Jeremjáš 46 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

Výroky proti pronárodům - PROTI EGYPTU - — Porážka na Eufratu - Soud dolehne i na Egypt. Jeho vojsko bude u Eufratu na hlavu poraženo.

1 Slovo Hospodinovo, které se stalo k proroku Jeremjášovi proti pronárodům. 2 O Egyptu, proti vojsku faraóna Néka, krále egyptského, který byl u řeky Eufratu u Karkemíše a kterého porazil Nebúkadnesar, král babylónský, ve čtvrtém roce vlády Jójakíma, syna Jóšijášova, krále judského. 3 „Připravte štít a pavézu, chystejte se k boji! 4 Zapřahejte koně, nasedejte, jezdci! Nastupte v přilbách, vyleštěte oštěpy, oblékněte krunýře! 5 Cože to vidím? Jsou naplněni děsem, ustupují zpět, jejich bohatýři jsou rozdrceni, dali se na zběsilý útěk, ani se neohlédnou. Kolkolem děs, je výrok Hospodinův. 6 Ať neuteče ani hbitý, ať ani bohatýr neunikne! Na severu u řeky Eufratu zakopnou a padnou. 7 Kdo to vystupuje jako Nil, jako řeky, jejichž vody se vzdouvají? 8 Egypt vystupuje jako Nil, jako řeky, jejichž vody se vzdouvají. Řekl: ‚Vystoupím, přikryji zemi. Zničím město i jeho obyvatele!‘ 9 Vzhůru tedy, koně! Divoce se žeňte, vozy! Vyjdou bohatýři, Kúšijci a Pútejci, štítonoši, Lúďané, lučištníci. 10 Onen den bude dnem pomsty pro Panovníka, Hospodina zástupů, aby vykonal pomstu na svých protivnících. Meč bude požírat, nasytí se a vydatně se napije jejich krve. Bude to oběť pro Panovníka, Hospodina zástupů, v severní zemi, u řeky Eufratu. 11 Vystup do Gileádu, přines balzám, panno, dcero egyptská! Nadarmo jsi shromáždila léky, rána se ti nezacelí! 12 Pronárody uslyšely o tvém pohanění a tvého žalostného křiku je plná země. Vždyť bohatýr zakopne o bohatýra, oba dva společně padnou.“

— Babylóňané v Egyptě - Vítězní Babylóňané proniknou až do - Egypta.

13 Slovo, které promluvil Hospodin k proroku Jeremjášovi, že Nebúkadnesar, král babylónský, přitáhne a bude bít egyptskou zemi. 14 „Oznamte v Egyptě, ohlaste v Migdólu, ohlaste to v Memfidě i v Tachpanchésu! Povězte: Postav se, připrav se, meč už pozřel všechno kolem tebe. 15 Jak je možné, že byl smeten tvůj silný? Neobstál. Hospodin jej srazil. 16 Mnohokrát klopýtl, až padl. Jeden druhému říkají: ‚Vstaňme, vraťme se ke svému lidu, do země, kde jsme se zrodili, před hubícím mečem.‘ 17 Tam zavolají: ‚Faraóne, králi egyptský, slyš, hukot vřavy, lhůta prošla.‘ 18 Jakože živ jsem já, je výrok Krále, jehož jméno je Hospodin zástupů: jako je Tábor mezi horami a Karmel při moři, tak určitě to přijde. 19 Připrav si věci k přesídlení, trůnící dcero egyptská. Memfis bude zpustošena, vylidní se, bude bez obyvatele. 20 Egypt je překrásná jalovice, ale střeček ze severu již letí, letí. 21 I jeho žoldnéři uprostřed něho jsou jako vykrmení býčci. Obrátí se, utečou společně, neobstojí. I na ně přijde den jejich běd, čas, kdy budou ztrestáni. 22 Egypt bude syčet jako had, až se přiblíží vojsko, přijdou na něj jako drvoštěpové se sekerami. 23 Pokácejí jeho les, je výrok Hospodinův, i když je neproniknutelný. Budou četnější než kobylky, bude jich bez počtu. 24 Egyptská dcera bude zahanbena, vydána do rukou lidu ze severu.“

— Potěšení pro Izraele - Zatímco Egypt bude potřen, Izraeli svitne nová svoboda a život v míru.

