1V těch pak dnech přišel Jan Křtitel, káže na poušti Judské,2A řka: Pokání čiňte, nebo přiblížilo se království nebeské.3Totoť jest zajisté ten Předchůdce předpověděný od Izaiáše proroka, řkoucího: Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho.4Měl pak Jan roucho z srstí velbloudových a pás kožený okolo bedr svých, a pokrm jeho byl kobylky a med lesní.5Tedy vycházeli k němu z Jeruzaléma a ze všeho Judstva, i ze vší krajiny ležící při Jordánu,6A křtěni byli od něho v Jordáně, vyznávajíce hříchy své.7Uzřev pak mnohé z farizeů a z saduceů, že jdou k jeho křtu, řekl jim: Pokolení ještěrčí, i kdo vám ukázal, kterak byste utéci měli budoucího hněvu?8Protož čiňte ovoce hodné pokání.9A nedomnívejte se, že můžete říkati sami u sebe: Otce máme Abrahama. Neboť pravím vám, že by mohl Bůh z kamení tohoto vzbuditi syny Abrahamovi.10A jižť jest i sekera k kořenu stromů přiložena. Každý zajisté strom, kterýž nenese ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen bývá.11Já křtím vás vodou ku pokání, ten pak, kterýž po mně přichází, jestiť mocnější nežli já, jehožto nejsem hoden obuvi nositi. Onť vás křtíti bude Duchem svatým a ohněm.12Jehožto věječka v ruce jeho, a vyčistíť humno své, a shromáždí pšenici svou do obilnice, ale plevy páliti bude ohněm neuhasitelným.13Tehdy přišel Ježíš od Galilee k Jordánu k Janovi, aby také pokřtěn byl od něho.14Ale Jan zbraňoval mu, řka: Mně jest potřebí, abych od tebe pokřtěn byl, a ty pak jdeš ke mně?15A odpovídaje Ježíš, dí jemu: Dopusť tak; neboť tak sluší na nás, abychom plnili všelikou spravedlnost. Tedy dopustil jemu.16A pokřtěn jsa Ježíš, vystoupil ihned z vody; a aj, otevřína jsou mu nebesa, a viděl Ducha Božího, sstupujícího jako holubici a přicházejícího na něj.17A aj, zavzněl hlas s nebe řkoucí: Tentoť jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo.
1Vid den tiden började Johannes döparen förkunna ute i den judiska ödemarken.2Han sa: ”Vänd om! Himmelriket är nära.”3Det var honom det talades om genom profeten Jesaja, när han sa: ”En röst ropar i ödemarken: ’Bana väg för Herren! Jämna vägen för honom![1]’ ”4Johannes hade kläder som var gjorda av kamelhår, och han hade ett läderbälte runt midjan. Den mat han åt var gräshoppor och vildhonung.5Folk från Jerusalem, från alla delar av Judeen och från hela Jordandalen kom ut till honom,6och när de hade bekänt sina synder döpte han dem i Jordanfloden.7Men när Johannes såg att många fariseer och saddukeer[2] kom för att bli döpta, sa han till dem: ”Ni huggormsyngel, tror ni att ni kan klara er undan den kommande vreden?8Nej, handla[3] som det anstår en som är omvänd!9Inbilla er inte att ni bara kan säga: ’Abraham är vår stamfar.’ Jag säger er att Gud kan förvandla de här stenarna till Abrahams ättlingar!10Yxan är redan satt till roten på träden. Varje träd som inte bär god frukt ska huggas ner och kastas i elden.11Jag döper er med vatten till omvändelse. Men efter mig kommer en som är starkare än jag. Jag är inte ens värdig att ta av honom hans sandaler.[4] Han ska döpa er i den heliga Anden och eld.12Han har kastskoveln i sin hand, färdig att rensa upp sin tröskplats och samla vetet i ladan, men agnarna ska han bränna upp i en eld som aldrig slocknar.”
Jesus blir döpt
13Jesus lämnade nu Galileen och kom till Jordanfloden för att bli döpt av Johannes,14men Johannes ville inte döpa honom. Han sa: ”Det kan inte vara rätt. Jag behöver bli döpt av dig.”15Men Jesus svarade: ”Gör det ändå, för vi behöver uppfylla all rättfärdighet.” Då döpte Johannes honom.16När Jesus hade blivit döpt, steg han genast upp ur vattnet. Då öppnade sig himlen och han[5] såg Guds Ande komma ner som en duva och stanna över honom.17Och en röst från himlen sa: ”Detta är min älskade Son, han är min glädje.”