve věku od šedesáti let výše bude cena za muže 15 a za ženu 10 šekelů. 8 Bude-li však dotyčný na určenou cenu příliš chudý, postaví zaslíbeného před kněze a ten určí jeho cenu podle možností toho, kdo učinil slib. 9 Půjde-li o dobytek, z něhož se přináší dar Hospodinu, bude vše, co bylo odevzdáno Hospodinu, svaté. 10 Nelze je nahradit ani vyměnit lepší kus za horší nebo horší za lepší. Kdyby někdo přece jen vyměnil dobytče za jiné, bude svaté to původní i to, jímž je zaměnil. 11 Půjde-li o jakoukoli nečistou zvěř, z níž se dar Hospodinu nepřináší, postaví to zvíře před kněze. 12 Ten určí jeho cenu, ať už bude lepší nebo horší. Jakou cenu kněz určí, taková bude. 13 Bude-li majitel chtít zvíře vykoupit, přidá k určené ceně ještě pětinu. 14 Zasvětí-li někdo svůj dům, aby byl svatý Hospodinu, kněz určí jeho cenu, ať už bude lepší nebo horší. Na kolik jej kněz ocení, při tom zůstane. 15 Bude-li jej ten, kdo svůj dům zasvětil, chtít vykoupit, přidá k určené ceně ještě pětinu peněz navíc a dům bude jeho. 16 Zasvětí-li někdo Hospodinu část své dědičné polnosti, bude její cena určena podle jejího osevu: 50 šekelů stříbra za plochu osetou chomerem ječmene. 17 Zasvětí-li své pole hned od léta milosti, zůstane při určené ceně. 18 Zasvětí-li své pole až po létě milosti, spočítá mu kněz cenu podle let zbývajících do léta milosti, takže určenou cenu sníží. 19 Bude-li je ten, kdo pole zasvětil, chtít vykoupit, přidá k určené ceně ještě pětinu peněz navíc, a zůstane mu. 20 Nevykoupí-li to pole, ale prodá je někomu jinému, nebude již moci být vykoupeno. 21 Až bude to pole v létě milosti vydáno, bude svaté Hospodinu jako pole jemu propadlé; stane se majetkem kněze. 22 Zasvětí-li však Hospodinu koupené pole, které není z jeho dědičné polnosti, 23 spočítá mu kněz výši určené ceny až do léta milosti a dotyčný toho dne vyplatí určenou cenu jako svatou Hospodinu. 24 V létě milosti bude pole vráceno tomu, od koho bylo koupeno, jemuž náleží jako dědičný pozemek. 25 Všechny určené ceny budou v šekelech svatyně. Šekel je 20 ger. 26 Prvorozené dobytče, jež patří Hospodinu právem prvorozenství, však nikdo zasvětit nemůže. Ať je ze skotu nebo z bravu, patří již Hospodinu.^[2] 27 Půjde-li o nečisté zvíře, vyplatí je podle určené ceny a přidá k ní ještě pětinu navíc. Nebude-li vykoupeno, prodá se za určenou cenu. 28 Zasvětí-li člověk něco ze svého majetku tak, že to propadne Hospodinu – ať už člověka, zvíře nebo část dědičné polnosti – nebude to možné prodat ani vykoupit. Cokoli propadlo Hospodinu, mu svatosvatě patří. 29 Žádný člověk, který propadne Hospodinu, nebude moci být vyplacen; musí zemřít. 30 Veškeré desátky země, ať už z obilí země nebo z ovoce stromů, patří Hospodinu; jsou svaté Hospodinu. 31 Bude-li někdo chtít své desátky vykoupit, přidá ještě pětinu navíc. 32 Každý desátek ze skotu i bravu, každý desátý kus procházející pod pastýřskou holí, je svatý Hospodinu. 33 Majitel nebude zjišťovat, zda je lepší, nebo horší; nebude jej moci vyměnit. Kdyby jej však přece vyměnil, bude svatý ten původní i ten, jímž jej zaměnil; nebude jej moci vykoupit.“ 34 To jsou přikázání, jež Hospodin přikázal Mojžíšovi pro syny Izraele na hoře Sinaj.