25 Hospodin zástupů, Bůh Izraele, praví: „Hle, já ztrestám Amóna z Théb i faraóna, Egypt, jeho bohy, jeho krále, faraóna i ty, kdo v něho doufají. 26 A vydám je do rukou těch, kdo jim ukládají o život, do rukou Nebúkadnesara, krále babylónského, a do rukou jeho služebníků. A potom bude bydlet jako za dnů dřívějších, je výrok Hospodinův.“ 27 „Ty, Jákobe, můj služebníku, neboj se, neděs se, Izraeli, hle, já tě zachráním, i když jsi daleko, i tvé potomky ze země zajetí. Jákob se vrátí a bude žít v klidu, bezstarostně, a nikdo jej nevyděsí. 28 Ty, Jákobe, můj služebníku, neboj se, je výrok Hospodinův. Já budu s tebou. Učiním konec všem pronárodům, mezi něž jsem tě vyhnal, ale s tebou neskončím docela, i když tě potrestám podle práva; bez trestu tě neponechám.“

Bible, překlad 21. století

od Biblion

Slovo o Egyptu

1 Slovo Hospodinovo, které dostal prorok Jeremiáš o národech. 2 Slovo o Egyptu – o vojsku egyptského vládce, faraona Nekó, když leželo u Karkemiše na řece Eufrat (kde je pak ve čtvrtém roce vlády judského krále Joakima, syna Jošiášova,^[1] babylonský král Nabukadnezar porazil): 3 „Chystejte štíty, pavézy, vzhůru do bitvy! 4 Zapřahejte koně, jezdci, do sedel! Nastupte v přilbách, kopí vyleštěná, oblečte pancíře! 5 Co to vidím? V děsu ustupují, jejich hrdinové sraženi, zoufale prchají, bez rozhlížení. Hrůza všude kolem! praví Hospodin. 6 Ani nejrychlejší nemohou utéci, neuniknou ani siláci. Tam na severu, u řeky Eufrat, vrávorají a padají! 7 Kdo se to vzdouvá jako Nil, jak říční proudy v povodni? 8 To Egypt se vzdouvá jako Nil, jak říční proudy v povodni. Prý: ‚Vystoupím z břehů, zaplavím zemi, zpustoším města i s obyvateli.‘ 9 Koně, vpřed! Vozy, divoce vyrazte! Vojáci, vzhůru do boje – Habešané i Libyjci třímající štíty spolu s Lydijci vyzbrojenými luky. 10 Bude to den Hospodina, Pána zástupů, den, kdy na svých nepřátelích vykoná odplatu. Meč bude požírat, než se nasytí, než jejich krví svou žízeň ukojí. Hospodin, Pán zástupů, chystá obětní hody u řeky Eufrat v zemi severní. 11 Vyprav se do Gileádu pro balzám, panno, dcero egyptská! Nadarmo si léky hromadíš – žádný tě nemůže uzdravit. 12 Národy uslyší o tvém zahanbení, tvůj nářek zemi naplní. Hrdinové klopýtnou jedni přes druhé, až padnou všichni společně.“ 13 Slovo, které Hospodin promluvil k proroku Jeremiášovi, když babylonský král Nabukadnezar přitáhl, aby zaútočil na Egypt: 14 „Oznamte v Egyptě, v Migdolu ohlaste, zvěstujte v Memfisu, v Dafné řekněte: ‚Nastup a připrav se, všechny okolo hltá meč!‘ 15 Proč tvoji siláci leží pobiti? Nemohou vstát, sráží je Hospodin. 16 Budou padat zas a zas, jeden přes druhého budou klopýtat. Prý: ‚Pojďme utéct zpět ke svým lidem, do rodné země před krutým mečem!‘ 17 Tam nazvou faraona, vládce Egypta: ‚Rámusil, co propásl svůj čas.‘ 18 Jakože jsem živ, praví Král, který má jméno Hospodin zástupů: Jako se Tábor vyjímá mezi horami, jako se Karmel tyčí při moři, tak jistě přichází útočník. 19 Sbal si ranec jako vyhnanec, ty, která bydlíš v Egyptě! Z Memfisu totiž zbudou sutiny, spáleniště, kde nikdo nebydlí. 20 Egypt je jalovička překrásná, od severu ji však ovád napadá. 21 Žoldnéři ve službách Egypta jsou jak vykrmená telata; i oni se však dají na útěk, obrátí se a prchnou společně. Neobstojí – přišel den jejich běd, čas, kdy se s nimi zúčtuje! 22 Jak prchající had Egypt zasyčí, až na něj přitáhnou se svými oddíly, až na něj přijdou se svými sekyrami jako dřevorubci na dříví. 23 Vykácejí jeho les, praví Hospodin, jakkoli hustý předtím byl. Bude jich víc než kobylek, bude jich bezpočet. 24 Zahanbena bude Dcera egyptská – padne do rukou severního národa!“ 25 Hospodin zástupů, Bůh Izraele, praví: „Hle, zúčtuji s Amonem, bohem Théb, s faraonem i s celým Egyptem, s jeho bohy i s jeho vladaři; zúčtuji s faraonem i s těmi, kdo v něj doufají. 26 Vydám je do rukou těch, kdo pasou po jejich životě, do rukou babylonského krále Nabukadnezara a do rukou jeho služebníků. Později však bude znovu osídlen tak jako v dávných dnech, praví Hospodin. 27 Neboj se, můj služebníku Jákobe, a ty, Izraeli, neděs se. Hle, zachráním tě z dálné ciziny a tvé potomky z jejich vyhnanství. Jákob se vrátí a odpočine v bezpečí a nikdo už ho nevyděsí. 28 Neboj se, můj služebníku Jákobe, vždyť já jsem s tebou, praví Hospodin. Skoncuji se všemi národy, do kterých jsem tě rozptýlil. S tebou však nikdy neskončím, i když tě ztrestám po právu a nenechám tě bez trestu.“

