1Přednímu zpěváku z synů Chóre, žalm.2Všickni národové plésejte rukama, trubte Bohu s hlasitým prozpěvováním.3Nebo Hospodin nejvyšší, hrozný, jest král veliký nade vší zemi.4Uvozuje lidi v moc naši, a národy pod nohy naše.5Oddělil nám za dědictví naše slávu Jákobovu, kteréhož miloval. Sélah.6Vstoupil Bůh s troubením, Hospodin s zvukem trouby.7Žalmy zpívejte Bohu, zpívejte; zpívejte žalmy králi našemu, zpívejte.8Nebo král vší země Bůh jest, zpívejte žalmy rozumně.9Kralujeť Bůh nad národy, Bůh sedí na trůnu svém svatém. [ (Psalms 47:10) Knížata národů připojili se k lidu Boha Abrahamova; nebo pavézy země Boží jsou, pročež on náramně vyvýšen jest. ]
Žalm 47
Schlachter 2000
od Genfer Bibelgesellschaft1Dem Vorsänger. Von den Söhnen Korahs. Ein Psalm. (Ž 42,1)2Klatscht in die Hände, ihr Völker alle! Jauchzt Gott zu mit fröhlichem Schall! (Ž 47,6; Ž 98,4; Ž 98,8)3Denn der HERR, der Höchste, ist zu fürchten, ein großer König über die ganze Erde. (Ž 2,11; Ž 66,5; Mal 1,14)4Er wird die Völker uns unterwerfen und die Nationen unter unsere Füße. (Nu 24,8; Ž 18,48; Iz 14,5)5Er wird unser Erbteil für uns erwählen, den Stolz Jakobs, den er geliebt hat. (Sela.) (Dt 32,9; Ez 20,6; Ez 24,21; Am 8,7; Mal 1,2)6Gott ist aufgefahren mit Jauchzen, der HERR mit Hörnerschall. (1Pa 15,28; 2Pa 5,13; Ž 68,19; Ž 68,25)7Lobsingt Gott, lobsingt! Lobsingt unserem König, lobsingt! (Ž 30,5; Ž 68,5; Ž 149,1; Ef 5,19; Ko 3,16)8Denn Gott ist König der ganzen Erde; lobsingt mit Einsicht! (2Kr 19,15; Da 2,47; Za 14,9; Zj 19,16)9Gott herrscht über die Völker; Gott sitzt auf seinem heiligen Thron. (Ž 96,10; Iz 66,1; Zj 5,13; Zj 15,3)10Die Edlen der Völker haben sich versammelt [und] das Volk des Gottes Abrahams; denn Gott gehören die Schilde[1] der Erde; er ist sehr erhaben. (Ž 46,11; Iz 2,3)