Bible Kralická

1 Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi, řka: 2 Mluv synům Izraelským a rci jim: Když by kdo slibem oddal duše Hospodinu, vedlé ceny tvé dá výplatu. 3 Tato pak bude cena tvá: Osobě mužského pohlaví, počna od toho, kterýž jest ve dvadcíti letech, až do šedesátiletého, uložíš výplatu padesáte lotů stříbra vedlé lotu svatyně. 4 Pakli ženského pohlaví bude, uložíš výplatu třidceti lotů. 5 A od pětiletých až do dvadcítiletých uložíš výplatu, za osobu mužského pohlaví dvadceti lotů, ženského pak deset lotů. 6 A od dítěte jednoho měsíce zstáří až do pětiletých, uložíš za pachole pět lotů stříbra, a za děvče tři loty stříbra. 7 Od šedesáti pak let a výše, bude-li muž, uložíš výplatu patnácte lotů, a ženě deset lotů. 8 Pakli bude tak chudý, že by nemohl uložené výplaty dáti, tedy postaven bude před knězem, aby mu kněz uložil výplatu. Podlé toho, seč bude moci býti ten, kdož slib učinil, uloží mu výplatu. 9 Jestliže by pak kdo hovado z těch, kteréž se obětují Hospodinu, slíbil, každé, kteréž dá z nich Hospodinu, svaté bude. 10 Nesmění ho, aniž dá jiného za ně, lepšího za horší, aneb horšího za lepší. Jestliže by pak jakýmkoli způsobem je směnil, hovado za hovado, tedy ono i toto, kteréž za ně dáno, svaté bude. 11 Pakli by které nečisté hovado slíbil, z jehož pokolení neobětují oběti Hospodinu, tedy postaví to hovado před knězem. 12 A bude je šacovati kněz, buď ono dobré aneb zlé. Jakž je kněz cení, tak buď. 13 Pakli bude chtíti vyplatiti je, přidá pátý díl nad cenu tvou. 14 Když by pak někdo posvětil domu svého, aby byl svatý Hospodinu, bude jej kněz ceniti, buďto že by dobrý byl aneb zlý. Jakž jej procení kněz, tak zůstane. 15 Pakli ten, kterýž posvětil domu svého, chtěl by jej vyplatiti, přidá pátý díl peněz nad cenu tvou, i bude jeho. 16 Jestliže by kdo díl pole dědictví svého posvětil Hospodinu, tedy budeš je ceniti vedlé toho, jakž se osívá. Chomer ječmene kde se vseje, za padesáte lotů stříbra ceněno bude. 17 Jestliže by hned od léta milostivého posvětil pole svého, tedy vedlé ceny tvé zůstane. 18 Pakli by po létě milostivém posvětil pole svého, tedy sečte mu kněz peníze vedlé počtu let zůstávajících ještě do léta milostivého, i odejme to z ceny tvé. 19 Chtěl-li by pak vyplatiti pole ten, kterýž ho posvětil, přidá pátý díl peněz nad cenu tvou, a zůstane jemu. 20 Nevyplatil-li by pak pole toho, a prodáno by bylo někomu jinému, nemůže víc vyplaceno býti. 21 I bude pole to, když svobodné vyjde léta milostivého, svaté Hospodinovo, jakožto pole posvěcené; knězi bude v dědictví jeho. 22 Jestliže pak pole koupené, kteréž by nebylo z pole dědictví jeho, posvětil Hospodinu, 23 Tedy sečte mu kněz summu ceny jeho až do léta milostivého, i dá cenu jeho v ten den, jako posvěcenou Hospodinu. 24 V létě milostivém navrátí se pole k tomu, od kohož bylo koupeno, jehož dědictví jest pole to. 25 Všeliká pak cena tvá bude vedlé lotu svatyně. Lot pak váží dvadceti haléřů. 26 Ale prvorozeného, což právem prvorozenství dává se Hospodinu z hovad, nižádný neposvětí, buďto z skotů aneb z bravů; Hospodinovo jest prvé. 27 A jestliže by z hovad nečistých bylo, vyplatí je vedlé ceny tvé, a přidá pátý díl nad ní. Pakliť nebude vyplaceno, tedy nechť jest prodáno vedlé ceny tvé. 28 Všeliká pak věc posvěcená, kterouž by někdo slibem posvětil Hospodinu ze všech věcí, kteréž má, buď z lidí aneb z hovad, aneb z pole dědictví svého, nebude prodávána, ani vyplacována; nebo všecko, což takovým slibem posvěceno jest, věc nejsvětější bude Hospodinu. 29 Všeliké hovado tak oddané, kteréž slibem tím se oddává od člověka, nebude vyplacováno, ale smrtí umře. 30 Všickni také desátkové země, buď z semene země, aneb z ovoce stromů, Hospodinovi budou; nebo posvěceni jsou Hospodinu. 31 Bude-li kdo chtíti vyplatiti desátky své, pátý díl jejich přidá nad ně. 32 A všeliký desátek z volů aneb drobného dobytka, jakž přichází pod hůl pastýře, každý ten desátek svatý bude Hospodinu. 33 Nebude vyhledávati, dobré-li by bylo čili zlé, aniž ho smění. Pakli je předce smění, bude to i ono odměněné svaté, a nebude vyplaceno. 34 Ta jsou přikázaní, kteráž přikázal Hospodin Mojžíšovi na hoře Sinai, aby je oznámil synům Izraelským.

