Jeremjáš 49 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

PROTI AMÓNU - Ani Milkóm, bůh Amónovců, nezachrání svůj lid. Všichni půjdou do zajetí.

1 O Amónovcích. Toto praví Hospodin: „Což Izrael nemá syny? Což nemá dědice? Proč tedy Milkóm obsadil Gáda a jeho lid se usadil v jeho městech? 2 Proto hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, v nichž dám zaznít válečnému křiku proti Rabě Amónovců. Bude z ní zpustošený pahorek, její vesnice budou vypáleny a Izrael obsadí, co patřilo jejím dědicům, praví Hospodin. 3 Kvil, Chešbóne, vždyť je Aj vyhuben, křičte, dcery Raby, přepásejte se žíněnou suknicí, naříkejte! Pobíhejte po zdech, vždyť Milkóm půjde s přesídlenci, spolu se svými kněžími a velmoži. 4 Proč se chlubíš dolinami? Že z tvé doliny prýští voda, dcero odpadlice? Spoléháš na své poklady a říkáš: ‚Kdo by na mne přišel?‘ 5 Hle, přivedu na tebe postrach, je výrok Panovníka, Hospodina zástupů, ze všech stran kolem tebe. Budete rozehnáni každý zvlášť. A nebude nikoho, kdo by shromáždil vyplašené. 6 Posléze však úděl Amónovců změním, je výrok Hospodinův.“

PROTI EDÓMU - Marně Edóm spoléhá na svou moudrost, marně si buduje skalní sídlo jako orel. Bude zpustošen jako Sodoma a Gomora.

7 O Edómu. Toto praví Hospodin zástupů: „Což už není v Témanu žádná moudrost? Ztratili rozumní rozvahu? Jejich moudrost je zmařena? 8 Utečte, obraťte se, usídlete se v dolinách, obyvatelé Dedánu. Přivedu na něj bědy Ezauovy v čas, když jej ztrestám. 9 Jestliže na tebe přijdou sběrači hroznů, nezanechají paběrky, přijdou-li zloději v noci, zničí, co se dá. 10 Neboť já jsem odhalil Ezaua, odkryl jsem jeho skrýše, nebude se moci skrývat. Jeho potomstvo bude vyhubeno, jeho bratři i jeho sousedé; nebude nikoho mít. 11 Zanech své sirotky, já je zachovám při životě, ať ve mne doufají tvé vdovy.“ 12 Toto praví Hospodin: „Hle, ti, jimž nebylo určeno pít kalich, ti jej musejí pít, a ty bys zůstal bez trestu? Nezůstaneš bez trestu, určitě budeš pít. 13 Vždyť jsem přísahal sám při sobě, je výrok Hospodinův, že Bosra bude budit úděs, stane se potupou, troskami, zlořečením a všechna její města budou navěky v troskách.“ 14 Uslyšel jsem zprávu od Hospodina, že mezi pronárody byl poslán vyslanec. „Shromážděte se, přijďte proti němu, vzhůru do boje! 15 Hle, mezi pronárody tě činím maličkým, opovrženým mezi lidmi. 16 Zavedla tě hrůza, kterou šíříš, opovážlivost tvého srdce. Bydlíš v skalních rozsedlinách, zmocnil ses vysokého pahorku. I když sis založil hnízdo vysoko jak orel, strhnu tě odtud, je výrok Hospodinův.“ 17 Edóm bude vzbuzovat úděs. Každý kolemjdoucí posměšně zasykne úžasem nad všemi jeho ranami. 18 „Jako když Bůh podvrátil Sodomu a Gomoru a jejich sousední města, praví Hospodin, už tam nebude nikdo sídlit a člověk tam nebude pobývat ani jako host. 19 Hle, vystupuje jako lev z jordánské houštiny na stále zelené nivy, ale v okamžiku ho z nich zaženu a ustanovím nad nimi toho, jenž je vyvolený. Vždyť kdo je jako já? Kdo mě může předvolat k přelíčení? A kdo je ten pastýř, který přede mnou obstojí?“ 20 Proto poslyšte Hospodinovo rozhodnutí, jak rozhodl o Edómu, i co zamýšlí proti obyvatelům Témanu: „Nejchatrnější ze stáda je vyvlečou, a jejich niva se nad nimi zhrozí. 21 Hlukem jejich pádu se zachvěje země, jejich úpění bude slyšet až u moře Rákosového. 22 Hle, zhoubce vzlétne a vrhne se dolů jako orel, roztáhne křídla nad Bosrou. A srdce edómských bohatýrů bude v onen den jako srdce ženy sevřené bolestí.“

