1Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým.2Hospodine, jakť jsou mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně.3Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu.4Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé.5Hlasem svým volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. Sélah.6Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin.7Nebuduť se báti mnoha tisíců lidí, kteříž se vůkol kladou proti mně.8Povstaniž, Hospodine, zachovej mne, Bože můj, kterýž jsi zbil všech nepřátel mých líce, a zuby bezbožníků zvyrážel. [ (Psalms 3:9) Tvéť, ó Hospodine, jest spasení, a nad lidem tvým požehnání tvé. Sélah. ]