Malachiáš 2 | Bible Kralická

Bible Kralická

1 A tak nyní k vám přikázání to, ó kněží. 2 Neuposlechnete-li a nesložíte-li v srdci, abyste dali slávu jménu mému, praví Hospodin zástupů, zajisté že pošli na vás zlořečenství, a zlořečiti budu požehnáním vašim. Anobrž již jsem zlořečil každému z nich, nebo jste nikoli nesložili toho v srdci. 3 Aj, já pokazím vám to, což nasejete, a vkydnu lejno na tváře vaše, lejno obětí vašich, tak že vás zachvátí k sobě. 4 Nebo víte, že jsem poslal k vám přikázaní to, aby byla stálá smlouva s Léví, praví Hospodin zástupů. 5 Smlouva má byla s ním života a pokoje, a dal jsem jemu to pro bázeň; nebo se bál mne, a pro jméno mé potřín byl. 6 Zákon pravdy byl v ústech jeho, a nepravost nebyla nalezena ve rtech jeho, v pokoji a upřímosti chodil se mnou, a mnohé odvrátil od nepravosti. 7 Nebo rtové kněze mají ostříhati umění, a na zákon doptávati se z úst jeho; posel zajisté Hospodina zástupů jest. 8 Vy pak sešli jste s cesty, byli jste příčinou mnohým, aby činili proti zákonu; zrušili jste smlouvu Levítskou, praví Hospodin zástupů. 9 Pročež i já také vydal jsem vás v potupu a v nevážnost všemu lidu, jakož vy v ničemž neostříháte cest mých, a přijímáte osoby v zákoně. 10 Zdaliž není jeden otec všech nás? Zdaliž Bůh jeden nestvořil nás? Proč nevěrně činiti máme jeden druhému a zlehčovati smlouvu otců našich? 11 Nevěrně činí Juda, a ohavnost se děje v Izraeli a v Jeruzalémě; nebo poškvrňuje Juda svatosti Hospodinovy, kterouž by milovati měl, pojímaje za manželku dceru boha jiného. 12 Vypléní Hospodin muže, kterýž to činí, z stánků Jákobových, bdícího i odpovídajícího, i obětujícího dar Hospodinu zástupů. 13 Již to podruhé činíte, že přikrýváte slzami oltář Hospodinův, pláčem a křikem, pročež nikoli nepatří již více k daru, aniž přijímá oběti vzácné z ruky vaší. 14 A však říkáte? Pro kterou příčinu? Proto že Hospodin jest svědkem mezi tebou a manželkou mladosti tvé, kteréž ty nevěrně činíš, ješto ona jest tovaryška tvá, a manželka smlouvy tvé. 15 Zdaliž neučinil jedno, ačkoli ještě více ducha měl? Proč pak jedno? Aby hledali semene Božího. Protož ostříhejte ducha svého, a manželce mladosti své nečiňte nevěrně. 16 Proto že v nenávisti má propouštění, praví Hospodin Bůh Izraelský, proto že takový přikrývá ukrutnost pláštěm jeho, praví Hospodin zástupů, protož ostříhejte ducha svého, abyste nečinili nevěrně. 17 Těžcí jste Hospodinu slovy svými, a však říkáte: V čem jsme těžcí? Když říkáte: Každý, kdož činí zlé, líbí se Hospodinu, a v těch on líbost má, aneb: Kde jest Bůh soudu?

Schlachter 2000

od Genfer Bibelgesellschaft

Ermahnung an die treulosen Priester

1 Und nun, ihr Priester, dieses Gebot gilt euch! (Mal 1,6) 2 Wenn ihr nicht hören wollt und ihr es euch nicht zu Herzen nehmt, meinem Namen die Ehre zu geben, spricht der HERR der Heerscharen, so schleudere ich den Fluch gegen euch und verfluche eure Segenssprüche; und ich habe sie auch schon verflucht, denn ihr nehmt es nicht zu Herzen! (Dt 28,15; Ž 66,2; Ž 115,1; Jr 13,16; Jr 44,12; Jr 44,22; Ag 1,9; Mal 3,9)

Dt 28,15Ž 66,2Ž 115,1Jr 13,16Jr 44,12Jr 44,22Ag 1,9Mal 3,9

3 Siehe, ich schelte euch die Saat und will euch Kot ins Angesicht streuen, den Kot eurer Feste, und man wird euch zu ihm hintragen; (2S 22,43; 1Kr 14,10; Iz 50,2; Iz 51,20; Jl 1,10; Na 3,6)

2S 22,431Kr 14,10Iz 50,2Iz 51,20Jl 1,10Na 3,6

4 und ihr sollt erkennen, dass ich euch dieses Gebot gesandt habe, damit mein Bund mit Levi bestehe!, spricht der HERR der Heerscharen. (Ex 32,28; Nu 18,2) 5 Mein Bund mit ihm war Leben und Friede, und ich verlieh ihm beides, damit er [mich] fürchtete, und er fürchtete mich auch und hatte Ehrfurcht vor meinem Namen. (Lv 10,3; Lv 10,6; Nu 25,12; Dt 33,8)