Bible Kralická

1 Slovo Hospodinovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi proroku proti národům těmto: 2 O Egyptských. Proti vojsku Faraona Néchy krále Egyptského, (jenž bylo při řece Eufrates u Charkemis, kteréž zbil Nabuchodonozor král Babylonský), léta čtvrtého Joakima syna Joziášova, krále Judského: 3 Připravtež štít a pavézu, a jděte k boji. 4 Zapřáhejte koně, a vsedejte jezdci, postavte se s lebkami, vytírejte kopí, zobláčejte se v pancíře. 5 Proč vidím tyto zděšené, zpět obrácené, a nejsilnější jejich potřené, anobrž prudce utíkající, tak že se ani neohlédnou? Strach jest vůkol, dí Hospodin, 6 Aby neutekl čerstvý, a neušel silný, aby na půlnoci o břeh řeky Eufrates zavadili a padli. 7 Kdo se to valí jako potok, jako řeky, jejichž vody sebou zmítají? 8 Egypt jako potok se valí a jako řeky, když se vody hýbají, tak pravě: Potáhnu, přikryji zemi, zkazím město i přebývající v něm. 9 Křepčtež, ó koni, a běžte s hřmotem, ó vozové; nechť vytáhnou i silní, Mouřenínové a Putští, kteříž užívají pavézy, i Ludimští, kteříž užívají a natahují lučiště. 10 A však ten den Panovníka Hospodina zástupů bude den pomsty, aby uvedl pomstu na nepřátely své, kteréžto zžíře meč a nasytí se, anobrž opojí se krví jejich; nebo obět Panovníka Hospodina zástupů bude v zemi půlnoční u řeky Eufrates. 11 Vyprav se do Galád, a nabeř masti, panno dcero Egyptská, nadarmo však užíváš mnohého lékařství, nebo ty zhojena býti nemůžeš. 12 Slyšíť národové o zlehčení tvém, a naříkání tvého plná jest země, proto že silný na silném se ustrkuje, tak že spolu zaroveň padají. 13 Slovo, kteréž mluvil Hospodin k Jeremiášovi proroku o přitažení Nabuchodonozora krále Babylonského, aby zkazil zemi Egyptskou. 14 Oznamte v Egyptě, a ohlaste v Magdol, rozhlaste také v Nof, i v Tachpanches rcete: Postůj a připrav se, ale však zžíře meč všecko, což vůkol tebe jest. 15 Proč poražen jest každý z nejsilnějších tvých? Nemůže ostáti, proto že Hospodin pudí jej. 16 Mnohoť bude těch, kteříž klesnou a padnou jeden na druhého, a řeknou: Vstaň, a navraťme se k lidu svému, a do země, v níž jsme se zrodili, před mečem toho zhoubce. 17 Budou křičeti tam: Faraona krále Egyptského není než sám chřest, jižť pominul volný jeho čas. 18 Živť jsem já, (dí král ten, jehož jméno Hospodin zástupů), že jakž jest Tábor mezi horami, a jako Karmel při moři, tak toto přijde. 19 Připraviž sobě to, co bys s sebou vystěhovati měla, ó ty, kteráž jsi usadila se, dcero Egyptská; neboť Nof v poušť obrácen a vypálen bude, tak že nebude tam žádného obyvatele. 20 Velmi pěkná jalovice jest Egypt, ale zabití její od půlnoci jistotně přijde. 21 Ano i nájemníci jeho u prostřed něho jsou jako telata vytylá, ale takéť i ti obrátíce se, utekou. Neostojí, když den bídy jejich přijde na ně, v čas navštívení jejich. 22 Hlas jeho jako hadí siptěti bude, když s vojskem přitáhnou, a s sekerami přijdou na něj jako ti, kteříž sekají dříví. 23 Posekají les jeho, dí Hospodin, ačkoli mu konce není; více jest jich než kobylek, aniž mají počtu. 24 Zahanbenať bude dcera Egyptská, vydána bude v ruku lidu půlnočního. 25 Praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Aj, já navštívím lidné město No, též Faraona i Egypt s bohy jeho a králíky jeho, Faraona, pravím, a ty, kteříž v něm doufají. 26 A vydám je v ruku těch, kteříž hledají bezživotí jejich, totiž v ruku Nabuchodonozora krále Babylonského, a v ruku služebníků jeho; potom však bydleno bude v něm, jako za dnů starodávních, dí Hospodin. 27 Ale ty neboj se, služebníče můj Jákobe, aniž se strachuj, ó Izraeli; nebo aj, já vysvobodím tě zdaleka, i símě tvé z země zajetí jejich. I navrátí se Jákob, aby odpočíval a pokoj měl, a aby nebylo žádného, kdo by předěsil. 28 Ty, pravím, neboj se, služebníče můj Jákobe, dí Hospodin; neboť jsem s tebou. Učiním zajisté konec všechněm národům, mezi kteréž tě zaženu, tobě pak neučiním konce, ale budu tě trestati v soudu, ačkoli tě naprosto bez trestání nenechám.