PROTI DAMAŠKU - I na Damašek dolehne válečná pohroma a všech se zmocní hrůza.

23 O Damašku. „Stydí se Chamát i Arpád, neboť slyší zlou zprávu; zmítají se hrůzou jako moře, nemohou se uklidnit. 24 Damašek klesá, obrací se na útěk, zmocnilo se ho zděšení, soužení a útrapy ho zachvátily jako rodičku. 25 Jakže? Nebyl snad opuštěn Jeruzalém, město mé chlouby, osada, která mě obveselovala? 26 Proto jeho nejlepší padnou na jeho prostranstvích a všichni jeho bojovníci v onen den zajdou, je výrok Hospodina zástupů. 27 Na hradbách Damašku zanítím oheň a ten pozře paláce Ben-hadadovy.“

PROTI KÉDARU - Nebúkadnesar porazí i arabské kmeny a rozptýlí je.

28 O Kédaru a království Chasóru, která porazil Nebúkadnesar, král babylónský. Toto praví Hospodin: „Povstaňte, táhněte na Kédar, vyhubte syny východu! 29 Vezmou jim stany i brav, jejich stanové houně i všechno nářadí, odvlekou jim i jejich velbloudy a budou na ně volat: ‚Kolkolem děs!‘ 30 Utečte, rozprchněte se, usídlete se v dolinách, obyvatelé Chasóru, je výrok Hospodinův, neboť Nebúkadnesar, král babylónský, se proti vám rozhodl a má s vámi své úmysly. 31 Vstaňte, dejte se na pochod proti pronárodu poklidnému, který přebývá v bezpečí, je výrok Hospodinův, nemají vrata ani závory, bydlí osaměle. 32 Jejich velbloudi jim budou uloupeni, množství jejich stád bude ukořistěno. Rozptýlím je do všech větrů, ty s ostříhanými skráněmi, a přivedu na ně bědy ze všech protilehlých stran, je výrok Hospodinův. 33 Chasór se stane domovem šakalů, pustinou navěky. Už tam nebude nikdo sídlit a člověk tam nebude pobývat ani jako host.“

PROTI ÉLAMU - Élam bude rozptýlen, ale Hospodin jeho úděl v posledních dnech změní.

34 Slovo Hospodinovo, které se stalo k proroku Jeremjášovi o Élamu na začátku kralování Sidkijáše, krále judského: 35 Toto praví Hospodin zástupů: „Hle, zlomím luk Élamu, prvotinu jejich bohatýrské síly. 36 Přivedu na Élam čtyři větry ze čtyř končin nebes a rozptýlím Élamce do všech těch větrů, takže nebude pronároda, kam by élamští vyhnanci nepřišli. 37 Předěsím Élam před jejich nepřáteli, před těmi, kteří jim ukládají o život. Uvedu na ně zlo, svůj planoucí hněv, je výrok Hospodinův. Pošlu za nimi meč a skoncuji s nimi. 38 Pak postavím v Élamu svůj trůn a zničím odtud krále i velmože, je výrok Hospodinův. 39 Ale v posledních dnech úděl Élamu změním, je výrok Hospodinův.“

