1Herren sagde til mig:2„Du menneske, mind Jerusalem[1] om hendes utroskab3og sig til hende: Hør, hvad Herren siger: Du kom til verden midt i Kana’ans land. Din far var amorit og din mor hittit.[2]4Da du blev født, var der ingen, der tog sig af dig. Din navlestreng blev ikke skåret over, og du blev hverken vasket, gnedet med salt eller klædt varmt på.5Ingen interesserede sig for dig eller havde medlidenhed med dig. Ingen hjalp dig, men du blev efterladt på åben mark for at dø. Fra den dag du blev født, var du uønsket.6Men jeg kom forbi og så dig ligge der og sprælle i dit eget blod, og jeg sagde: ‚Du skal leve!’7Jeg hjalp dig til at vokse som en plante på marken. Du udviklede dig og blev en smuk ung kvinde. Dine bryster tog form, og dit hår voksede frem. Men du var stadig nøgen og sårbar.8Jeg kom forbi igen og så, at du var giftefærdig. Jeg tog dig under mine vinger og skjulte din nøgenhed. Jeg lovede dig troskab og indgik en pagt med dig, og du blev min.9Jeg skyllede blodet af dig, rensede dig i vand og salvede dig med olivenolie.10Jeg gav dig smukke, broderede klæder af linned og silke og sandaler af det fineste skind.11Jeg gav dig fornemme smykker: flotte armbånd, smukke halskæder,12en ring til din næse, kostbare øreringe og et pragtfuldt diadem til dit hår.13Utrolig dejlig så du ud med al dit guld og sølv og dit broderede silke- og linnedtøj. Din mad blev tilberedt af honning, olivenolie og det fineste mel. Du var fantastisk smuk og lignede en dronning.14Rygtet om din skønhed nåede ud til alle nationer. Det var mine gaver, som gjorde dig til det, du var.15Men du begyndte at stole på din skønhed i stedet for på mig. Du tilbød dig selv til enhver mand, der kom forbi, og du blev hans.16Med dine smukke klæder udsmykkede du offerhøjene, hvor du horede med dine afguder. Aldrig har man set noget lignende.17Du brugte de guld- og sølvsmykker, jeg forærede dig, til at lave mandsfigurer af og horede med dem.18Du brugte det smukt broderede tøj, jeg gav dig, til at hylle dine afguder i, og du ofrede min olivenolie og røgelse til dem.19Endog den mad, jeg gav dig, som var tilberedt af fint hvedemel, olie og honning, satte du frem som et offer til dem.20Og som om det ikke var nok, slagtede du også de sønner og døtre, du havde født mig, og ofrede dem som føde til dine afguder. Var det ikke tilstrækkeligt, at du horede med dem?21Var det også nødvendigt at slå mine børn ihjel og ofre dem til dine elskere?22I al den tid du syndede og var mig utro, tænkte du ikke på, at du i din ungdom lå nøgen og hjælpeløs og sprællede i dit eget blod.23Ak, du er dømt, siger jeg, Herren, for ud over al denne ondskab24byggede du afgudsaltre på alle torvepladser,25hvor du prostituerede dig selv og din skønhed og spredte ben for enhver mand, som kom forbi.26Selv din fede nabo, Egypten, horede du med. Al din utroskab gjorde mig umådelig vred.27Derfor greb jeg ind for at straffe dig. Jeg tog min velsignelse fra dig og gjorde dig til bytte for filistrene. Selv de skammer sig over din opførsel.28Også assyrerne bedrev du hor med, for du kunne aldrig få stillet dit begær efter flere afguder.29Du solgte dig selv til den store handelsnation, Babylonien, men heller ikke det tilfredsstillede dig.30Du må have et sygt hjerte, siden du kunne gøre alt det. Du er en skamløs luder,31der bygger afgudsaltre på gadehjørnerne og på alle torvepladser. Ja, du er endnu værre end en luder, for du gjorde det ikke engang for betaling.32Du er som en utro hustru, der hellere hengiver sig til andre mænd end til sin ægtemand.33Det plejer at være mændene, der betaler en prostitueret, men med dig er det omvendt, for du opsøger mændene og giver dem gaver, for at de skal komme til dig.34Derfor er du anderledes. Du betalte selv for din prostitution i stedet for at modtage betaling.35Hør nu, hvad Herren siger til dig:36Fordi du blottede dig for alle dine mange elskere og ofrede dine børns blod til dine afskyelige