New International Version

od Biblica

A message about Egypt

1 This is the word of the Lord that came to Jeremiah the prophet concerning the nations: 2 Concerning Egypt: This is the message against the army of Pharaoh Necho king of Egypt, which was defeated at Carchemish on the River Euphrates by Nebuchadnezzar king of Babylon in the fourth year of Jehoiakim son of Josiah king of Judah: 3 ‘Prepare your shields, both large and small, and march out for battle! 4 Harness the horses, mount the steeds! Take your positions with helmets on! Polish your spears, put on your armour! 5 What do I see? They are terrified, they are retreating, their warriors are defeated. They flee in haste without looking back, and there is terror on every side,’ declares the Lord. 6 ‘The swift cannot flee nor the strong escape. In the north by the River Euphrates they stumble and fall. 7 ‘Who is this that rises like the Nile, like rivers of surging waters? 8 Egypt rises like the Nile, like rivers of surging waters. She says, “I will rise and cover the earth; I will destroy cities and their people.” 9 Charge, you horses! Drive furiously, you charioteers! March on, you warriors – men of Cush^[1] and Put who carry shields, men of Lydia who draw the bow. 10 But that day belongs to the Lord, the Lord Almighty – a day of vengeance, for vengeance on his foes. The sword will devour till it is satisfied, till it has quenched its thirst with blood. For the Lord, the Lord Almighty, will offer sacrifice in the land of the north by the River Euphrates. 11 ‘Go up to Gilead and get balm, Virgin Daughter Egypt. But you try many medicines in vain; there is no healing for you. 12 The nations will hear of your shame; your cries will fill the earth. One warrior will stumble over another; both will fall down together.’ 13 This is the message the Lord spoke to Jeremiah the prophet about the coming of Nebuchadnezzar king of Babylon to attack Egypt: 14 ‘Announce this in Egypt, and proclaim it in Migdol; proclaim it also in Memphis and Tahpanhes: “Take your positions and get ready, for the sword devours those around you.” 15 Why will your warriors be laid low? They cannot stand, for the Lord will push them down. 16 They will stumble repeatedly; they will fall over each other. They will say, “Get up, let us go back to our own people and our native lands, away from the sword of the oppressor.” 17 There they will exclaim, “Pharaoh king of Egypt is only a loud noise; he has missed his opportunity.” 18 ‘As surely as I live,’ declares the King, whose name is the Lord Almighty, ‘one will come who is like Tabor among the mountains, like Carmel by the sea. 19 Pack your belongings for exile, you who live in Egypt, for Memphis will be laid waste and lie in ruins without inhabitant. 20 ‘Egypt is a beautiful heifer, but a gadfly is coming against her from the north. 21 The mercenaries in her ranks are like fattened calves. They too will turn and flee together, they will not stand their ground, for the day of disaster is coming upon them, the time for them to be punished. 22 Egypt will hiss like a fleeing serpent as the enemy advances in force; they will come against her with axes, like men who cut down trees. 23 They will chop down her forest,’ declares the Lord, ‘dense though it be. They are more numerous than locusts, they cannot be counted. 24 Daughter Egypt will be put to shame, given into the hands of the people of the north.’ 25 The Lord Almighty, the God of Israel, says: ‘I am about to bring punishment on Amon god of Thebes, on Pharaoh, on Egypt and her gods and her kings, and on those who rely on Pharaoh. 26 I will give them into the hands of those who want to kill them – Nebuchadnezzar king of Babylon and his officers. Later, however, Egypt will be inhabited as in times past,’ declares the Lord. 27 ‘Do not be afraid, Jacob my servant; do not be dismayed, Israel. I will surely save you out of a distant place, your descendants from the land of their exile. Jacob will again have peace and security, and no-one will make him afraid. 28 Do not be afraid, Jacob my servant, for I am with you,’ declares the Lord. ‘Though I completely destroy all the nations among which I scatter you, I will not completely destroy you. I will discipline you but only in due measure; I will not let you go entirely unpunished.’