Bible, překlad 21. století

od Biblion

Slovo o Amonu

1 Toto praví Hospodin o Amoncích: „Copak Izrael nemá děti? Copak nemá žádné dědice? Proč tedy Moloch^[1] dědí po Gádovi a jeho lid tam bydlí ve městech? 2 Hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy proti Rabě Amonců zakřičím do bitvy. Zbude z ní jen hromada sutin, její vesnice budou spáleny a Izrael vyžene ty, kdo jej vyháněli, praví Hospodin. 3 Kvílej, Chešbone, Aj je vyhuben, obyvatelky Raby, bědujte, oblečte pytel a kvílejte, mezi hradbami sem tam běhejte! Moloch odejde do vyhnanství a s ním i jeho kněží a velmoži. 4 Chlubíš se svými pláněmi? Že je tvá pláň tak úrodná, dcero nevěrná? Spoléháš na své poklady, prý: ‚Kdo by mě napadal?‘ 5 Hle, přivedu na tebe hrůzu, praví Hospodin, Pán zástupů, hrůzu z celého tvého okolí. Budete rozehnáni každý na jinou stranu a nikdo už neshromáždí ty, kdo se rozprchli. 6 Později ale osud Amonců změním, praví Hospodin.“

Slovo o Edomu

7 Toto praví Hospodin zástupů o Edomu: „Copak už není moudrost v Temanu? Přišli rozvážní o rozum? Je jejich moudrost k ničemu? 8 Obraťte se a utečte! Dedanští, skryjte se v dolině! Na Ezaua totiž přivedu neštěstí v čas, kdy s ním zúčtuji. 9 Přijdou-li na tvé hrozny česáči, nechají aspoň paběrky. Přepadnou-li tě v noci zloději, vezmou jen to, co budou chtít.^[2] 10 Já však Ezaua svléknu donaha, odhalím jeho úkryty, už se neschová! Jeho děti i příbuzní budou zničeni, nezbude mu soused, jenž by ho oslovil: 11 ‚Nech tu své sirotky, já je nechám žít, tvé vdovy ať ve mne doufají.‘“ 12 Tak praví Hospodin: „Hle, ti, kdo neměli pít kalich hněvu, jej teď musí pít – a ty bys měl uniknout bez trestu? Neunikneš, ten kalich vypiješ! 13 Přísahám při sobě samém, praví Hospodin, že Bosra se stane děsnou pustinou, že bude posměškem a nadávkou a všechna její města zůstanou v troskách na věčnost.“ 14 Od Hospodina jsem slyšel zprávu, že byl vyslán posel k národům: Šikujte se! Vzhůru k útoku! Válčete proti Edomu!^[3] 15 „Hle, činím tě nepatrným mezi národy, mezi lidmi budeš v opovržení. 16 Klame tě hrůza, kterou vzbuzuješ, a pýcha tvého srdce. V rozeklaných skalách sis zřídil obydlí, obsadils horské vrcholy. I kdyby ses vysoko jak orel uhnízdil, i odtamtud tě strhnu, praví Hospodin. 17 Edom bude budit děs. Každý, kdo tudy půjde, zhrozí se a užasne nad všemi ranami, jež na něj dopadly. 18 Jako když byla rozvrácena Sodoma a Gomora i s městy v jejich okolí, praví Hospodin, ani zde nebude nikdo žít, neusadí se tu žádný smrtelník. 19 Jako když lev vyráží z jordánského houští na zavlažené pastviny, stejně tak vyženu Edomce znenadání z jejich území. Kdo je ten vyvolený, jehož tím pověřím? Kdo je jako já? Kdo si mě předvolá? Kdo je ten pastýř, jenž přede mnou obstojí?“ 20 Nuže, slyšte, co Hospodin rozhodl o Edomu a co zamýšlí proti obyvatelům Temanu: I ti nejmenší ze stáda budou odvlečeni i jejich pastvina se zhrozí nad nimi. 21 Rachot jejich pádu otřese zemí, až k Rudému moři se ponese jejich křik. 22 Hle, orel se zvedá a dolů vrhá se, nad Bosrou křídla rozestře! Srdce edomských hrdinů bude v onen den jako srdce ženy v porodních bolestech.

