1Jen si volej, odpoví ti někdo? Na koho ze svatých se obrátíš? 2 Pošetilce zabíjí vztek, žárlivost usmrcuje prostoduché. 3 Viděl jsem, jak pošetilec zakořenil, vím však, že jeho příbytek propadne zatracení, 4 jeho synům záchrana se vzdálí, v bráně budou zdeptáni, nevysvobodí je nikdo. 5 Hladový sní jeho sklizeň, i z trní si ji vezme, žízniví po jeho majetku baží. 6 Ničemnost přec nevzchází z prachu, trápení neklíčí z půdy, 7 člověk je však zrozen pro trápení a jiskry, aby létaly vzhůru. 8 Spíše bych se dotazoval Boha, svoji záležitost předložil bych Bohu, 9 který dělá věci veliké a nevyzpytatelné, nesčíslné divy: 10 Dává zemi déšť, polím sesílá vláhu, 11 ponížené staví na vysoké místo, zarmoucení docházejí spásy; 12 chytrákům však hatí plány, aby jejich ruce neprovedly to, čeho jsou schopni; 13 moudré jejich chytrostí dovede lapit, takže záměr potměšilců nadobro se zvrtne: 14 ve dne s temnotou se střetávají, v pravé poledne tápou jak v noci; 15 ubožáka od meče zachraňuje, z jejich úst a z jejich pevné ruky; 16 a tak nuzný má naději, ale podlost musí zavřít ústa.
— Zaslíbení nového blaha
17 Věru, blaze člověku, jehož Bůh trestá; kázeň Všemocného neodmítej. 18 On působí bolest, ale též obváže rány, co rozdrtí, vyléčí svou rukou. 19 Z šesti soužení tě vysvobodí, v sedmi nezasáhne tě nic zlého, 20 vykoupí tě ze smrti v čas hladu a za války z moci meče, 21 před bičem jazyka budeš ukryt, nebudeš se bát, až přijde zhouba, 22 vysměješ se zhoubě, hladomoru; a neboj se zemské zvěře, 23 vždyť budeš mít smlouvu s kamením na poli a polní zvěř bude žít pokojně s tebou, 24 shledáš, že je pokoj ve tvém stanu, dohlédneš-li na svůj příbytek, neshledáš hříchu, 25 shledáš, že tvé potomstvo je četné, tvoji potomci že jsou jak bylina země, 26 do hrobu sestoupíš ve zralosti, jako se sváží požaté obilí ve svůj čas. 27 Hle, toto jsme vyzpytovali, tak je tomu. Poslechni a sám to poznáš.“
Jób 5
Bible, překlad 21. století
od Biblion1Jen křič – kdo ti však odpoví? Ke komu z andělů se chceš obrátit?2Hlupáka zahubí rozhořčení, omezenec umře závistí.3Viděl jsem hlupáka zapustit kořeny, jeho dům ale náhle stihlo prokletí:4Jeho děti nepoznají žádné bezpečí, bez obhájce budou na soudu zdeptáni.5Jeho sklizeň mu spolkne hladový, i zprostřed trní ji uchvátí, jeho bohatství zhltnou žízniví.6Zlo totiž jen tak z prachu nevzchází, trápení ze země samo nepučí –7to přece člověk plodí trápení, tak jako jiskry vzhůru létají.8Já bych se raději k Bohu obrátil, jemu bych předložil svou při.9On koná věci veliké a tajemné, jeho zázraky jsou nesčetné.10Sesílá deště na zemi, potoky pouští po kraji.11Ponížené staví na místech vysokých, truchlícím dává bezpečí.12Hatí úmysly prohnaných, aby neuspěli se svou chytrostí.13On chytá chytráky v jejich vychytralosti, záměry zvrácených on podvrací.14Uprostřed dne tma je zachvátí, v poledne budou tápat jako za noci.15Před mečem jejich úst chudé zachrání, zachrání je z jejich mocného sevření.16Chudák má věru naději, že bude umlčeno násilí.17‚Jak blaze je člověku, jehož kárá Bůh! Trestu Všemohoucího se nezpěčuj!‘[1]18‚On udeří, však také ošetří, zraní, svou rukou však uzdraví.‘[2]19Vysvobodí tě ze šesti soužení, ani posedmé nestihne tě neštěstí.20V hladomoru zachrání tě před smrtí a z moci meče za války.21Před bičem jazyka budeš skryt, nebudeš se bát, když zhouba přichází.22Zhoubě i hladu se budeš smát, ani z divé zvěře nebudeš mít strach.23Budeš mít smlouvu i s kamením na poli, i divá zvěř se s tebou bude přátelit.24Ve svém příbytku poznáš, co je klid, přehlédneš své statky – nebude chybět nic.25Poznáš, co je to mít mnohé potomky: Tvých ratolestí bude jak trávy na zemi.26Ke hrobu dojdeš plný sil jako při sklizni snop obilí.27Na to jsme přišli a tak to je. Vyslechni to a pouč se!“
Jób 5
Bible Kralická
