1V ten čas šel Ježíš v den sváteční skrze obilí, a učedlníci jeho lačni jsouce, počali vymínati klasy a jísti.2Farizeové pak vidouce to, řekli jemu: Hle, učedlníci tvoji činí to, čehož nesluší činiti v den sváteční.3On pak řekl jim: Co jste nečtli, co jest učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?4Kterak všel do domu Božího a chleby posvátné jedl, kterýchžto jemu neslušelo jísti, ani těm, kteříž s ním byli, než toliko samým kněžím?5Anebo zdali jste nečtli v Zákoně, že kněží ve dny sváteční v chrámě svátek ruší, a jsou bez hříchu?6Ale pravímť vám, žeť větší jest tuto nežli chrám.7Než kdybyste věděli, co je to: Milosrdenství chci a ne oběti, neodsuzovali byste nevinných.8Syn zajisté člověka jestiť pánem i dne svátečního.9A poodšed odtud Ježíš, přišel do školy jejich.10A aj, byl tu člověk, maje ruku uschlou. I tázali se ho, řkouce: Sluší-li v den sváteční uzdravovati? aby jej obžalovali.11On pak dí jim: Který bude z vás člověk, ješto by měl ovci jednu, a kdyby ta upadla do jámy v den sváteční, i zdaliž dosáhna nevytáhne jí?12A čím lepší jest člověk nežli ovce? A protož slušíť v den sváteční dobře činiti.13Tedy řekl člověku tomu: Vztáhni ruku svou. I vztáhl, a učiněna jest zdravá jako i druhá.14Farizeové pak vyšedše, drželi radu proti němu, kterak by jej zahladili.15A věda to Ježíš, šel odtud. I šli za ním zástupové mnozí, a uzdravil je všecky.16A s pohrůžkou přikázal jim, aby ho nezjevovali,17Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího:18Aj, služebník můj, kteréhož jsem vyvolil, milý můj, v němž se dobře zalíbilo duši mé. Položím Ducha svého na něj, a soud národům zvěstovati bude.19Nebude se vaditi, ani křičeti, ani kdo na ulicích uslyší hlas jeho.20Třtiny nalomené nedolomí, a lnu kouřícího se neuhasí, až i vypoví soud k vítězství.21A ve jménu jeho národové doufati budou.22Tedy podán jemu ďábelstvím posedlý, slepý a němý. I uzdravil jej, takže ten byv slepý a němý, i mluvil i viděl.23I divili se všickni zástupové a pravili: Není-liž tento Syn Davidův?24Ale farizeové to uslyševše, řekli: Tento nevymítá ďáblů než Belzebubem, knížetem ďábelským.25Ježíš pak znaje myšlení jejich, dí jim: Každé království rozdělené samo v sobě zpustne, a každé město neb dům proti sobě rozdělený nestane.26A jestližeť satan satana vymítá, proti sobě rozdělen jest. Kterak tedy stane království jeho?27A vymítám-liť já ďábly v Belzebubu, synové vaši v kom vymítají? Protož oni soudcové vaši budou.28Pakliť já Duchem Božím ďábly vymítám, jistě přišlo jest mezi vás království Boží.29Aneb kterak kdo může do domu silného reka vjíti a jeho nádobí pobrati, leč by prve svázal toho silného, a teprvť by dům jeho obloupiti mohl?30Kdož není se mnou, proti mně jest; a kdo neshromažďuje se mnou, rozptylujeť.31Protož pravím vám: Všeliký hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu svatému nebude odpuštěno lidem.32A kdyby kdo řekl slovo proti Synu člověka, bude jemu odpuštěno, ale kdož by mluvil proti Duchu svatému, nebude jemu odpuštěno, ani na tomto světě, ani na budoucím.33A protož nebo čiňte strom dobrý, a ovoce jeho dobré; anebo čiňte strom zlý, a ovoce jeho zlé. Neboť po ovoci strom bývá poznán.34Pokolení ještěrčí, kterakž můžete dobré věci mluviti, jsouce zlí? Nebo z hojnosti srdce ústa mluví.35Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé.36Ale pravím vám, že z každého slova prázdného, kteréž mluviti budou lidé, vydadí počet v den soudný.37Nebo z slov svých spravedliv budeš učiněn, a z řečí tvých budeš odsouzen.38Tehdy odpověděli někteří z zákoníků a farizeů, řkouce: Mistře, chceme od tebe znamení viděti.39On pak odpovídaje, dí jim: Pokolení zlé a cizoložné znamení hledá, a znamení nebude