Slovo o Damašku

23 O Damašku: „Chamát i Arpád leží v hanbě, neboť zlou zprávu slyšeli; zmítají se hrůzou jako moře, jež nelze utišit. 24 Damašek slábne, zachvácen děsem se dává na útěk, jak rodička je sevřen v bolestech. 25 Ach, jak je opuštěno město slavné pověsti, to město radosti! 26 Ano! Jeho mládenci padnou v ulicích, všichni bojovníci budou v ten den zabiti, praví Hospodin zástupů. 27 Zapálím na damašských hradbách oheň, aby pohltil Ben-hadadovy paláce!“

Slovo o Kedaru a Chacoru

28 Toto praví Hospodin o Kedaru a o královstvích chacorských kmenů (které pak babylonský král Nabukadnezar porazil): „Vzhůru! Do boje proti Kedaru! Zahubte syny Východu! 29 Stany i stáda jim budou vzaty, stanové plachty i všechny věci. Jejich velbloudi budou odvedeni pryč, ‚Hrůza všude kolem!‘ – tak na ně lidé zakřičí. 30 Rychle! Dejte se na útěk! Chacorští, skryjte se v dolině! praví Hospodin. Babylonský král Nabukadnezar se chystá proti vám, už na vás vymýšlí svůj plán. 31 Vzhůru! Do boje proti národu, jenž žije v pohodlí a poklidu! praví Hospodin. Nemají vrata ani závory, žijí o samotě, v bezpečí. 32 Jejich velbloudi jim budou uloupeni, jejich obrovská stáda budou kořistí. Ty, kteří si holí skráně,^[4] rozeženu do všech stran, praví Hospodin; přivedu na ně zkázu odevšad! 33 Chacor se stane doupětem šakalů, věčnou pustinou. Nebude zde už nikdo žít, neusadí se tu žádný smrtelník.“

Slovo o Elamu

34 Slovo Hospodinovo, které na počátku vlády judského krále Cidkiáše dostal prorok Jeremiáš o Elamu. 35 Tak praví Hospodin zástupů: „Hle, lámu luk Elamu – jeho hlavní sílu! 36 Přivedu na Elam čtyři vichry ze čtyř nebeských stran a těmi vichry ho všude rozmetám, takže nezbude ani jeden národ, kam elamští utečenci nepřijdou. 37 Vyděsím Elam před jeho nepřáteli, před těmi, kdo pasou po jejich životě. Uvedu na ně neštěstí, svůj planoucí hněv, praví Hospodin. Pošlu za nimi meč, abych je vyhladil. 38 Ustanovím svůj trůn nad Elamem, abych odtud hubil krále i velmože, praví Hospodin. 39 V posledních dnech ale osud Elamu změním, praví Hospodin.“