Lv 10,3Lv 10,6Nu 25,12Dt 33,8

6 Das Gesetz der Wahrheit war in seinem Mund, und nichts Verkehrtes wurde auf seinen Lippen gefunden; er wandelte mit mir in Frieden und Aufrichtigkeit, und viele brachte er zur Umkehr von der Missetat. (Gn 5,21; Gn 6,9; Dt 33,10; Jr 23,22; Da 12,3; Mi 6,8; Jk 5,20)

Gn 5,21Gn 6,9Dt 33,10Jr 23,22Da 12,3Mi 6,8Jk 5,20

7 Denn die Lippen des Priesters sollen die Erkenntnis bewahren, und aus seinem Mund soll man das Gesetz erfragen; denn er ist ein Bote des HERRN der Heerscharen. (Dt 17,9; Dt 21,5; Dt 24,8; Ezd 7,10; Ag 2,11; Mal 1,1; Mal 3,1)

Dt 17,9Dt 21,5Dt 24,8Ezd 7,10Ag 2,11Mal 1,1Mal 3,1

8 Ihr aber seid vom Weg abgewichen; ihr seid schuld, dass viele im Gesetz zu Fall gekommen sind, ihr habt den Bund mit Levi missbraucht!, spricht der HERR der Heerscharen. (Dt 5,11; 1S 2,24; 2Pa 28,23; Neh 13,29)

Dt 5,111S 2,242Pa 28,23Neh 13,29

9 Darum habe auch ich euch beim ganzen Volk verächtlich und unwert gemacht, weil ihr meine Wege nicht bewahrt, sondern bei Anwendung des Gesetzes die Person anseht. (Lv 19,15; Ž 82,2; Jr 48,38; Mal 2,3)

Lv 19,15Ž 82,2Jr 48,38Mal 2,3

Scharfer Tadel wegen Mischehen und Ehescheidung

10 Haben wir nicht alle einen Vater? Hat uns nicht ein Gott erschaffen? Warum sind wir denn so treulos, einer gegen den anderen, und entweihen den Bund unserer Väter? (Ezd 9,14; Jb 31,15; Iz 59,13; Iz 63,16; Mal 1,6; Mal 2,11; Mal 2,15; J 8,16; J 8,29; J 8,38; 2Tm 2,13)

Ezd 9,14Jb 31,15Iz 59,13Iz 63,16Mal 1,6Mal 2,11Mal 2,15J 8,16J 8,29J 8,382Tm 2,13

11 Juda hat treulos gehandelt und einen Gräuel verübt in Israel und Jerusalem; denn Juda hat das Heiligtum des HERRN entweiht, das er liebte, und hat die Tochter eines fremden Gottes^[1] geheiratet. (Ex 34,15; Lv 20,26; Dt 7,3; Sd 3,5; Ezd 9,1)

Ex 34,15Lv 20,26Dt 7,3Sd 3,5Ezd 9,1

12 Der HERR wird den Mann, der so etwas tut, ausrotten aus den Zelten Jakobs, was sich regt und redet, auch den, der dem HERRN der Heerscharen eine Opfergabe darbringt! (Lv 18,29; Jz 23,13; Neh 13,28) 13 Und zum anderen tut ihr auch das: Ihr bedeckt den Altar des HERRN mit Tränen, mit Weinen und Seufzen, sodass er sich nicht mehr zu der Opfergabe wenden und sie nicht mit Wohlgefallen aus euren Händen annehmen mag. (Neh 5,1; Kaz 4,1; Pl 4,4; Mal 1,13; Mt 5,23; Jk 5,9)

Neh 5,1Kaz 4,1Pl 4,4Mal 1,13Mt 5,23Jk 5,9

14 Und ihr fragt: »Warum?« Weil der HERR Zeuge war zwischen dir und der Frau deiner Jugend, der du nun untreu geworden bist, obwohl sie deine Gefährtin und die Frau deines Bundes^[2] ist! (Gn 2,24; Gn 31,50; Př 2,17; Př 5,18; Jr 29,23; Mal 3,5)

Gn 2,24Gn 31,50Př 2,17Př 5,18Jr 29,23Mal 3,5

15 Und hat Er sie nicht eins gemacht, ein Überrest des Geistes für Ihn? Und wonach soll das eine trachten? Nach göttlichem Samen!^[3] So hütet euch denn in eurem Geist, und niemand werde der Frau seiner Jugend untreu! (Ezd 9,1; Ezd 10,1; Neh 13,1; Neh 13,23; Mal 2,16)

Ezd 9,1Ezd 10,1Neh 13,1Neh 13,23Mal 2,16

16 Denn ich hasse die Ehescheidung, spricht der HERR, der Gott Israels, und dass man sein Gewand mit Frevel bedeckt, spricht der HERR der Heerscharen; darum hütet euch in eurem Geist und werdet nicht untreu! (Dt 24,1; Ž 11,5; Iz 1,13; Mt 19,3)

Dt 24,1Ž 11,5Iz 1,13Mt 19,3

17 Ihr habt dem HERRN Mühe gemacht mit euren Reden; und ihr fragt noch: »Womit haben wir ihm denn Mühe gemacht?« Damit, dass ihr sagt: »Jeder, der Böses tut, der ist gut in den Augen des HERRN, und an solchen hat er Wohlgefallen — oder wo ist der Gott des Gerichts?« (Jb 21,7; Ž 73,13; Iz 43,24; Mal 1,6; Mal 3,13)

Jb 21,7Ž 73,13Iz 43,24Mal 1,6Mal 3,13