afgudsbilleder,37vil jeg kalde de elskere sammen, som du har ligget med, både dem du elskede, og dem du hadede, og jeg vil rive tøjet af dig for øjnene af dem, så din nøgenhed kan ses af alle og enhver.38Jeg vil give dig den straf, som en horkvinde eller morder kan forvente, både ydmygelse og død.39Jeg giver dig i nabofolkenes magt, og de vil nedrive dine offerhøje og afgudsaltre. De vil flå tøjet af dig, tage dine smukke juveler fra dig og efterlade dig nøgen.40-41De vil kalde pøbelen sammen og stene dig, hugge dig ned med sværdet, brænde dine huse og straffe dig for øjnene af andre kvinder. Jeg vil sætte en stopper for dit afguderi, og aldrig mere skal du betale dine elskere for at hore med dig.42Jeg lader min vrede ramme dig, indtil min harme stilner af.43Du får løn som forskyldt, fordi du glemte din ungdoms kærlighed og krænkede mig med din ufattelige afgudsdyrkelse, siger jeg, Herren.44‚Som mor, så datter,’ vil man sige om dig,45for du ligner din mor. Hun brød sig hverken om sin mand eller sine børn. Du og dine søstre handler nøjagtig lige sådan, for I bryder jer hverken om mand eller børn. Jeres mor var hetit, og jeres far amorit.46Din storesøster, Samaria, boede med sine døtre[3] mod nord. Din lillesøster, Sodoma, og hendes døtre boede mod syd.47Ikke alene gjorde du som dem, men i løbet af kort tid overgik du dem med hensyn til ugudelige handlinger.48Så sandt som jeg lever, siger Herren: Sodomas og hendes døtres ondskab kom aldrig på højde med din og dine døtres.49Din søster Sodoma og hendes døtre var stolte og levede i overflod og luksus, men hjalp aldrig de fattige og nødlidende.50De var selviske og begik afskyelige handlinger for øjnene af mig. Derfor fjernede jeg dem fra jordens overflade.51Samaria syndede groft, men kun halvt så meget som dig. Du har begået langt flere afskyelige handlinger end dine søstre,52og derfor får du også en værre straf end dem. I sammenligning med dine synder er dine søstres synder småting. Du får dem til at se helt uskyldige ud!53-55Derfor bliver den straf, som overgår dig, værre end deres, og det bringer dem en vis trøst. Der kommer en tid, hvor jeg vil genoprette Sodoma med hendes døtre og Samaria med hendes døtre, og jeg vil også genoprette Juda. Til den tid vil du skamme dig over alle de synder, du har begået.56Dengang du var stolt af dig selv, så du ned på din søster Sodoma,57for da var din ondskab endnu ikke blevet afsløret. Men nu er den afsløret, og nu er det din tur til at blive set ned på af Edoms døtre og naboer, filistrenes døtre og alle andre nabofolk.58Det er konsekvensen af alle dine modbydelige handlinger, siger jeg, Herren.59Jeg giver dig løn som fortjent, for du tog ikke pagten alvorligt, men brød rask væk dine løfter.60Men jeg glemmer ikke den pagt, jeg indgik med dig i din ungdom, og jeg vil oprette en ny og evig pagt med dig.61Til den tid vil du med skam mindes al den ondskab, du har begået, specielt når du får dine søstre Sodoma og Samaria tilbage og jeg gør dem til dine døtre, selv om det ikke er en del af min pagt med dig.62Når jeg opretter min nye pagt med dig, vil du indse, at jeg er Herren,63og du vil skamfuldt holde dig for munden, når du tager imod min tilgivelse for alt det onde, du har gjort, siger jeg, Herren.”
— Kenaanský původ Jeruzaléma - Prorok připomíná Jeruzalému jeho neizraelský původ, který se projevuje různými kenaanskými zvrácenostmi a nevěrou vůči Hospodinu, jenž jej od počátku zahrnoval jen láskou. Jeruzalém jednal hůře než