Bible Kralická

1 Proti Ammonitským. Takto praví Hospodin: Což nemá žádných synů Izrael? Což dědice žádného nemá? Proč dědičně opanoval král jejich Gádu, a lid jeho v městech tohoto bydlí? 2 Protož aj, dnové jdou, dí Hospodin, že způsobím, aby slyšáno bylo proti Rabba Ammonitských troubení válečné, a aby bylo obráceno v hromadu rumu, a jiná města jeho ohněm vypálena. I opanuje Izrael ty, kteříž jej byli opanovali, praví Hospodin. 3 Kvěl Ezebon, když popléněno bude Hai, křičte, ó dcery Rabba, přepašte se žíněmi, plačte, a běžte přes ploty; nebo král váš do zajetí půjde, kněží jeho i knížata jeho spolu. 4 Což se chlubíš údolími, když oplývá údolí tvé, ó dcero zpurná, kteráž doufáš v pokladech svých, říkajíc: Kdo by táhl na mne? 5 Aj, já uvedu na tebe strach, praví Panovník Hospodin zástupů, ze všeho vůkolí tvého, jímž rozehnáni budete všickni, a nebude žádného, kdo by shromáždil toulající se. 6 A však potom zase přivedu zajaté Ammonitské, dí Hospodin. 7 Proti Idumejským. Takto praví Hospodin zástupů: Což není více moudrosti v Teman? Zahynula rada od rozumných? Zmařena moudrost jejich? 8 Utíkejte, obraťe se, a hluboko se schovejte, obyvatelé Dedan; nebo bídu uvedu na Ezau v čas navštívení jeho. 9 Kdyby ti, kteříž zbírají víno, přišli na tebe, zdaž by nepozůstavili paběrků? Pakli zloději v noci, zdaž by škodili více nad potřebu svou? 10 Ale já obnažím Ezau, zodkrývám skrýše jeho, tak že se nebude moci ukryti. Pohubenoť bude símě jeho i bratří jeho i sousedé jeho, tak že nebude naprosto, kdo by řekl: 11 Zanech sirotků svých, já živiti je budu, a vdov svých mně se dověřte. 12 Takto zajisté praví Hospodin: Aj, ti, kteříž nemají žádného práva píti kalichu tohoto, předce pijí, ty pak sám abys toho naprosto prázen byl? Nebudeš prázen, ale jistotně píti budeš. 13 Nebo skrze sebe přisahám, dí Hospodin, že pustinou, útržkou, pouští a prokletím bude Bozra, a všecka města jeho budou pouští věčnou. 14 Pověst slyšel jsem od Hospodina, že posel k národům poslán jest: Shromažďte se, a táhněte proti němu; nuže, vstaňte k boji. 15 Nebo aj, způsobím to, abys byl za nejšpatnějšího mezi národy, v nevážnosti mezi lidmi. 16 To, že jsi hrozný, zklamá tě, i pýcha srdce tvého, ó ty, kterýž bydlíš v rozsedlinách skalních, kterýž se držíš vysokých pahrbků. Bys pak vysoko udělal hnízdo své jako orlice, i odtud tě strhnu, dí Hospodin. 17 I bude země Idumejská pustinou. Každý, kdož půjde skrze ni, užasne se, a diviti se bude nade všemi ranami jejími; 18 Jako podvrácení Sodomy a Gomory a sousedů jejich, praví Hospodin. Neosadí se tam žádný, aniž bydliti bude v ní syn člověka. 