1Zavolejž tedy, dá-liť kdo odpověd? A k kterému se z svatých obrátíš?2Pakli k bláznu, zahubí ho rozhněvání, a nesmyslného zabije prchlivost.3Jáť jsem viděl blázna, an se vkořenil, ale hned jsem zle tušil příbytku jeho, řka:4Vzdáleniť jsou synové jeho od spasení; nebo potříni budou v bráně, aniž bude, kdo by je vytrhl.5Obilé jeho zžíře hladovitý, a i z prostřed trní je vychvátí; nadto sehltí násilník statek takových.6Neboť nepochází z prachu trápení, aniž se z země pučí bída.7Ale člověk rodí se k bídě, tak jako jiskry z uhlí zhůru létají.8Jistě žeť bych já hledal Boha silného, a jemu bych předložil při svou,9Kterýž činí věci veliké, nezpytatelné, divné, a jimž počtu není,10Kterýž dává déšť na zemi, a spouští vody na pole,11Kterýž sází opovržené na místě vysokém, a žalostící vyvyšuje spasením,12Kterýž v nic obrací myšlení chytráků, tak aby nemohli k skutku přivésti ruce jejich ničeho,13Kterýž lapá moudré v chytrosti jejich; nebo rada převrácených bláznová bývá.14Ve dne motají se jako ve tmách, a jako v noci šámají o poledni.15Kterýž zachovává od meče a od úst jejich, a chudého od ruky násilníka.16Máť zajisté nuzný naději, ale nepravost musí zacpati ústa svá.17Aj, jak blahoslavený jest člověk, kteréhož tresce Bůh! A protož káráním Všemohoucího nepohrdej.18Onť zajisté uráží, on i obvazuje; raní, ruka jeho také léčí.19Z šesti úzkostí vysvobodil by tebe, ano i v sedmi nedotklo by se tebe zlé.20V hladu vykoupil by tě od smrti, a v boji od moci meče.21Když utrhá jazyk, byl bys skryt, aniž bys se bál zhouby, když by přišla.22Zhouba a hlad buď tobě za smích, a nestrachuj se ani líté zvěři zemské.23Nebo s kamením polním příměří tvé, a zvěř lítá polní pokoj zachová k tobě.24A shledáš, žeť stánek tvůj bude bezpečný, a navrátíš se zase k příbytku svému, a nezhřešíš.25Shledáš také, žeť se rozmnoží símě tvé, a potomci tvoji jako bylina zemská.26Vejdeš v šedinách do hrobu, tak jako odnášíno bývá zralé obilí časem svým.27Aj, toť jsme vyhledali, a takť jest; poslechniž toho, a schovej sobě to.
od Biblica1‘Call if you will, but who will answer you? To which of the holy ones will you turn?2Resentment kills a fool, and envy slays the simple.3I myself have seen a fool taking root, but suddenly his house was cursed.4His children are far from safety, crushed in court without a defender.5The hungry consume his harvest, taking it even from among thorns, and the thirsty pant after his wealth.6For hardship does not spring from the soil, nor does trouble sprout from the ground.7Yet man is born to trouble as surely as sparks fly upwards.8‘But if I were you, I would appeal to God; I would lay my cause before him.9He performs wonders that cannot be fathomed, miracles that cannot be counted.10He provides rain for the earth; he sends water on the countryside.11The lowly he sets on high, and those who mourn are lifted to safety.12He thwarts the plans of the crafty, so that their hands achieve no success.13He catches the wise in their craftiness, and the schemes of the wily are swept away.14Darkness comes upon them in the daytime; at noon they grope as in the night.15He saves the needy from the sword in their mouth; he saves them from the clutches of the powerful.16So the poor have hope, and injustice shuts its mouth.17‘Blessed is the one whom God corrects; so do not despise the discipline of the Almighty.[1]18For he wounds, but he also binds up; he injures, but his hands also heal.19From six calamities he will rescue you; in seven no harm will touch you.20In famine he will deliver you from death, and in battle from the stroke of the sword.21You will be protected from the lash of the tongue, and need not fear when destruction comes.22You will laugh at destruction and famine, and need not fear the wild animals.23For you will have a covenant with the stones of the field, and the wild animals will be at peace with you.24You will know that your tent is secure; you will take stock of your property and find nothing missing.25You will know that your children will be many, and your descendants like the grass of the earth.26You will come to the grave in full vigour, like sheaves gathered in season.27‘We have examined this, and it is true. So hear it and apply it to yourself.’