1Moudrost vystavěla dům svůj, vytesavši sloupů svých sedm.2Zbila dobytek svůj, smísila víno své, stůl také svůj připravila.3A poslavši děvečky své, volá na vrchu nejvyšších míst v městě:4Kdožkoli jest hloupý, uchyl se sem. Až i bláznivým říká:5Poďte, jezte chléb můj, a píte víno, kteréž jsem smísila.6Opusťte hloupost a živi buďte, a choďte cestou rozumnosti.7Kdo tresce posměvače, dochází hanby, a kdo přimlouvá bezbožnému, pohanění.8Nedomlouvej posměvači, aby tě nevzal v nenávist; přimlouvej moudrému, a bude tě milovati.9Učiň to moudrému, a bude moudřejší; pouč spravedlivého, a bude umělejší.10Počátek moudrosti jest bázeň Hospodinova, a umění svatých rozumnost.11Nebo skrze mne rozmnoží se dnové tvoji, a přidánoť bude let života.12Budeš-li moudrý, sobě moudrý budeš; pakli posměvač, sám vytrpíš.13Žena bláznivá štěbetná, nesmyslná, a nic neumí.14A sedí u dveří domu svého na stolici, na místech vysokých v městě,15Aby volala jdoucích cestou, kteříž přímo jdou stezkami svými, řkuci:16Kdo jest hloupý, uchyl se sem. A bláznivému říká:17Voda kradená sladší jest, a chléb pokoutní chutnější.18Ale neví hlupec, že mrtví jsou tam, a v hlubokém hrobě ti, kterýchž pozvala.
1Die Weisheit hat ihr Haus gebaut, hat ihre sieben Säulen ausgehauen. (Ef 2,20; 1Tm 3,15; Žd 3,3)2Sie hat ihr Vieh geschlachtet, ihren Wein gemischt und ihre Tafel gedeckt.3Sie hat ihre Mägde ausgesandt, sie lädt ein auf den Höhen der Stadt: (Př 8,1; Mt 10,27; Mt 22,3; Ř 10,15)4»Wer unverständig ist, der komme herzu!« Zum Uneinsichtigen spricht sie: (Př 9,16; Iz 35,8)5»Kommt her, esst von meinem Brot und trinkt von dem Wein, den ich gemischt habe! (Iz 25,6; Iz 55,1; J 6,55)6Verlasst die Torheit, damit ihr lebt, und wandelt auf dem Weg der Einsicht!« (Př 5,23; Př 10,21; Sk 26,20)7Wer einen Spötter züchtigt, holt sich Beschimpfung, und wer einen Gesetzlosen zurechtweist, der holt sich Schmach. (Gn 19,8)8Weise nicht den Spötter zurecht, damit er dich nicht hasst; weise den Weisen zurecht, und er wird dich lieben! (Ž 141,5; Př 15,12; Mt 7,6)9Gib dem Weisen, so wird er noch weiser werden; belehre den Gerechten, so wird er noch mehr lernen! (Př 1,5; Mt 13,12)10Die Furcht des HERRN ist der Anfang der Weisheit, und die Erkenntnis des Heiligen ist Einsicht. (Př 1,7; Př 15,33; Př 30,3)11Denn durch mich werden deine Tage sich mehren und werden Jahre zu deinem Leben hinzugefügt. (Dt 6,2; Př 3,2; Př 10,27)12Bist du weise, so kommt es dir selbst zugute; bist du aber ein Spötter, so hast du’s allein zu tragen. (Ex 35,30; 2S 20,16; Jb 2,3; Př 19,29; Iz 28,22; Ez 18,20)13Frau Torheit ist unbändig, voll Unverstand und erkennt gar nichts; (Př 14,8; Př 14,24; Př 19,3)14und doch sitzt sie bei der Tür ihres Hauses, auf einem Sessel auf den Höhen der Stadt, (Př 1,20; Př 9,3)15um die Vorübergehenden einzuladen, die auf dem richtigen Pfad wandeln: (Ž 1,1; Př 1,10)16»Wer unverständig ist, der komme herzu!« Und zum Uneinsichtigen spricht sie: (Př 9,4)17»Gestohlenes Wasser ist süß, und heimliches Brot schmeckt köstlich!« (Př 1,13; Př 20,17)18Er weiß aber nicht, dass die Schatten dort hausen und ihre Gäste in den Tiefen des Totenreiches. (Př 2,18; Př 8,36)