1. Korintským 12 | Bible Kralická

Bible Kralická

1 O duchovních pak dařích, bratří, nechci, abyste nevěděli. 2 Víte, že jste byli pohané, kteříž k modlám němým, jakž jste bývali vedeni, tak jste chodili. 3 Protož známoť vám činím, že žádný v Duchu Božím mluvě, nezlořečí Pánu Ježíši, a žádný nemůže říci Pán Ježíš, jediné v Duchu svatém. 4 Rozdílníť pak darové jsou, ale tentýž Duch, 5 A rozdílná jsou přisluhování, ale tentýž Pán, 6 A rozdílné jsou moci, ale tentýž Bůh, jenžto působí všecko ve všech. 7 Jednomu pak každému dáno bývá zjevení Ducha k užitku. 8 Nebo někomu dána bývá skrze Ducha řeč moudrosti, jinému pak řeč umění podle téhož Ducha, 9 Jinému víra v témž Duchu, jinému darové uzdravování v jednostejném Duchu, 10 Někomu divů činění, jinému proroctví, jinému rozeznání duchů, jinému rozličnost jazyků, jinému vykládání jazyků. 11 Ale to vše působí jeden a týž Duch, rozděluje jednomu každému obzvláštně, jakž ráčí. 12 Nebo jakož tělo jedno jest a mnoho má údů, ale všickni ti jednoho těla údové, mnozí jsouce, však jedno tělo jsou: tak i Kristus. 13 Skrze jednoho zajisté Ducha my všickni v jedno tělo pokřtěni jsme, buďto Židé, buďto Řekové, buďto služebníci, nebo svobodní, a všickni v jeden duch zapojeni jsme. 14 Nebo tělo není jeden úd, ale mnozí. 15 Dí-li noha: Poněvadž nejsem rukou, nejsem z těla, zdaliž proto není z těla? 16 A dí-li ucho: Když nejsem oko, nejsem z těla, zdaliž proto není z těla? 17 Jestliže všecko tělo jest oko, kde pak bude sluch? Pakli všecko tělo jest sluch, kde povonění? 18 Ale zřídil Bůh údy jeden každý z nich v těle, tak jakž jest on chtěl. 19 Nebo kdyby byli všickni údové jeden úd, kde by bylo tělo? 20 Ale nyní mnozí údové jsou, však jedno tělo. 21 A tak nemůžť oko říci ruce: Nepotřebí mi tebe, anebo opět hlava nohám: Nepotřebuji vás. 22 Nýbrž mnohem více údové, kteříž se zdadí nejmdlejší v těle býti, potřební jsou. 23 A kteréž máme za nejméně ctihodné údy v těle, ty větší ctí přistíráme; a nezdobní údové naši hojnější ozdobu mají, 24 Ozdobní pak údové naši toho nepotřebují. Ale Bůh tak způsobil tělo, poslednějšímu dav hojnější poctu, 25 Aby nebyla nesvornost v těle, ale aby údové jedni o druhé vespolek pečovali 26 A protož jestliže trpí co jeden úd, spolu s ním trpí všickni údové; pakli jest v slávě jeden úd, radují se spolu s ním všickni údové. 27 Vy pak jste tělo Kristovo, a údové z částky. 28 A některé zajisté postavil Bůh v církvi nejprv apoštoly, druhé proroky, třetí učitele, potom moci, potom ty, kteří mají dary uzdravování, pomocníky, správce jiných, rozličnost jazyků mající. 29 Zdaliž jsou všickni apoštolé? Zdali všickni proroci? Zdali všickni učitelé? Zdali všickni divy činí? 30 Zdali všickni mají dary k uzdravování? Zdali všickni jazyky rozličnými mluví? Zdali všickni vykládají? 31 Snažujtež se pak dojíti darů lepších, a ještěť vyšší cestu vám ukáži.

Schlachter 2000

od Genfer Bibelgesellschaft

Die Geisteswirkungen und Gnadengaben in der Gemeinde

1 Über die Geisteswirkungen aber, ihr Brüder, will ich euch nicht in Unwissenheit lassen. (Sk 20,20; Sk 20,27) 2 Ihr wisst, dass ihr einst Heiden wart und euch fortreißen ließt zu den stummen Götzen, so wie ihr geführt wurdet. (Ž 115,4; 1K 6,11; Ga 4,8; Ef 2,11; 1P 4,3)

Ž 115,41K 6,11Ga 4,8Ef 2,111P 4,3

3 Darum lasse ich euch wissen, dass niemand, der im Geist Gottes redet, Jesus verflucht nennt; es kann aber auch niemand Jesus Herrn nennen als nur im Heiligen Geist. (1Pa 12,18; Mt 16,16; J 15,26; J 20,28; Ř 10,9; 2K 4,5; 1J 4,2)

1Pa 12,18Mt 16,16J 15,26J 20,28Ř 10,92K 4,51J 4,2

4 Es bestehen aber Unterschiede in den Gnadengaben, doch es ist derselbe Geist; (Ř 12,6; Ef 4,4; Žd 2,4) 5 auch gibt es unterschiedliche Dienste, doch es ist derselbe Herr; (1K 1,13; 1K 8,6; Ef 4,11) 6 und auch die Kraftwirkungen sind unterschiedlich, doch es ist derselbe Gott, der alles in allen wirkt. (Ř 11,33) 7 Jedem wird aber das offensichtliche Wirken des Geistes zum [allgemeinen] Nutzen verliehen. (Ef 4,12; 1P 4,10) 8 Dem einen nämlich wird durch den Geist ein Wort der Weisheit gegeben, einem anderen aber ein Wort der Erkenntnis gemäß demselben Geist; (Př 2,6; 1K 1,5; 1K 2,6; 1K 2,13; 1K 14,6)

