1Rozpomeň se, Hospodine, co se nám děje; popatř a viz pohanění naše.2Dědictví naše obráceno jest k cizím, domové naši k cizozemcům.3Sirotci jsme a bez otce, matky naše jsou jako vdovy.4Vody své za peníze pijeme, dříví naše za záplatu přichází.5Na hrdle svém protivenství snášíme, pracujeme, nedopouští se nám odpočinouti.6Egyptským podáváme ruky i Assyrským, abychom nasyceni byli chlebem.7Otcové naši hřešili, není jich, my pak trestáni po nich neseme.8Služebníci panují nad námi; není žádného, kdo by vytrhl z ruky jejich.9S opovážením se života svého hledáme chleba svého, pro strach meče i na poušti.10Kůže naše jako pec zčernaly od náramného hladu.11Ženám na Sionu i pannám v městech Judských násilé činí.12Knížata rukou jejich zvěšena jsou, osoby starých nemají v poctivosti.13Mládence k žernovu berou, a pacholata pod dřívím klesají.14Starci sedati v branách přestali a mládenci od zpěvů svých.15Přestala radost srdce našeho, obrátilo se v kvílení plésání naše.16Spadla koruna s hlavy naší; běda nám již, že jsme hřešili.17Protoť jest mdlé srdce naše, pro tyť věci zatměly se oči naše,18Pro horu Sion, že zpuštěna jest; lišky chodí po ní.19Ty Hospodine, na věky zůstáváš, a stolice tvá od národu do pronárodu.20Proč se zapomínáš na věky na nás, a opouštíš nás za tak dlouhé časy?21Obrať nás, ó Hospodine, k sobě,a obráceni budeme; obnov dny naše, jakž byly za starodávna.22Nebo zdali všelijak zavržeš nás, a hněvati se budeš na nás velice?