19 Aj, jako lev vystupuje i více než zdutí Jordána proti příbytku Nejsilnějšího, a však v okamžení zaženu jej z této země, a toho, kterýž jest vyvolený, ustanovím nad ní. Nebo kdo jest mně rovný? A kdo mi složí rok? A kdo jest ten pastýř, kterýž by se postavil proti mně? 20 Protož slyšte radu Hospodinovu, kterouž zavřel o Idumejských, a to, což myslil proti obyvatelům Temanským: Zajisté žeť je vyvlekou nejmenší tohoto stáda, zajisté že je popléní i příbytky jejich. 21 Od hřmotu pádu jejich třásti se bude ta země, hlas a křik jejich slyšán bude u moře Rudého. 22 Aj, jako orlice přitáhne a přiletí, a roztáhne křídla svá na Bozru, i bude srdce silných Idumejských v ten den podobné srdci ženy svírající se. 23 Proti Damašku. Zastydí se Emat i Arfad, nebo novinu zlou uslyší, a užasnou se, tak že se i moře zkormoutí, aniž se bude moci upokojiti. 24 Oslábne Damašek, obrátí se k utíkání, a hrůza podejme jej, svírání a bolesti zachvátí jej jako rodičku. 25 Ale řkou: Jakž by nemělo ostáti město slovoutné, město radosti mé? 26 Protož padnou mládenci jeho na ulicích jeho, a všickni muži bojovní vypléněni budou v ten den, dí Hospodin zástupů. 27 A zanítím oheň ve zdi Damašské, kterýž do konce zkazí paláce Benadadovy. 28 Proti Cedar a královstvím Azor, kteráž pohubiti má Nabuchodonozor král Babylonský. Takto praví Hospodin: Vstaňte, táhněte proti Cedar, a vypleňte národy východní. 29 Stany jejich i stáda jejich vezmou, kortýny jejich se vším nádobím jejich, i velbloudy jejich poberou sobě, a volati budou na ně: Strach jest vůkol. 30 Utecte, rozprchněte se rychle, skrejte se hluboce, obyvatelé Azor, dí Hospodin, neboť Nabuchodonozor král Babylonský složil proti vám radu, a vymyslil proti vám chytrost. 31 Vstaňte, táhněte proti národu upokojenému, kterýž sedí bezpečně, praví Hospodin. Nemá ani vrat ani závory, a samotní bydlejí. 32 Budou zajisté velbloudi jejich v loupež, a množství dobytků jejich v kořist, a rozptýlím na všeliký vítr ty, kteříž i v nejzadnějších koutech bydlejí, a ze všech stran uvedu bídu na ně, dí Hospodin. 33 I bude Azor příbytkem draků, pustinou až na věky; neosadí se tam žádný, aniž bude bydleti v něm syn člověka. 34 Slovo Hospodinovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi proroku proti Elamitským, na počátku kralování Sedechiáše krále Judského, řkoucí: 35 Takto praví Hospodin zástupů: Aj, já polámi lučiště Elamitských, největší sílu jejich. 36 Uvedu zajisté na Elamitské čtyři větry ode čtyř stran světa, a rozptýlím je na všecky ty větry, tak že nebude národu, do něhož by se nedostal někdo z vyhnaných Elamitských. 37 A předěsím Elamitské před nepřátely jejich a před těmi, kteříž hledají bezživotí jejich. Uvedu, pravím, na ně zlé, prchlivost hněvu svého, dí Hospodin, a budu posílati za nimi meč, dokudž jim konce neučiním. 38 I postavím stolici svou mezi Elamitskými, a vypléním odtud krále i knížata, praví Hospodin. 39 A však stane se v posledních dnech, že zase přivedu zajaté Elamitské, dí Hospodin.

