1Přednímu z kantorů, žalm Davidův.2Nebesa vypravují slávu Boha silného, a dílo rukou jeho obloha zvěstuje.3Den po dni vynáší řeč, a noc po noci ukazuje umění.4Neníť řeči ani slov, kdež by nemohl slyšán býti hlas jejich.5Po vší zemi rozchází se zpráva jejich, a až do končin okršlku slova jich, slunci pak rozbil stánek na nich.6Kteréž jako ženich vychází z pokoje svého, veselí se jako udatný rek, cestou běžeti maje.7Od končin nebes východ jeho, a obcházení jeho až zase do končin jejich, a ničeho není, což by se ukryti mohlo před horkostí jeho.8Zákon Hospodinův jest dokonalý, očerstvující duši, Hospodinovo svědectví pravé, moudrost dávající neumělým.9Rozkazové Hospodinovi přímí, obveselující srdce, přikázaní Hospodinovo čisté, osvěcující oči.10Bázeň Hospodinova čistá, zůstávající na věky, soudové Hospodinovi praví, a k tomu i spravedliví.11Mnohem žádostivější jsou než zlato, a než mnoho ryzího zlata, sladší než med a stred z plástů.12Služebník tvůj zajisté jimi osvěcován bývá, a kdož jich ostříhá, užitek hojný má.13Ale poblouzením kdo vyrozumí? Protož i od tajných očisť mne.14I od zúmyslných zdržuj služebníka svého, aby nade mnou nepanovali, a tehdyť dokonalý budu, a očištěný od přestoupení velikého. [ (Psalms 19:15) Ó ať jsou slova úst mých tobě příjemná, i přemyšlování srdce mého před tebou, Hospodine skálo má, a vykupiteli můj. ]
Žalm 19
Schlachter 2000
od Genfer Bibelgesellschaft1Dem Vorsänger. Ein Psalm Davids.2Die Himmel erzählen die Herrlichkeit Gottes, und die Ausdehnung verkündigt das Werk seiner Hände. (Ž 8,4; Ž 69,35; Ž 96,5; Iz 40,22; Abk 3,3; Ř 1,20)3Es fließt die Rede Tag für Tag, Nacht für Nacht tut sich die Botschaft kund. (Ž 148,3)4Es ist keine Rede und es sind keine Worte, deren Stimme unhörbar wäre.5Ihre Reichweite erstreckt sich über die ganze Erde, und ihre Worte bis ans Ende des Erdkreises. Er hat der Sonne am Himmel ein Zelt gemacht. (Ž 104,19; Ř 10,18)6Und sie geht hervor wie ein Bräutigam aus seiner Kammer und freut sich wie ein Held, die Bahn zu durchlaufen. (Iz 61,10; Iz 62,5)7Sie geht an einem Ende des Himmels auf und läuft um bis ans andere Ende, und nichts bleibt vor ihrer Glut verborgen. (Sd 5,31; Kaz 1,5; Mal 3,20)8Das Gesetz des HERRN ist vollkommen, es erquickt die Seele; das Zeugnis des HERRN ist zuverlässig, es macht den Unverständigen weise. (Ž 23,3; Ž 119,18; Ž 119,50; Ž 119,93; Ž 119,111; Ž 119,129; Ž 119,130; Ž 119,142; Ž 119,144; Př 6,23; Mt 5,3; Ř 7,12; Jk 1,25)9Die Befehle des HERRN sind richtig, sie erfreuen das Herz; das Gebot des HERRN ist lauter, es erleuchtet die Augen. (Neh 9,13; Ž 12,7; Ž 111,7; Ž 119,111; Př 6,23; Ef 1,18)10Die Furcht des HERRN ist rein, sie bleibt in Ewigkeit; die Bestimmungen des HERRN sind Wahrheit, sie sind allesamt gerecht. (Ž 34,12; Ž 119,138; Př 1,7; Př 14,27)11Sie sind begehrenswerter als Gold und viel Feingold, süßer als Honig und Honigseim. (Jb 22,24; Ž 119,72; Ž 119,103; Ez 3,3; Zj 10,9)12Auch dein Knecht wird durch sie belehrt, und wer sie befolgt, empfängt reichen Lohn. (Ž 119,99; J 8,31; J 13,17; Jk 1,25)13Verfehlungen — wer erkennt sie? Sprich mich los von denen, die verborgen sind! (1K 4,4; 1J 1,7)14Auch vor mutwilligen bewahre deinen Knecht, damit sie nicht über mich herrschen; dann werde ich unsträflich sein und frei bleiben von großer Übertretung! (Nu 15,30; 2Kr 19,28; Jb 1,1; Ž 10,2; Ž 15,2; Ž 18,33)15Lass die Worte meines Mundes und das Sinnen meines Herzens wohlgefällig sein vor dir, HERR, mein Fels und mein Erlöser! (1S 13,14; 1S 16,7; Ž 18,3; Ž 31,3; Ž 62,8; Ž 104,34; Sk 13,22; Ko 4,6)