Žalm 49

Bible Kralická

1 Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm. 

2 Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští. 

3 Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý. 

4 Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost. 

5 Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou. 

6 I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla? 

7 Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí. 

8 Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení, 

9 (Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky), 

10 Aby živ byl věčně, a neviděl porušení. 

11 Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce. 

12 Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými. 

13 Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou. 

14 Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. Sélah. 

15 Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě. 

16 Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. Sélah. 

17 Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho. 

18 Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho. 

19 Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje: 

20 A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří. [ (Psalms 49:21) Summou: Člověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou. ] 

Public Domain