New International Version

od Biblica

A message about Ammon

1 Concerning the Ammonites: This is what the Lord says: ‘Has Israel no sons? Has Israel no heir? Why then has Molek^[1] taken possession of Gad? Why do his people live in its towns? 2 But the days are coming,’ declares the Lord, ‘when I will sound the battle cry against Rabbah of the Ammonites; it will become a mound of ruins, and its surrounding villages will be set on fire. Then Israel will drive out those who drove her out,’ says the Lord. 3 ‘Wail, Heshbon, for Ai is destroyed! Cry out, you inhabitants of Rabbah! Put on sackcloth and mourn; rush here and there inside the walls, for Molek will go into exile, together with his priests and officials. 4 Why do you boast of your valleys, boast of your valleys so fruitful? Unfaithful Daughter Ammon, you trust in your riches and say, “Who will attack me?” 5 I will bring terror on you from all those around you,’ declares the Lord, the Lord Almighty. ‘Every one of you will be driven away, and no-one will gather the fugitives. 6 ‘Yet afterwards, I will restore the fortunes of the Ammonites,’ declares the Lord.

A message about Edom

7 Concerning Edom: This is what the Lord Almighty says: ‘Is there no longer wisdom in Teman? Has counsel perished from the prudent? Has their wisdom decayed? 8 Turn and flee, hide in deep caves, you who live in Dedan, for I will bring disaster on Esau at the time when I punish him. 9 If grape pickers came to you, would they not leave a few grapes? If thieves came during the night, would they not steal only as much as they wanted? 10 But I will strip Esau bare; I will uncover his hiding-places, so that he cannot conceal himself. His armed men are destroyed, also his allies and neighbours, so there is no-one to say, 11 “Leave your fatherless children; I will keep them alive. Your widows too can depend on me.” ’ 12 This is what the Lord says: ‘If those who do not deserve to drink the cup must drink it, why should you go unpunished? You will not go unpunished, but must drink it. 13 I swear by myself,’ declares the Lord, ‘that Bozrah will become a ruin and a curse,^[2] an object of horror and reproach; and all its towns will be in ruins for ever.’ 14 I have heard a message from the Lord; an envoy was sent to the nations to say, ‘Assemble yourselves to attack it! Rise up for battle!’ 15 ‘Now I will make you small among the nations, despised by mankind. 16 The terror you inspire and the pride of your heart have deceived you, you who live in the clefts of the rocks, who occupy the heights of the hill. Though you build your nest as high as the eagle’s, from there I will bring you down,’ declares the Lord. 17 ‘Edom will become an object of horror; all who pass by will be appalled and will scoff because of all its wounds. 18 As Sodom and Gomorrah were overthrown, along with their neighbouring towns,’ says the Lord, ‘so no-one will live there; no people will dwell in it. 19 ‘Like a lion coming up from Jordan’s thickets to a rich pasture-land, I will chase Edom from its land in an instant. Who is the chosen one I will appoint for this? Who is like me and who can challenge me? And what shepherd can stand against me?’ 20 Therefore, hear what the Lord has planned against Edom, what he has purposed against those who live in Teman: the young of the flock will be dragged away; their pasture will be appalled at their fate. 21 At the sound of their fall the earth will tremble; their cry will resound to the Red Sea.^[3] 22 Look! An eagle will soar and swoop down, spreading its wings over Bozrah. In that day the hearts of Edom’s warriors will be like the heart of a woman in labour.

A message about Damascus

23 Concerning Damascus: ‘Hamath and Arpad are dismayed, for they have heard bad news. They are disheartened, troubled like^[4] the restless sea. 24 Damascus has become feeble, she has turned to flee and panic has gripped her; anguish and pain have seized her, pain like that of a woman in labour. 25 Why has the city of renown not been abandoned, the town in which I delight? 26 Surely, her young men will fall in the streets; all her soldiers will be silenced in that day,’ declares the Lord Almighty. 27 ‘I will set fire to the walls of Damascus; it will consume the fortresses of Ben-Hadad.’

A message about Kedar and Hazor

28 Concerning Kedar and the kingdoms of Hazor, which Nebuchadnezzar king of Babylon attacked: This is what the Lord says: ‘Arise, and attack Kedar and destroy the people of the East. 29 Their tents and their flocks will be taken; their shelters will be carried off with all their goods and camels. People will shout to them, “Terror on every side!” 30 ‘Flee quickly away! Stay in deep caves, you who live in Hazor,’ declares the Lord. ‘Nebuchadnezzar king of Babylon has plotted against you; he has devised a plan against you. 31 ‘Arise and attack a nation at ease, which lives in confidence,’ declares the Lord, ‘a nation that has neither gates nor bars; its people live far from danger. 32 Their camels will become plunder, and their large herds will be spoils of war. I will scatter to the winds those who are in distant places^[5] and will bring disaster on them from every side,’ declares the Lord. 33 ‘Hazor will become a haunt of jackals, a desolate place for ever. No-one will live there; no people will dwell in it.’

A message about Elam

34 This is the word of the Lord that came to Jeremiah the prophet concerning Elam, early in the reign of Zedekiah king of Judah: 35 This is what the Lord Almighty says: ‘See, I will break the bow of Elam, the mainstay of their might. 36 I will bring against Elam the four winds from the four quarters of heaven; I will scatter them to the four winds, and there will not be a nation where Elam’s exiles do not go. 37 I will shatter Elam before their foes, before those who want to kill them; I will bring disaster on them, even my fierce anger,’ declares the Lord. ‘I will pursue them with the sword until I have made an end of them. 38 I will set my throne in Elam and destroy her king and officials,’ declares the Lord. 39 ‘Yet I will restore the fortunes of Elam in days to come,’ declares the Lord.