1En lovsang af David. Altid vil jeg prise dig, Herre,[1] du er min Konge og Gud for evigt.2Bestandig vil jeg synge til din ære, takke dig hver eneste dag.3Der er ingen så mægtig som dig, Herre, ingen kan fatte din storhed.4En generation skal fortælle det videre til den næste, at dine underfulde gerninger er uden sidestykke.5Folk skal fortælle om din herlighed og magt, og jeg vil altid mindes dine undere.6Gang på gang bliver dine gerninger berømmet, jeg vil fortælle om din storhed igen og igen.7Hvor er din godhed dog stor, din retfærdighed bliver husket med glæde.8Ingen er nådig og barmhjertig som dig, du er tålmodig og utrolig trofast.9Jeg ved, at du er god mod alle, barmhjertig mod alle dine skabninger.10Kan mennesker gøre andet end takke dig, Herre? Dine tjenere vil altid lovprise dig.11Lad os altid tale om dit riges herlighed, fortælle om din vældige magt.12Mennesker i hele verden skal høre om din magt, om dit riges strålende herlighed.13Når alt andet forgår, vil dit rige bestå. Du skal regere i evighed. Ord fra dig kan man stole på, dine handlinger viser din nåde imod os.[2]14På livets vej kan vi synke i knæ, men du rejser os op, når vi falder.15Retter vi vores blik mod dig i tro, vil du altid give os det, vi har brug for.16Så snart et menneske erkender sit behov, er du straks parat til at opfylde det.17Trofasthed og retfærdighed kendes du på, dine handlinger er baseret på kærlighed.18Uden undtagelse hjælper du alle, som beder til dig af et oprigtigt hjerte.19Vælger mennesker at følge dig, vil du redde dem, når de råber om hjælp.20Ærligt troende oplever din beskyttelse, men de onde går deres undergang i møde.21År efter år vil jeg prise dig, Herre, måtte alt levende lovsynge dig for evigt.
1 Chvalozpěv Davidův. (Álef) Chci tě vyvyšovat, Bože můj a Králi, tvému jménu dobrořečit navěky a navždy. (Bét) 2 Po všechny dny ti chci dobrořečit a tvé jméno chválit navěky a navždy. (Gimel) 3 Veliký je Hospodin, nejvyšší chvály hodný, jeho velikost nelze vyzpytovat. (Dálet) 4 Všechna pokolení chválí tvoje skutky zpěvem, hlásají tvé bohatýrské činy. (Hé) 5 Tvoje velebnost je důstojná a slavná, chci přemýšlet o tvých divuplných dílech. (Vav) 6 Všichni budou mluvit o tvých mocných, bázeň vzbuzujících skutcích, i já budu vypravovat o tvé velikosti. (Zajin) 7 Budou šířit vše, co připomíná tvoji velkou dobrotivost, budou jásat, jak jsi spravedlivý. (Chet) 8 Hospodin je milostivý, plný slitování, shovívavý a nesmírně milosrdný. (Tet) 9 Hospodin je ke všem dobrotivý, nade vším, co učinil, se slitovává. (Jod) 10 Kéž ti vzdají chválu, Hospodine, veškeré tvé skutky, kéž ti tvoji věrní dobrořečí, (Kaf) 11 ať hovoří o tvém slavném kralování, ať promluví o tvé bohatýrské síle, (Lámed) 12 aby lidem uváděli ve známost tvé bohatýrské činy a slávu a důstojnost království tvého. (Mém) 13 Tvoje království je království všech věků, tvoje vláda přečká všechna pokolení. (Nún) Ve všech svých slovech je Hospodin věrný, je svatý ve všech svých skutcích. (Sámek) 14 Hospodin podpírá všechny klesající a všechny sehnuté napřimuje. (Ajin) 15 Oči všech s nadějí vzhlížejí k tobě a ty jim v pravý čas dáváš pokrm, (Pé) 16 otvíráš svou ruku a ve své přízni sytíš všechno, co žije. (Çáde) 17 Hospodin je spravedlivý ve všech svých cestách, milosrdný ve všech svých skutcích. (Kóf) 18 Hospodin je blízko všem, kteří volají k němu, všem, kdo ho volají opravdově. (Réš) 19 Vyplňuje přání těch, kdo se ho bojí, slyší, když volají o pomoc, a zachrání je. (Šín) 20 Všechny, kdo ho milují, Hospodin ochraňuje, ale všechny svévolníky vyhlazuje. (Táv) 21 Z mých úst zazní chvála Hospodinu, jeho přesvatému jménu bude dobrořečit všechno tvorstvo navěky a navždy.