1Žalm Davidův. K toběť, Hospodine, duše své pozdvihuji.2Bože můj, v toběť naději skládám, nechť nejsem zahanben, aby se neradovali nepřátelé moji nade mnou.3A takť i všickni, kteříž na tě očekávají, zahanbeni nebudou; zahanbeni budou, kteříž se převráceně mají bez příčiny.4Cesty své, Hospodine, uveď mi v známost, a stezkám svým vyuč mne.5Dejž, ať chodím v pravdě tvé, a poučuj mne; nebo ty jsi Bůh spasitel můj, na tebeť očekávám dne každého.6Rozpomeň se na slitování svá, Hospodine, a na milosrdenství svá, kteráž jsou od věků.7Hříchů mladosti mé a přestoupení mých nezpomínej, ale podlé milosrdenství svého pamětliv buď na mne pro dobrotu svou, Hospodine.8Dobrý a přímý jest Hospodin, a protož vyučuje hříšníky cestě své.9Působí to, aby tiší chodili v soudu, a vyučuje tiché cestě své.10Všecky stezky Hospodinovy jsou milosrdenství a pravda těm, kteříž ostříhají smlouvy jeho a svědectví jeho.11Pro jméno své, Hospodine, odpusť nepravost mou, neboť jest veliká.12Který jest člověk, ješto se bojí Hospodina, jehož vyučuje, kterou by cestu vyvoliti měl?13Duše jeho v dobrém přebývati bude, a símě jeho dědičně obdrží zemi.14Tajemství Hospodinovo zjevné jest těm, kteříž se jeho bojí, a v známost jim uvodí smlouvu svou.15Oči mé vždycky patří k Hospodinu, on zajisté z leči vyvodí nohy mé.16Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou, neboť jsem opuštěný a strápený.17Ssoužení srdce mého rozmnožují se, z úzkostí mých vyveď mne.18Viz trápení mé a bídu mou, a odpusť všecky hříchy mé.19Viz nepřátely mé, jak mnozí jsou, a nenávistí nešlechetnou nenávidí mne.20Ostříhej duše mé, a vytrhni mne, ať nejsem zahanben, neboť v tebe doufám.21Sprostnost a upřímnost nechať mne ostříhají, nebo na tě očekávám.22Vykup, ó Bože, Izraele ze všelijakých úzkostí jeho.
Žalm 25
Schlachter 2000
od Genfer Bibelgesellschaft1Von David. Zu dir, o HERR, erhebe ich meine Seele; (Ž 24,6; L 1,46)2mein Gott, ich vertraue auf dich! Lass mich nicht zuschanden werden, dass meine Feinde nicht frohlocken über mich! (Ž 13,5; Ž 16,1; Ž 22,5; Ž 41,12; Na 1,7)3Gar keiner wird zuschanden, der auf dich harrt; zuschanden werden, die ohne Ursache treulos handeln. (Ž 73,27; Iz 49,23; Ř 10,11)4HERR, zeige mir deine Wege und lehre mich deine Pfade! (Ž 25,8; Ž 25,12; Ž 32,8)5Leite mich in deiner Wahrheit und lehre mich, denn du bist der Gott meines Heils; auf dich harre ich allezeit. (Jb 36,22; Ž 24,5; Ž 25,21; Ž 27,1; Ž 27,9; Iz 38,3; J 6,45; J 16,13)6Gedenke, o HERR, an deine Barmherzigkeit und an deine Gnade, die von Ewigkeit her sind! (Ž 103,17; Abk 3,2; L 1,54)7Gedenke nicht an die Sünden meiner Jugend und an meine Übertretungen; gedenke aber an mich nach deiner Gnade, um deiner Güte willen, o HERR! (Sd 16,28; Jb 13,26; Iz 64,8)8Der HERR ist gut und gerecht, darum weist er die Sünder auf den Weg. (L 18,19; L 19,10; J 14,6; Sk 16,17)9Er leitet die Elenden in Gerechtigkeit und lehrt die Elenden seinen Weg. (Ž 34,7; Ž 72,12; L 10,21)10Alle Pfade des HERRN sind Gnade und Wahrheit für die, welche seinen Bund und seine Zeugnisse bewahren. (Gn 32,10; Ž 85,10; Ř 8,28)11Um deines Namens willen, o HERR, vergib meine Schuld; denn sie ist groß! (Ex 34,5; Iz 1,18; Iz 43,25; Ř 5,20)12Wer ist der Mann, der den HERRN fürchtet? Er weist ihm den Weg, den er wählen soll. (Ž 25,8)13Seine Seele wird im Guten wohnen, und sein Same wird das Land besitzen. (Dt 30,15; Ž 23,2; Ž 37,29)14Das Geheimnis des HERRN ist für die, welche ihn fürchten, und seinen Bund lässt er sie erkennen. (Ex 33,11; Dt 29,28; Jr 31,33; Am 3,7; Mt 26,28; 1K 2,9)15Meine Augen sind stets auf den HERRN gerichtet, denn er wird meine Füße aus dem Netz ziehen. (Ž 31,5; Ž 123,1; Žd 12,2)16Wende dich zu mir und sei mir gnädig, denn ich bin einsam und elend! (Ž 40,18; Da 9,17; Mk 15,33)17Die Ängste meines Herzens haben sich vermehrt; führe mich heraus aus meinen Nöten! (Ž 34,19; Ž 77,3; Abk 3,16; 2K 4,8)18Sieh an mein Elend und mein Leid, und vergib mir alle meine Sünden! (2S 16,12; Ž 25,11; Ž 32,5)19Sieh an meine Feinde, denn es sind viele, und sie hassen mich grimmig. (Ž 27,12; Ž 109,1)20Bewahre meine Seele und rette mich! Lass mich nicht zuschanden werden, denn ich vertraue auf dich! (Ž 16,1; Ž 17,7; Ž 25,2)21Lauterkeit und Redlichkeit mögen mich behüten, denn auf dich harre ich. (Ž 25,5; Ž 27,14; Ž 40,2; Ž 42,6; Jr 17,7; 1K 5,8; 2K 1,12)22O Gott, erlöse Israel aus allen seinen Nöten! (Ž 25,17; Ž 34,7; Ž 34,18; Iz 63,9)