1 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:2 „Lidský synu, seznam Jeruzalém s jeho ohavnostmi.3 Řekni: Toto praví Panovník Hospodin dceři jeruzalémské: Původem a rodištěm jsi z kenaanské země, tvůj otec byl Emorejec a tvá matka Chetejka.4 A tvoje narození? V den tvého narození nebyla odříznuta tvá pupeční šňůra, nebyla jsi umyta vodou, abys byla čistá, nebyla jsi potřena solí ani zavinuta do plenek.5 Žádné oko nad tebou nepojala lítost, aby ti aspoň něco z toho udělali ze soucitu s tebou. V den svého narození jsi byla pohozena v poli, protože jsi vzbuzovala hnus.6 Tu jsem šel kolem tebe a uviděl jsem tě, jak se třepeš ve vlastní krvi, a řekl jsem ti, když jsi ležela ve vlastní krvi: Žij! Řekl jsem ti, když jsi ležela ve své krvi: Žij!7 Dal jsem ti růst jako tomu, co raší na poli, vyrostla jsi a jsi velká. Rozvinula ses do plného půvabu, ňadra dostala tvar, vyrostlo ti ochlupení, ale byla jsi docela nahá.8 Šel jsem kolem tebe, uviděl jsem tě, a hle, byl právě tvůj čas, čas milování. I rozprostřel jsem na tebe svůj plášť, přikryl jsem tvou nahotu. Pak jsem ti přísahal a vešel s tebou v smlouvu, je výrok Panovníka Hospodina, a stala ses mou.9 Umyl jsem tě vodou, smyl jsem z tebe tvoji krev a potřel jsem tě olejem.10 Pak jsem tě oblékl do pestrého šatu, obul ti opánky z tachaší kůže, ovinul ti pás z jemného plátna a zahalil tě hedvábím.11 Ozdobil jsem tě ozdobami, na ruce jsem ti dal náramky a na hrdlo náhrdelník.12 Navlékl jsem ti do chřípí kroužek a do uší náušnice, na hlavu jsem ti vložil překrásný věnec.13 Byla jsi ozdobena zlatem a stříbrem, tvé oděvy byly z jemného plátna, hedvábí a pestrých látek, jedla jsi pokrmy z bílé mouky, medu a oleje. Stala ses nesmírně krásnou a dosáhla jsi královských poct.14 Tvé jméno proniklo mezi pronárody pro tvou krásu; byla dokonalá pro důstojnost, kterou jsem na tebe vložil, je výrok Panovníka Hospodina. 15 Ty jsi však spoléhala na svou krásu a zhanobila jsi své jméno smilstvím. Zahrnovala jsi svým smilstvím každého, kdo šel kolem, ať to byl kdo byl.16 A vzala jsi část svých rouch a křiklavě sis jimi vyzdobila posvátná návrší. Na nich jsi smilnila, jak tomu nikdy nebylo a nebude.17 Vzala jsi překrásné předměty z mého zlata a stříbra, které jsem ti dal, udělala sis obrazy mužského pohlaví a smilnila jsi s nimi.18 Vzala jsi svá pestrá roucha a přikrývala jsi je jimi a kladla jsi před ně můj olej a mé kadidlo.19 Můj chléb, který jsem ti dal, bílou mouku, olej a med, jimiž jsem tě živil, jsi kladla před ně jako libou vůni. Tak to bylo, je výrok Panovníka Hospodina.20 Vzala jsi také své syny a dcery, které jsi mi porodila, a jim jsi je obětovala za pokrm, jako by bylo tvého smilstva málo.21 Zabíjela jsi mé syny v oběť a jim jsi je vydávala tím, že jsi je prováděla ohněm.22 Při všech svých ohavnostech a smilstvech sis nevzpomněla na dny svého mládí, jak jsi byla docela nahá a jak ses třepala ve své krvi. 23 Po všech tvých zločinech se stalo, běda, běda tobě, je výrok Panovníka Hospodina,24 že sis vybudovala modlářskou svatyňku a udělala sis vyvýšené místo na kdejakém prostranství.25 Na každém rozcestí sis vybudovala své vyvýšené místo, a tak jsi zohavila svou krásu. Své nohy jsi roztahovala pro každého, kdo šel kolem, a tak jsi množila své smilstvo.26 Smilnila jsi s Egypťany, se svými sousedy statného těla; tak jsi množila své smilstvo a urážela mne.27 Hle, napřáhl jsem na tebe ruku, snížil tvůj příděl a vydal tě rozvášnění těch, kdo tě nenávidí, dcer pelištejských, které se stydí za tvou mrzkou cestu.28 Smilnila jsi také s Asyřany a neměla jsi nikdy dost. Smilnila jsi s nimi, a přece jsi neměla dost.29 Rozmnožila jsi své smilstvo po zemi kenaanské i kaldejské a ani tak jsi neměla dost.30 Jak zchátralo tvé srdce, je výrok Panovníka Hospodina, tím, že to všechno děláš, řemeslo nevázané nevěstky,31 když sis vybudovala modlářskou svatyňku na kdejakém rozcestí a udělala sis vyvýšené místo na kdejakém prostranství. Ale na rozdíl od nevěstky jsi nedbala o mzdu.32 Jako cizoložná manželka brala sis cizí místo svého muže.33 Všem nevěstkám se dává dar, tys však dávala dary všem svým milencům a odměňovala jsi je za to, že k tobě vcházeli z celého okolí a smilnili s tebou.34 Tím se lišíš ve svém smilstvu od jiných žen, ani to po tobě žádná nevěstka neudělá, že dáváš mzdu a nedává se mzda tobě; to je ten rozdíl.35 Proto slyš, nevěstko, slovo Hospodinovo! 