1Herren fortsatte: „Når I deler landet mellem Israels stammer, skal I først give mig et område, som skal være min hellige del af landet. Området skal være 12,5 km langt og 10 km bredt. Det skal betragtes som hellig jord.2Af den jord skal et kvadratisk stykke, der er 250 m på hver led, bruges til tempelområdet, og der skal være et åbent areal på 25 m hele vejen rundt om.3Mit hellige land skal deles i to halvdele på langs, så hver del er 5 km bredt. I den øverste halvdel skal templet bygges4og præsterne, som forretter tjeneste i helligdommen, skal også have deres hjem der.5Den anden halvdel skal tilhøre levitterne, som arbejder i templet, og de kan bygge deres landsbyer der.6Syd for den hellige jord skal der afsættes et stykke land 2,5 km bredt og 12,5 km langt til en by, som er folkets fælles ejendom.7Desuden skal der afsættes et landområde til landets regent uden for den hellige jord og byen, således at regentens landområde strækker sig helt ud til havet mod vest og til landegrænsen mod øst.8Når landets regenter får deres eget landområde, skal de ikke længere undertrykke og udbytte mit folk. Resten af landet tilhører de forskellige stammer i Israel.9For Gud Herren siger til Israels regenter: Nu kan det være nok! Hold op med at undertrykke mit folk! Vær retfærdige og ærlige og lad være med at drive mit folk fra hus og hjem!
Regler for ofringerne
10I skal være et folk, der lægger vægt på retfærdigheden. I skal have vægte, som vejer korrekt, og rummål, som måler præcist.11En homer skal være jeres standardenhed for rummål. En efa bruges til at måle korn og en bat til at måle væsker, og de skal hver være en tiendedel af en homer.[1]12Jeres standardenhed for vægt skal være en sølvshekel. En shekel skal være lig med 20 gera, og 50 shekel skal være lig med en mina.[2]13-17Landets regent er forpligtet til at skaffe de syndofre, brændofre, afgrødeofre, drikofre og takofre, der skal bruges i forbindelse med højtiderne, både nymånefesterne, sabbatsdagene og de øvrige religiøse fester, så der kan skaffes soning for hele Israels folk. Men hele folket skal være med til af skaffe det, der skal bruges til ofringerne, så de alle kan få soning for deres synd. Derfor skal I bringe følgende afgifter til regenten: En sjettedel efa af hver homer hvede og byg I høster; en tiendedel bat af hver kor olivenolie (en kor er lig med 10 bat) og et lam for hver 200 får eller geder.”18Gud Herren siger: „På den første dag i den første måned skal der slagtes en ungtyr uden fysiske skavanker, så templet kan blive renset for synd.19Præsten skal tage noget af blodet fra syndofferet og smøre det på templets dørstolper, på altersoklens fire hjørner og på dørkarmene af de porte, der fører ind til den indre forgård.20Det samme skal gøres på den syvende dag i samme måned for at skaffe soning for dem, der har syndet af vanvare eller af uvidenhed. På den måde skal I skaffe soning for templet.21På den 14. dag i den første måned skal I fejre påsken som en højtid, man valfarter til. Og i de følgende syv dage må I kun spise usyrnet brød.22På selve påskedagen skal regenten ofre en ung tyr for at skabe forsoning for sin egen og hele folkets synd.23De følgende syv dage skal han hver dag ofre et brændoffer til Herren, som skal bestå af syv unge tyre og syv væddere uden fysiske defekter. Derudover skal der hver dag ofres en gedebuk som syndoffer.24Endvidere skal regenten ofre 20 liter[3] korn for hver tyr og for hver vædder og 4 liter[4] olivenolie for hver mængde korn.25På den 15. dag i den syvende måned begynder løvhyttefesten, og regenten skal, i den uge festen varer, sørge for alt, hvad der skal bruges i form af syndofre, brændofre, afgrødeofre og olie, akkurat som under påskefesten.”
— Svatý díl Hospodinův a díl knížete - V zemi bude odděleno zvláštní území pro chrám, pro kněze a lévijce a pro knížete.
