Žalm 82 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

1 V shromáždění bohů postavil se Bůh, vykoná soud mezi bohy: 2 „Dlouho ještě chcete soudit proti právu, stranit svévolníkům? -Sela- 3 Dopomozte nuznému a sirotkovi k právu, poníženému a chudému zjednejte spravedlnost, 4 pomozte vyváznout nuznému ubožáku, svévolným ho vytrhněte z rukou!“ 5 Nic nevědí, nic nechápou, chodí v tmách, a celá země v základech se hroutí. 6 „Ač jsem řekl: ‚Jste bohové, všichni jste synové Nejvyššího,‘ 7 zemřete též jako jiní lidé, padnete tak jako každý vladař.“ 8 Bože, povstaň, rozsuď zemi, dědičně ti patří všechny pronárody!

Bible, překlad 21. století

od Biblion

1 Žalm Asafův. Ve shromáždění mocných stanul Bůh, uprostřed „bohů“ soud vynesl: 2 „Jak dlouho budete soudit převráceně, jak dlouho budete na straně ničemů? séla 3 Chudých a sirotků se zastávejte, nuzným a ubohým právo zjednejte! 4 Chudého ubožáka vysvobozujte, dejte mu uniknout z ruky ničemů! 5 Oni však nechápou, vůbec nerozumí, v temnotách stále tápají, bortí se všechny zemské základy! 6 Ano, řekl jsem: Vy jste bohové, všichni jste Nejvyššího synové. 7 Jakožto lidé ale zemřete, tak jako každý vůdce padnete!“ 8 Povstaň už, Bože, abys soudil zemi – vždyť tobě patří všechny národy!

Bible Kralická

1 Žalm Azafův. Bůh stojí v shromáždění Božím, u prostřed bohů soud čině, a dí: 2 Dokudž souditi budete nespravedlivě, a osoby nešlechetných přijímati? Sélah. 3 Zastávejte bídného a sirotka, utištěného a chudého spravedliva vyhlašujte. 4 Vytrhněte bídného a nuzného, z ruky nešlechetných vytrhněte ho. 5 Ale nevědí nic, nerozumějí nic; ve tmách ustavně chodí, až se proto všickni základové země pohybují. 6 Řeklť jsem já byl: Bohové jste, a synové Nejvyššího vy všickni; 7 A však jako i jiní lidé zemřete, a jako jeden z knížat padnete. 8 Povstaniž, ó Bože, suď zemi; nebo ty dědičně vládneš všemi národy.

Slovo na cestu

od Biblica

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

New International Version

od Biblica

A psalm of Asaph.

1 God presides in the great assembly; he renders judgment among the ‘gods’: 2 ‘How long will you^[1] defend the unjust and show partiality to the wicked?^[2] 3 Defend the weak and the fatherless; uphold the cause of the poor and the oppressed. 4 Rescue the weak and the needy; deliver them from the hand of the wicked. 5 ‘The “gods” know nothing, they understand nothing. They walk about in darkness; all the foundations of the earth are shaken. 6 ‘I said, “You are ‘gods’; you are all sons of the Most High.” 7 But you will die like mere mortals; you will fall like every other ruler.’ 8 Rise up, O God, judge the earth, for all the nations are your inheritance.