1 Pro předního zpěváka, podle Jedútúna. Žalm Davidův. 2 Jen v Bohu se ztiší duše má, od něho vzejde mi spása. 3 Jen on je má skála, má spása, můj nedobytný hrad, mnou nikdy nic neotřese. 4 Jak dlouho budete napadat člověka? Zabitím hrozíte všichni jak stěna nahnutá, jako zeď podkopaná. 5 Stále se radí, jak strhnout ho z výše, ve lhaní zálibu našli, žehnají ústy, zlořečí v nitru. -Sela- 6 Jen zmlkni před Bohem, duše má, vždyť on mi naději vlévá. 7 Jen on je má skála, má spása, můj nedobytný hrad, mnou nic neotřese. 8 Má spása a sláva je v Bohu, on je má mocná skála, v Bohu mám útočiště. 9 Lide, v každý čas v něho doufej, vylévej před ním své srdce! Bůh je naše útočiště. -Sela- 10 Lidé jsou jen vánek, urození jsou jen lživé zdání. Na váze stoupají vzhůru, dohromady jsou lehčí než vánek. 11 Neslibujte si nic od útisku, nedejte se šálit tím, že něco uchvátíte, k jmění, byť i přibývalo, neupněte srdce. 12 Bůh promluvil jednou, dvojí věc jsem slyšel: Bohu patří moc, 13 i milosrdenství je, Panovníku, tvoje. Ty každému splatíš podle jeho skutků.
Žalm 62
Bible, překlad 21. století
od Biblion1Pro předního zpěváka Jedutuna. Žalm Davidův.2Jen v Bohu má duše odpočívá, od něj přichází má záchrana.3Jen on je má skála, moje spása, nepadnu nikdy, on je můj pevný hrad!4Jak dlouho budete v útoku pokračovat? To chcete všichni srazit člověka, který je sám jak zídka nahnutá, jak plot, který se rozpadá?5Jen na to myslí, jak by ho strhli, jak by ho zbavili jeho cti. Lež mají rádi, ústy dobrořečí, v srdci však srší kletbami! séla6Jen v Bohu, duše má, odpočívej, od něj přichází moje naděje.7Jen on je má skála, moje spása, nepadnu, on je můj pevný hrad!8V Bohu je má spása, moje sláva; má pevná skála, v Bohu je skrýše má.9V každý čas na něj, lidé, spoléhejte, před Bohem, naší skrýší, své srdce vylijte! séla10Jen pouhé nic jsou přece smrtelníci, lidští tvorové jsou jako přeludy: Budou-li spolu na váhu položeni, lehčí se ukážou než pouhé nic!11Nespoléhejte na bezpráví, nedoufejte marně v krádeže, a kdyby vzrůstalo vaše jmění, v srdci mu místo nedejte!12Jednou Bůh mluvil, dvakrát jsem to slyšel, že Bohu síla náleží.13Tobě náleží také láska, Pane, ty přece každému jeho skutky odplatíš!
Žalm 62
Bible Kralická
1Přednímu z kantorů Jedutunovi, žalm Davidův.2Vždy předce k Bohu má se mlčelivě duše má, od něhoť jest spasení mé.3Vždyť předce on jest skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se škodlivě.4Až dokud zlé obmýšleti budete proti člověku? Všickni vy zahubeni budete, jako zed navážená a stěna nachýlená jste.5Však nic méně radí se o to, jak by jej odstrčili, aby nebyl vyvýšen; lež oblibují, ústy svými dobrořečí, ale u vnitřnosti své proklínají. Sélah.6Vždy předce měj se k Bohu mlčelivě, duše má, nebo od něho jest očekávání mé.7Onť jest zajisté skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se.8V Bohu jest spasení mé a sláva má; skála síly mé, doufání mé v Bohu jest.9Naději v něm skládejte všelikého času, ó lidé, vylévejte před oblíčejem jeho srdce vaše, Bůh útočiště naše. Sélah.10Jistě žeť jsou marnost synové lidští,a synové mocných lživí. Budou-li spolu na váhu vloženi, lehčejší budou nežli marnost.11Nedoufejtež v utiskování, ani v loupeži, a nebývejte marní; statku přibývalo-li by, nepřikládejte srdce.12Jednou mluvil Bůh, dvakrát jsem to slyšel, že Boží jest moc, [ (Psalms 62:13) A že tvé, Pane, jest milosrdenství, a že ty odplatíš jednomu každému podlé skutků jeho. ]
For the director of music. For Jeduthun. A psalm of David.
1Truly my soul finds rest in God; my salvation comes from him.2Truly he is my rock and my salvation; he is my fortress, I shall never be shaken.3How long will you assault me? Would all of you throw me down – this leaning wall, this tottering fence?4Surely they intend to topple me from my lofty place; they take delight in lies. With their mouths they bless, but in their hearts they curse.[1]5Yes, my soul, find rest in God; my hope comes from him.6Truly he is my rock and my salvation; he is my fortress, I shall not be shaken.7My salvation and my honour depend on God[2]; he is my mighty rock, my refuge.8Trust in him at all times, you people; pour out your hearts to him, for God is our refuge.9Surely the lowborn are but a breath, the highborn are but a lie. If weighed on a balance, they are nothing; together they are only a breath.10Do not trust in extortion or put vain hope in stolen goods; though your riches increase, do not set your heart on them.11One thing God has spoken, two things I have heard: ‘Power belongs to you, God,12and with you, Lord, is unfailing love’; and, ‘You reward everyone according to what they have done.’