36 Toto praví Panovník Hospodin: Protože byla rozhazována tvá měď a při tvém smilstvu byla odkrývána tvá nahota před tvými milenci, před všemi tvými hnusnými, ohavnými modlami, a pro krev tvých synů, které jsi jim dala,37 proto hle, já shromáždím všechny tvé milence, s nimiž ti bylo tak příjemně, všechny, které miluješ, i všechny, které nenávidíš. Shromáždím je u tebe z celého okolí a odkryji před nimi tvou nahotu, takže tě uvidí v celé tvé nahotě.38 Budu tě soudit podle právních ustanovení o cizoložnicích a vražednicích a vydám tě krveprolití v rozhořčení a žárlivosti.39 Vydám tě do jejich rukou; tvoji modlářskou svatyňku zboří a tvá vyvýšená místa strhnou, vysvléknou tě z tvých šatů, seberou tvé překrásné šperky a zanechají tě zcela nahou.40 Pak na tebe přivedou shromáždění, budou tě kamenovat kameny a sekat svými meči.41 Tvé domy spálí ohněm a vykonají nad tebou soudy před zraky mnoha žen. Tak učiním přítrž tvému smilství a nebudeš už dávat mzdu.42 Upokojím své rozhořčení proti tobě a moje žárlivost se od tebe vzdálí, uklidním se, už se nebudu urážet.43 Protože jsi nepamatovala na dny svého mládí, ale popouzela jsi mě tím vším, teď já uvalím tvou cestu na tvou hlavu, je výrok Panovníka Hospodina, nebudeš páchat své mrzkosti u všelijakých svých ohavných model.44 Hle, každý, kdo užívá přísloví, užije o tobě tohoto: ‚Jaká matka, taková dcera‘.45 Jsi dcerou své matky, která si zprotivila vlastního muže i syny, jsi sestrou svých sester, které si zprotivily své muže i své syny. Vaše matka byla Chetejka a váš otec Emorejec.46 Tvou větší sestrou je Samaří se svými dcerami; ta sedí po tvé levici. Tvou menší sestrou je Sodoma se svými dcerami; ta sedí po tvé pravici.47 Ale ty jsi nechodila jen jejich cestami, ani jsi nepáchala jen jejich ohavnosti; to ti bylo málo. Na všech svých cestách jsi byla horší než ony.48 Jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina, tvá sestra Sodoma se svými dcerami nenapáchala tolik zla jako ty se svými dcerami.49 Hle, toto byla nepravost tvé sestry Sodomy; pýcha, sytost chleba a sebejistý klid, který měla i se svými dcerami. Ale ruku utištěného ubožáka neposilovala.50 Povyšovaly se, páchaly přede mnou ohavnost, a tak jsem je odstranil, jak jsem uznal za vhodné. 51 A Samaří, to nehřešilo ani zpolovice jako ty. Tys však rozhojnila své ohavnosti víc než ony, takže jsi ospravedlnila své sestry všemi ohavnostmi, které jsi páchala.52 Nes tedy svou hanbu, za niž jsi odsuzovala své sestry. Pro tvé hříchy, že jsi jednala ohavněji než ony, jeví se spravedlivějšími než ty. Styď se a nes svou hanbu, vždyť jsi ospravedlnila své sestry.53 Změním jejich úděl, úděl Sodomy a jejích dcer, úděl Samaří a jeho dcer, a mezi nimi změním i tvůj úděl,54 ale poneseš svou hanbu a budeš zahanbena za všechno, co jsi páchala; tím budou potěšeny.55 Tvá sestra Sodoma i se svými dcerami se navrátí k tomu, čím bývaly kdysi, též Samaří se svými dcerami se navrátí k tomu, čím bývaly kdysi, i ty se svými dcerami se navrátíš k tomu, čím jste bývaly kdysi.56 Což nebylo o tvé sestře Sodomě slyšet z tvých úst v době tvé pýchy,57 dokud nebyla odhalena tvá špatnost? Teď nastal čas, kdy dcery Aramu a celého jeho okolí tě tupí a okolní dcery pelištejské tebou pohrdají.58 Svou mrzkost a své ohavnosti poneseš sama, je výrok Hospodinův.“ 59 Toto praví Panovník Hospodin: „Budu zacházet s tebou, jako jsi ty zacházela se mnou, když jsi pohrdla přísahou a porušila smlouvu.60 Avšak rozpomenu se na svou smlouvu s tebou ze dnů tvého mládí a ustavím s tebou smlouvu věčnou.61 Vzpomeneš si na své cesty a budeš zahanbena, až dostaneš své sestry, ty větší i menší než ty. Dám ti je za dcery, ale nebudou účastny tvé smlouvy.62 Já ustavím svou smlouvu s tebou. I poznáš, že já jsem Hospodin,63 a budeš si to připomínat a stydět se a už neotevřeš ústa pro svou hanbu, až tě smířím se sebou přes všechno, co jsi páchala, je výrok Panovníka Hospodina.“