Filemonovi 1,1 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

— Pozdrav a díkůvzdání

1 Pavel, vězeň Krista Ježíše, a bratr Timoteus Filemonovi, našemu milovanému spolupracovníku, 2 sestře Apfii, Archippovi, našemu spolubojovníku, a církvi v tvém domě: 3 Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista. 4 Děkuji svému Bohu a stále na tebe pamatuji ve svých modlitbách, 5 když slyším o tvé víře v Pána Ježíše a o tvé lásce ke všem bratřím. 6 Prosím za tebe, aby se tvá účast na společné víře projevila tím, že rozpoznáš, co dobrého můžeme učinit pro Krista. 7 Tvá láska mi přinesla velkou radost a povzbuzení, protože jsi potěšil srdce věřících, bratře.

— Přímluva za uprchlého otroka

8 Ačkoli bych ti v Kristu mohl směle nařídit, co máš udělat, 9 pro lásku raději prosím, já, Pavel, vyslanec a nyní i vězeň Krista Ježíše. 10 Prosím tě za svého syna, kterému jsem dal život ve vězení, Onezima, 11 který ti před časem způsobil škodu, ale nyní je tobě i mně k užitku. 12 Posílám ti ho zpět, je mi drahý jako mé vlastní srdce. 13 Chtěl jsem si ho ponechat u sebe, aby mi ve vězení, kde jsem pro evangelium, sloužil místo tebe, 14 avšak bez tvého souhlasu jsem nechtěl nic udělat, aby tvá dobrota nebyla jakoby vynucená, nýbrž aby byla dobrovolná. 15 Snad proto byl na čas od tebe odloučen, abys ho měl navěky – 16 ne už jako otroka, nýbrž mnohem více než otroka: jako milovaného bratra. Když se jím stal mně, oč více jím bude tobě před lidmi i před Pánem. 17 Jsme-li tedy spolu spojeni, přijmi ho k sobě jako mne. 18 Jestliže ti způsobil nějakou škodu nebo je ti něco dlužen, připiš to na můj účet. 19 Já, Pavel, píšu vlastní rukou: já to nahradím. Abych ti neřekl, že mi dlužíš i sám sebe. 20 Ano, bratře, udělej mi tu radost v Pánu. Potěš mé srdce v Kristu.

— Závěrečné pokyny a pozdravy

21 Píšu ti v důvěře ve tvou poslušnost a vím, že uděláš víc, než říkám. 22 Zároveň mi také připrav ubytování, neboť doufám, že vám budu pro vaše modlitby darován. 23 Pozdravuje tě Epafras, můj spoluvězeň v Kristu Ježíši, 24 Marek, Aristarchos, Démas a Lukáš, moji spolupracovníci. 25 Milost Pána Ježíše Krista buď s vámi.

Bible, překlad 21. století

od Biblion

1 Pavel, vězeň Ježíše Krista, a bratr Timoteus Filemonovi, našemu milému příteli a spolupracovníku, 2 sestře Apfii, našemu spolubojovníku Archipovi i církvi ve tvém domě: 3 Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista.

Štědrost víry

4 Kdykoli tě zmiňuji ve svých modlitbách, děkuji svému Bohu, 5 neboť se doslýchám o tvé víře v Pána Ježíše a lásce ke všem svatým. 6 Modlím se, aby se sdílení tvé víry naplno projevilo díky poznání všeho dobrého, co máme v Kristu. 7 Tvá láska nám přináší velikou radost a povzbuzení, bratře, neboť jsi potěšil srdce svatých.