Př 2,61K 1,51K 2,61K 2,131K 14,6

9 einem anderen Glauben in demselben Geist; einem anderen Gnadengaben der Heilungen in demselben Geist; (Mt 17,20; Sk 4,22; Sk 4,30; Sk 19,12)

Mt 17,20Sk 4,22Sk 4,30Sk 19,12

10 einem anderen Wirkungen von Wunderkräften, einem anderen Weissagung, einem anderen Geister zu unterscheiden, einem anderen verschiedene Arten von Sprachen, einem anderen die Auslegung der Sprachen. (Sk 2,4; Sk 2,11; Sk 13,11; 1K 14,1; 1K 14,3; 1K 14,5; 1K 14,27; Ga 3,5; Žd 5,14; 1J 4,1)

Sk 2,4Sk 2,11Sk 13,111K 14,11K 14,31K 14,51K 14,27Ga 3,5Žd 5,141J 4,1

11 Dies alles aber wirkt ein und derselbe Geist, der jedem persönlich zuteilt, wie er will. (J 3,8; J 3,27; Ef 4,7)

Ein Leib, viele Glieder

12 Denn gleichwie der Leib einer ist und doch viele Glieder hat, alle Glieder des einen Leibes aber, obwohl es viele sind, als Leib eins sind, so auch der Christus. (J 17,21; Ef 4,4) 13 Denn wir sind ja alle durch einen Geist in einen Leib hinein getauft worden, ob wir Juden sind oder Griechen, Knechte oder Freie, und wir sind alle getränkt worden zu einem Geist. (Mk 1,8; J 3,5; Sk 2,38; Ga 3,28; Ef 2,18; Ef 4,5; Tt 3,5)

Mk 1,8J 3,5Sk 2,38Ga 3,28Ef 2,18Ef 4,5Tt 3,5

14 Denn auch der Leib ist nicht ein Glied, sondern viele. 15 Wenn der Fuß spräche: Ich bin keine Hand, darum gehöre ich nicht zum Leib! — gehört er deswegen etwa nicht zum Leib? 16 Und wenn das Ohr spräche: Ich bin kein Auge, darum gehöre ich nicht zum Leib! — gehört es deswegen etwa nicht zum Leib? 17 Wenn der ganze Leib Auge wäre, wo bliebe das Gehör? Wenn er ganz Ohr wäre, wo bliebe der Geruchssinn? (1K 12,21) 18 Nun aber hat Gott die Glieder, jedes einzelne von ihnen, so im Leib eingefügt, wie er gewollt hat. (Ž 139,14; 1K 15,38) 19 Wenn aber alles ein Glied wäre, wo bliebe der Leib? (1K 12,14) 20 Nun aber gibt es zwar viele Glieder, doch nur einen Leib. (1K 10,16; 1K 11,27; 1K 11,29; 1K 12,12; Ef 1,22; Ef 5,30; Ko 1,18)

1K 10,161K 11,271K 11,291K 12,12Ef 1,22Ef 5,30Ko 1,18

21 Und das Auge kann nicht zur Hand sagen: Ich brauche dich nicht!, oder das Haupt zu den Füßen: Ich brauche euch nicht! (Nu 10,31) 22 Vielmehr sind gerade die scheinbar schwächeren Glieder des Leibes notwendig, (2Kr 5,2; Kaz 4,9; 1K 1,27) 23 und die [Glieder] am Leib, die wir für weniger ehrbar halten, umgeben wir mit desto größerer Ehre, und unsere weniger anständigen erhalten umso größere Anständigkeit; (Gn 3,21) 24 denn unsere anständigen brauchen es nicht. Gott aber hat den Leib so zusammengefügt, dass er dem geringeren Glied umso größere Ehre gab, 25 damit es keinen Zwiespalt im Leib gebe, sondern die Glieder gleichermaßen füreinander sorgen. (1K 1,10; Ef 4,3; Ef 4,16; 1Te 5,12)

1K 1,10Ef 4,3Ef 4,161Te 5,12

26 Und wenn ein Glied leidet, so leiden alle Glieder mit; und wenn ein Glied geehrt wird, so freuen sich alle Glieder mit. (Ř 12,15; Žd 13,3) 27 Ihr aber seid [der] Leib des Christus, und jeder ist ein Glied [daran] nach seinem Teil. (Ř 12,5; Ef 5,30) 28 Und Gott hat in der Gemeinde etliche eingesetzt, erstens als Apostel, zweitens als Propheten, drittens als Lehrer; sodann Wunderkräfte, dann Gnadengaben der Heilungen, der Hilfeleistung, der Leitung, verschiedene Sprachen. (Sk 13,1; Ř 12,6; Ř 12,8; 1K 12,9; Ef 2,20; Ef 3,5; Ef 4,11; 1Tm 2,7; 1Tm 3,1; Žd 13,17)

Sk 13,1Ř 12,6Ř 12,81K 12,9Ef 2,20Ef 3,5Ef 4,111Tm 2,71Tm 3,1Žd 13,17

29 Sind etwa alle Apostel? Sind etwa alle Propheten? Sind etwa alle Lehrer? Haben etwa alle Wunderkräfte? (Ef 4,7) 30 Haben alle Gnadengaben der Heilungen? Reden alle in Sprachen? Können alle auslegen? 31 Strebt aber eifrig nach den vorzüglicheren Gnadengaben, und ich will euch einen noch weit vortrefflicheren Weg zeigen: (1K 14,1; 1K 14,39)