1Herren sagde til mig, at jeg skulle synge følgende sørgesang over Israels konger:2„Jeres mor var en storslået løvinde. Hendes unger voksede op iblandt løver.3En af dem blev en vældig stærk ungløve, som lærte at jage og æde mennesker.4Da samlede folkeslagene deres jægere og gravede en fælde for den. Den blev fanget og ført til Egypten.[1] (2.Kong 23,31)5Moderen ventede på at få sin unge tilbage, men til sidst opgav hun håbet. Så trænede hun en anden unge.6Han blev løveflokkens leder, lærte at jage og æde mennesker.7Han angreb og ødelagde nabolandenes byer, folkene rystede af skræk ved hans brøl.8Men de samlede deres hære og omringede ham fra alle sider. De satte fælde for ham, og han blev fanget i nettet,9sat i bur og ført bort til Babylon.[2] Der blev han bevogtet, aldrig mere hørtes hans brøl i Israels bjergland. (2.Kong 24,8)10Jeres mor var en frodig vinstok, plantet, hvor der var rigeligt med vand.11Dens grene voksede sig store og stærke, og nogle af dem blev til sceptre. Den knejsede højt og nåede til skyerne. Dens storhed kunne ses på lang afstand.12Men den blev rykket op med rode og smidt på jorden i vrede. Østenvinden udtørrede dens frugter, grenene visnede og blev fortæret af ild.13Vinstokken endte i ørkenen, hvor jorden er tør og tørstig.14Ilden kom fra dens egen stamme og fortærede både grene og frugt. Der er ingen stolte grene tilbage, der kunne blive til et scepter.” Dette er og bliver en sørgesang.
— Nářek nad královským domem - Judští králové přivedli sebe i zemi do zkázy. Někdejší její sláva přišla vniveč. Nářek nad královským domem.
1 Ty pak začni žalozpěv nad izraelskými předáky.2 Zapěj: Kdo byla tvá matka? Lvice, jež odpočívala mezi lvy, mezi mladými lvy chovala svá lvíčata. 3 Když odchovala jedno ze svých lvíčat, stal se z něho mladý lev, naučil se trhat kořist a požírat lidi. 4 Doslechly se o něm pronárody, byl polapen v jejich pasti; odvlekli ho za háky v chřípí do egyptské země. 5 Když lvice viděla, že čeká marně, pozbyla naděje. I vzala jedno ze svých lvíčat a učinila z něho mladého lva. 6 Ten se procházel mezi lvy, stal se mladým lvem, naučil se trhat kořist a požírat lidi. 7 Bořil jejich paláce a v trosky obracel jejich města, jeho řevem zpustla země se vším, co je na ní. 8 Vypravily se na něho pronárody z okolních krajin, rozprostřely na něho svou síť, byl polapen v jejich pasti. 9 Dali jej do klece, za háky jej dovlekli ke králi babylónskému, dovlekli ho do pevností, aby již nebylo slyšet jeho řev na horách izraelských. 10 Tvá matka jako vinná réva, podobně jako ty, byla zasazena u vody; byla plodná a bujně vzrostlá pro hojnost vod. 11 Měla mohutné sněti, vhodné na žezla vladařů, svým vzrůstem se vypínala nad košaté stromy, bylo ji vidět pro její výšku i množství větvoví. 12 Avšak byla vyrvána v rozhořčení, pohozena na zem a východní vítr vysušil její plody. Její mohutné sněti byly ulámány, uschly a pozřel je oheň. 13 Nyní je přesazena do stepi, do země vyprahlé a žíznivé. 14 Ze snětí vyšlehl oheň, pozřel její větve i plody; nezbyla na ní žádná mohutná sněť, odnož vhodná na vladařské žezlo. To je žalozpěv a jako žalozpěv se bude zpívat.