Prosba za Onezima

8 Proto ačkoli bych ti mohl v Kristu směle přikázat, co se patří, 9 pro lásku raději prosím – já Pavel, už stařec a teď také vězeň Krista Ježíše. 10 Prosím tě ohledně svého syna, jehož jsem zplodil ve vězení, Onezima,^[1] 11 který ti kdysi nebyl prospěšný, ale nyní je velmi prospěšný tobě i mně. 12 Posílám ti ho zpět jako své vlastní srdce. 13 Chtěl jsem si ho nechat u sebe, aby mi v mém vězení pro evangelium sloužil místo tebe, 14 ale nechtěl jsem nic udělat bez tvého vědomí, aby tvůj dobrý skutek nebyl vynucený, ale dobrovolný. 15 Snad proto ti byl načas vzdálen, abys ho přijal navždy – 16 ne již jako otroka, ale jako někoho, kdo je více než otrok, a sice milovaný bratr. Je mi obzvlášť drahý, a čím spíše tobě, ať už v lidském smyslu nebo v Pánu. 17 Máš-li mě za společníka, přijmi ho jako mne. 18 Pokud ti způsobil nějakou škodu nebo něco dluží, přičti to mně. 19 TOTO PÍŠU JÁ PAVEL SVOU VLASTNÍ RUKOU: JÁ TO ZAPLATÍM! Snad ti nemusím připomínat, že mi dlužíš i sám sebe. 20 Nuže, bratře, ať z tebe mám v Pánu užitek i já; potěš mé srdce v Pánu. 21 Píšu ti v jistotě o tvé poslušnosti a vím, že uděláš více, než žádám. 22 A ještě něco – připrav pro mě pokoj. Doufám totiž, že se k vám díky vašim modlitbám budu moci vrátit. 23 Pozdravuje tě Epafras, můj spoluvězeň v Kristu Ježíši, 24 a moji spolupracovníci Marek, Aristarchos, Démas a Lukáš. 25 Milost Pána Ježíše Krista s vaším duchem.

Bible Kralická

1 Pavel, vězeň Krista Ježíše, a Timoteus bratr, Filemonovi milému, a pomocníku našemu, 2 A Apfie sestře milé, a Archippovi spolurytíři našemu, i vší církvi, kteráž jest v domě tvém: 3 Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Jezukrista. 4 Díky činím Bohu svému, vždycky zmínku o tobě čině na svých modlitbách, 5 Slyše o lásce tvé a víře, kterouž máš ku Pánu Ježíšovi, i ke všechněm svatým, 6 Aby společnost víry tvé mocná byla a tudy poznáno býti mohlo, cožkoli dobrého jest v vás skrze Krista Ježíše. 7 Radost zajisté máme velikou, a potěšení z lásky tvé, že srdce svatých občerstvena jsou skrze tebe, bratře. 8 Protož ačkoli mnohou smělost mám v Kristu rozkázati tobě, což by náleželo, 9 Však pro lásku raději tebe prosím, jsa již takový, totiž Pavel starý, a nyní i vězeň Ježíše Krista. 10 Prosímť pak tebe za syna svého, kteréhož jsem zplodil v vězení svém, Onezima, 11 Kterýž byl někdy tobě neužitečný, ale nyní tobě i mně velmi užitečný, jehožť jsem odeslal. 12 Protož ty jej, (totiž srdce mé,) přijmi. 13 Kteréhožto já chtěl jsem byl při sobě zanechati, aby mi posluhoval místo tebe v vězení, kteréž trpím pro evangelium; 14 Ale bez vědomí tvého nechtěl jsem nic učiniti, aby dobrý skutek tvůj nebyl jako bezděky, ale z dobré vůle. 15 Ano snad proto byl odšel na chvíli, abys jej potom věčného měl, 16 Již ne jako služebníka, ale více než služebníka, totiž bratra milého, zvláště mně, a čím víc tobě, i podle těla, i v Pánu. 17 Protož máš-li mne za tovaryše, přijmiž jej, jako mne. 18 Jestližeť pak v čem ublížil, anebo jest-liť co dlužen, to mně přičti. 19 Já Pavel psal jsem svou rukou, jáť zaplatím; ať nedím tobě, že ty i sám sebe jsi mi dlužen. 20 Tak, bratře, ať já uživu tebe v Pánu; očerstviž srdce mé v Pánu. 21 Jist jsa tvým poslušenstvím, tak jsem tobě napsal, věda, že i více, nežli pravím, učiníš. 22 A mezi tím připraviž mi také hospodu; neboť naději mám, že k modlitbám vašim budu vám navrácen. 23 Pozdravují tě Epafras, (spoluvězeň můj pro Krista Ježíše,) 24 Marek, Aristarchus, Démas a Lukáš, pomocníci moji. 25 Milost Pána našeho Jezukrista budiž s duchem vaším. Amen. List tento k Filemonovi psán byl z Říma po Onezimovi služebníku.

Slovo na cestu

od Biblica

Příkladný život povzbuzuje

1-3 Milý příteli, milost a pokoj ať spočinou na tobě, sestře Apfii, Archipovi a celé tvé domácnosti! Píši ti z vězení, které mne potkalo pro Kristovu věc; je u mne právě Timoteus. 4-6 Stále děkuji v modlitbách Bohu za tvou věrnost Ježíši Kristu a lásku ke všem bratřím. A modlím se, abys poznal, kolik dobrého v nás může vyrůst působením Ježíše Krista. 7 Tvá láska, bratře, mi způsobila velkou radost a povzbudila mne. Potěšil jsi tím srdce všech věřících.

