1Til korlederen: En lovsang af David.2Zions Gud, vi vil lovprise dig, vi vil indfri vore løfter til dig.3Du er en Gud, der hører bøn, og vi kommer alle til dig.4Når vi indrømmer vores synd, oplever vi din nådige tilgivelse.5Lykkelige er de, du lader leve i din nærhed. Vi jubler over alt det gode, du giver os.6Du er vores frelser, Gud, du redder os ved dine mægtige undere. Du kan give håb til alle og enhver, hvor de end bor i den vide verden.7Du er den almægtige Gud. Du formede de enorme bjerge,8du dæmper bølgernes brusen og standser nationernes oprør.9Alle folkeslag forundres over dine vældige gerninger, du bliver lovprist både i øst og i vest.10Du vander jorden og gør den frugtbar, du fylder floderne med enorme vandmasser. Du sørger for væde til jorden, så der bliver en god høst.11Du sender regn til de pløjede marker, så furerne fyldes med vand. Du blødgør jorden med regn og giver grobund for den sæd, der er sået.12Når høsten er omme, er laderne fulde, din velsignelse betyder overflod.13Græsgangene i ødemarken glinser af væde, bakkerne blomstrer af fryd.14Fårene flokkes på de frodige enge, dalene klædes i korn. Hele dit skaberværk synger af glæde.
1 Pro předního zpěváka, žalm. Davidův, píseň. 2Ztišením se sluší tebe chválit, Bože, na Sijónu, plnit tobě sliby. 3 K tobě, jenž modlitby slyšíš, přichází veškeré tvorstvo. 4 Přemohly mě nepravosti, našich nevěrností jenom ty nás zprostíš. 5 Blaze tomu, koho vyvolíš a přijmeš, aby směl pobývat ve tvých nádvořích. Tam se budem sytit dary tvého domu, tvého svatého chrámu. 6 Ve své spravedlnosti nám odpovídáš činy budícími bázeň, Bože, naše spáso, naděje všech končin země i zámořských dálek, 7 jenž jsi upevnil svou mocí hory, opásán bohatýrskou silou, 8 jenž konejšíš hukot moří, hukot jejich vlnobití i vřavu národů. 9 Z tvých znamení jímá bázeň obyvatele všech končin, tam, kde jitro nastává i kde se snáší večer, všechno naplňuješ plesem. 10 Navštěvuješ zemi, hojností ji zahrnuješ, velmi bohatou ji činíš. Boží potok je naplněn vodou, pečuješ jim o obilí, ano, máš o zemi péči: 11 zavlažuješ brázdy, kypříš hroudy, vydatnými prškami ji činíš vláčnou, žehnáš tomu, co z ní raší. 12 Ty svou dobrotou celý rok korunuješ, ve tvých stopách kane tučnost, 13 kane na pastviny v stepi, a pahorky jásotem se opásaly. 14 Louky se oděly stády, doliny se halí obilím, zvučí hlaholem a zpěvem.