1 „Až si přidělíte losem do dědictví zemi, odevzdáte jako oběť pozdvihování Hospodinu svatý díl země pětadvacet tisíc loket dlouhý a deset tisíc loket široký; ten bude po celém svém území svatý v celém obvodu.2 A z toho připadne pro svatyni čtverec pět set loket na pět set loket a k tomu padesát loket pastvin okolo.3 Z celé výměry tedy odměříš díl pětadvacet tisíc loket dlouhý a deset tisíc loket široký. V něm bude svaté místo, velesvatyně.4 Bude to svatý díl země. Bude patřit kněžím přisluhujícím ve svatyni, totiž těm, kteří přistupují k Hospodinově službě. Tam budou mít místo pro domy a svaté místo pro svatyni.5 Díl pětadvacet tisíc loket dlouhý a deset tisíc loket široký budou mít lévijci přisluhující při domě. Připadne jim jako trvalé vlastnictví dvacet komor.6 Jako trvalé vlastnictví města určíte díl pět tisíc loket široký a pětadvacet tisíc loket dlouhý, souběžně s dílem odděleným jako svatá oběť pozdvihování. Tobude patřit celému domu izraelskému.7 Knížeti bude patřit díl po obou stranách oběti pozdvihování a trvalého vlastnictví města, a to podél svaté oběti pozdvihování a podél trvalého vlastnictví města, na západní straně část západní a na východní straně část východní. Délka těch souběžných dílů bude stejná jak při západním, tak při východním pomezí.8 To území v Izraeli připadne knížeti do trvalého vlastnictví. A má knížata už nebudou můj lid utiskovat, ale dají ostatní zemi domu izraelskému podle jeho kmenů.“
— Práva a povinnosti knížete - Výzva k uplatňování práva; předpisy pro oběť pozdvihování, pro oběť za hřích, pro hod beránka a jiné slavnosti.
9 Toto praví Panovník Hospodin: „Příliš mnoho si osobujete, knížata izraelská. Zanechte násilí a útisku, jednejte podle práva a spravedlnosti, přestaňte můj lid vyhánět z jeho vlastnictví, je výrok Panovníka Hospodina.10 Budete mít spravedlivé váhy, spravedlivou éfu, spravedlivý bat.11 Éfa i bat ať mají stejnou míru, takže bat bude mít obsah desetiny chómeru, rovněž tak éfa. Obsah éfy se bude vyměřovat podle chómeru.12 A šekel bude mít dvacet zrn. Dvacet šekelů a pětadvacet šekelů a patnáct šekelů budete mít na jednu hřivnu.“ 13 „Toto je oběť pozdvihování, kterou budete odevzdávat: šestinu éfy z chómeru pšenice a šestinu éfy z chómeru ječmene.14 Stanovená míra pro olej je bat: desetina batu z kóru, jenž má deset batů, či z chómeru, neboť deset batů je jeden chómer.15 Dále ze zavlažované oblasti izraelské přinesete jako obětní dar a oběť zápalnou a oběti pokojné jeden kus bravu ze dvou set kusů. Bude to smírčí oběť za vás, je výrok Panovníka Hospodina.16 Všechen lid země bude odvádět tuto oběť pozdvihování knížeti v Izraeli.17 Kníže je povinen přinášet oběti zápalné, oběť přídavnou i úlitbu o svátcích, o novoluních i o dnech odpočinku, o všech slavnostních shromážděních domu izraelského. On připraví oběť za hřích i oběť přídavnou, oběť zápalnou i oběti pokojné jako smírčí oběť za dům izraelský.“ 18 Toto praví Panovník Hospodin: „První den prvního měsíce vezmeš mladého býčka bez vady a očistíš svatyni od hříchu.19 Kněz vezme trochu krve z oběti za hřích a potře veřeje domu i čtyři úhly stupně na oltáři i veřeje brány vnitřního nádvoří.20 Právě tak učiníš sedmého dne toho měsíce za každého, kdo zhřešil neúmyslně a z nevědomosti; budete konat smírčí obřady za dům.21 Čtrnáctého dne prvního měsíce budete mít hod beránka a po sedm dní slavnosti se budou jíst nekvašené chleby.22 Toho dne připraví kníže býčka jako oběť za hřích svůj i všeho lidu země.23 V sedmi dnech té slavnosti připraví k zápalné oběti Hospodinu sedm býčků a sedm beranů bez vady, každý den po sedm dní, a kozla jako oběť za hřích každý den.24 A jako přídavnou oběť připraví éfu mouky na býčka a éfu na berana a na každou éfu hín oleje.25 Patnáctého dne sedmého měsíce při slavnosti připraví totéž jako v oněch sedmi dnech, jak oběť za hřích, tak oběť zápalnou i přídavnou a olej.“