Pavel prosí za Onezima

8 Chci tě o něco poprosit. Mohl bych ti sice Kristovým jménem přikázat, co máš učinit, ale nebylo by to ode mne příliš laskavé. 9 Proto dávám přednost prosbě – jsem už starý člověk a teď ještě pro Krista v žaláři. 10 Ta prosba se týká Onezima, kterého jsem zde ve vězení přivedl k víře a mám ho rád jako vlastního syna. 11 Dosud ti způsobil více škody než užitku, ale nyní nám bude užitečný oběma. 12 Posílám ti ho nazpět a s ním ti posílám své vlastní srdce. 13 Rád bych si ho zde ponechal, aby mi ulehčil pobyt ve vězení. 14 Nechci to však učinit bez tvého souhlasu, aby ten dobrý skutek nebyl vynucen, ale vyšel od tebe. 15 Snad proto se ti musel Onezimus na krátkou dobu vzdálit, aby byl navždycky tvým – 16 ne otrokem, ale milovaným bratrem. Je-li tak drahý mně, oč víc bude milý i tobě – jako člověk i jako křesťan.

Již ne otrok, ale bratr

17 Jestli jsem skutečně tvým přítelem, přijmi ho stejně, jako bych to byl já sám. 18 Jestli tě nějak poškodil nebo něco ukradl, připiš to na můj účet. 19 Já, Pavel, zaručuji se zde vlastní rukou, že ti to zaplatím. Nechci ti připomínat, že mi dlužíš celý svůj život. 20 Bratře, mysli na Pána a prokaž mi tu laskavost. 21 Nežádal bych tě o to, kdybych si nebyl jist, že uděláš ještě víc, než oč tě prosím.

Závěrečná prosba a pozdravy

22 Zároveň mi připrav nějaké ubytování. Doufám, že díky vašim modlitbám budu se k vám moci brzo vrátit. 23 Pozdravuje Epafras, který je tady také se mnou vězněn pro víru, 24 dále moji spolupracovníci Marek, Aristarchos, Démas a Lukáš. 25 Milost Pána Ježíše Krista vám přeje Pavel

New International Version

od Biblica

1 Paul, a prisoner of Christ Jesus, and Timothy our brother, To Philemon our dear friend and fellow worker – 2 also to Apphia our sister and Archippus our fellow soldier – and to the church that meets in your home: 3 Grace and peace to you^[1] from God our Father and the Lord Jesus Christ.

Thanksgiving and prayer

4 I always thank my God as I remember you in my prayers, 5 because I hear about your love for all his holy people and your faith in the Lord Jesus. 6 I pray that your partnership with us in the faith may be effective in deepening your understanding of every good thing we share for the sake of Christ. 7 Your love has given me great joy and encouragement, because you, brother, have refreshed the hearts of the Lord’s people.

Paul’s plea for Onesimus

8 Therefore, although in Christ I could be bold and order you to do what you ought to do, 9 yet I prefer to appeal to you on the basis of love. It is as none other than Paul – an old man and now also a prisoner of Christ Jesus – 10 that I appeal to you for my son Onesimus,^[2] who became my son while I was in chains. 11 Formerly he was useless to you, but now he has become useful both to you and to me. 12 I am sending him – who is my very heart – back to you. 13 I would have liked to keep him with me so that he could take your place in helping me while I am in chains for the gospel. 14 But I did not want to do anything without your consent, so that any favour you do would not seem forced but would be voluntary. 15 Perhaps the reason he was separated from you for a little while was that you might have him back for ever – 16 no longer as a slave, but better than a slave, as a dear brother. He is very dear to me but even dearer to you, both as a fellow man and as a brother in the Lord. 17 So if you consider me a partner, welcome him as you would welcome me. 18 If he has done you any wrong or owes you anything, charge it to me. 19 I, Paul, am writing this with my own hand. I will pay it back – not to mention that you owe me your very self. 20 I do wish, brother, that I may have some benefit from you in the Lord; refresh my heart in Christ. 21 Confident of your obedience, I write to you, knowing that you will do even more than I ask. 22 And one thing more: prepare a guest room for me, because I hope to be restored to you in answer to your prayers. 23 Epaphras, my fellow prisoner in Christ Jesus, sends you greetings. 24 And so do Mark, Aristarchus, Demas and Luke, my fellow workers. 25 The grace of the Lord Jesus Christ be with your spirit.