New International Version

od Biblica

Redeeming what is the Lord’s

1 The Lord said to Moses, 2 ‘Speak to the Israelites and say to them: “If anyone makes a special vow to dedicate a person to the Lord by giving the equivalent value, 3 set the value of a male between the ages of twenty and sixty at fifty shekels^[1] of silver, according to the sanctuary shekel^[2]; 4 for a female, set her value at thirty shekels^[3]; 5 for a person between the ages of five and twenty, set the value of a male at twenty shekels^[4] and of a female at ten shekels^[5]; 6 for a person between one month and five years, set the value of a male at five shekels^[6] of silver and that of a female at three shekels^[7] of silver; 7 for a person sixty years old or more, set the value of a male at fifteen shekels^[8] and of a female at ten shekels. 8 If anyone making the vow is too poor to pay the specified amount, the person being dedicated is to be presented to the priest, who will set the value according to what the one making the vow can afford. 9 ‘ “If what they vowed is an animal that is acceptable as an offering to the Lord, such an animal given to the Lord becomes holy. 10 They must not exchange it or substitute a good one for a bad one, or a bad one for a good one; if they should substitute one animal for another, both it and the substitute become holy. 11 If what they vowed is a ceremonially unclean animal – one that is not acceptable as an offering to the Lord – the animal must be presented to the priest, 12 who will judge its quality as good or bad. Whatever value the priest then sets, that is what it will be. 13 If the owner wishes to redeem the animal, a fifth must be added to its value. 14 ‘ “If anyone dedicates their house as something holy to the Lord, the priest will judge its quality as good or bad. Whatever value the priest then sets, so it will remain. 15 If the one who dedicates their house wishes to redeem it, they must add a fifth to its value, and the house will again become theirs. 16 ‘ “If anyone dedicates to the Lord part of their family land, its value is to be set according to the amount of seed required for it – fifty shekels of silver to a homer^[9] of barley seed. 17 If they dedicate a field during the Year of Jubilee, the value that has been set remains. 18 But if they dedicate a field after the Jubilee, the priest will determine the value according to the number of years that remain until the next Year of Jubilee, and its set value will be reduced. 19 If the one who dedicates the field wishes to redeem it, they must add a fifth to its value, and the field will again become theirs. 20 If, however, they do not redeem the field, or if they have sold it to someone else, it can never be redeemed. 21 When the field is released in the Jubilee, it will become holy, like a field devoted to the Lord; it will become priestly property. 22 ‘ “If anyone dedicates to the Lord a field they have bought, which is not part of their family land, 23 the priest will determine its value up to the Year of Jubilee, and the owner must pay its value on that day as something holy to the Lord. 24 In the Year of Jubilee the field will revert to the person from whom it was bought, the one whose land it was. 25 Every value is to be set according to the sanctuary shekel, twenty gerahs to the shekel. 26 ‘ “No-one, however, may dedicate the firstborn of an animal, since the firstborn already belongs to the Lord; whether an ox^[10] or a sheep, it is the Lord’s. 27 If it is one of the unclean animals, it may be bought back at its set value, adding a fifth of the value to it. If it is not redeemed, it is to be sold at its set value. 28 ‘ “But nothing that a person owns and devotes^[11] to the Lord – whether a human being or an animal or family land – may be sold or redeemed; everything so devoted is most holy to the Lord. 29 ‘ “No-one devoted to destruction^[12] may be ransomed; they are to be put to death. 30 ‘ “A tithe of everything from the land, whether grain from the soil or fruit from the trees, belongs to the Lord; it is holy to the Lord. 31 Whoever would redeem any of their tithe must add a fifth of the value to it. 32 Every tithe of the herd and flock – every tenth animal that passes under the shepherd’s rod – will be holy to the Lord. 33 No-one may pick out the good from the bad or make any substitution. If anyone does make a substitution, both the animal and its substitute become holy and cannot be redeemed.” ’ 34 These are the commands the Lord gave Moses at Mount Sinai for the Israelites.