jemu dáno, jediné znamení Jonáše proroka.40Nebo jakož byl Jonáš v břiše velryba tři dni a tři noci, takť bude Syn člověka v srdci země tři dni a tři noci.41Muži Ninivitští stanou na soudu s pokolením tímto, a odsoudí je, protože pokání činili k Jonášovu kázání, a aj, víceť jest nežli Jonáš tuto.42Královna od poledne povstane k soudu s pokolením tímto, a odsoudí je; nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, víceť jest tuto nežli Šalomoun.43Když pak nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí, ale nenalézaje, dí:44Navrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel. A přijda, nalezne prázdný, vyčištěný a ozdobený.45Tedy jde a vezme s sebou sedm jiných duchů horších, a vejdouce, přebývají tam, i bývají poslední věci člověka toho horší nežli první. Takť bude i tomuto zlému pokolení.46A když on ještě mluvil k zástupům, aj, matka a bratří jeho stáli vně, žádajíce s ním promluviti.47I řekl jemu jeden: Aj, matka tvá i bratří tvoji stojí vně, chtíce s tebou mluviti.48On pak odpovídaje, řekl tomu, kterýž k němu byl promluvil: Kdo jest matka má? A kdo jsou bratří moji?49A vztáhna ruku svou na učedlníky své, i řekl: Aj, matka má i bratří moji.50Nebo kdož by činil vůli Otce mého nebeského, tenť jest bratr můj, i sestra má, i matka má.
1En sabbat[1] en tid senare vandrade Jesus och hans lärjungar genom några sädesfält. Hans lärjungar var hungriga och började rycka av ax och äta.2Men fariseerna fick se det och sa: ”Titta hur dina lärjungar gör sådant som inte är tillåtet[2] på sabbaten.”3Då sa Jesus till dem: ”Har ni aldrig läst vad David gjorde när han och hans män blev hungriga?[3]4Han gick in i Guds hus, och både han och hans män åt av skådebröden som bara prästerna får äta. De bröt också mot lagen.5Och har ni aldrig läst i lagen att prästerna som tjänstgör i templet vanhelgar sabbaten och är ändå oskyldiga?6Men jag säger er, att här finns en som är större än templet.7Om ni förstod vad som menas med orden: ’Jag vill hellre ha nåd än slaktoffer’[4], så skulle ni inte döma oskyldiga.8För Människosonen är Herre över sabbaten.”
Jesus botar en man på sabbatsdagen
9Sedan gick Jesus vidare och kom in i deras synagoga,10och där fick han se en man som hade en förtvinad hand. Fariseerna frågade honom då: ”Är det tillåtet att bota någon på sabbaten?”, för att få något att anklaga honom för.11Men han svarade: ”Om någon av er har ett får och det faller i en grop på sabbaten, griper han då inte tag i det och drar upp det?12Tänk då på hur mycket mer värd en människa är än ett får! Det är alltså tillåtet att göra gott på sabbaten.”13Sedan sa han till mannen: ”Räck fram din hand!” Och när mannen gjorde det, blev handen lika frisk igen som den andra.14Men fariseerna gick ut och började göra upp planer på hur de skulle få Jesus dödad.
Guds tjänare
15När Jesus fick reda på detta, drog han sig bort därifrån. Många människor följde efter honom, och han botade alla sjuka bland dem,16men han förbjöd dem att avslöja vem han var.17Så skulle det gå i uppfyllelse som förutsagts genom profeten Jesaja:18”Detta är min utvalda tjänare, min älskade, min innerliga glädje. Jag låter min Ande komma över honom, och han ska förkunna rätten för folken.19Han tvistar inte, han skriker inte, hans röst hörs inte på gatorna.20Han krossar inte ett brutet strå, han släcker inte en veke som tynar. Han för fram rättvisan till seger.21Hans namn ska vara folkens hopp.”[5]
Jesus beskylls för att vara i förbund med djävulen
22Sedan förde man till honom en besatt man som var både blind och stum. Och Jesus botade honom, så att han kunde tala och se.23Folk blev alldeles häpna, och sa: ”Kanske denne ändå är Davids Son?”24Men när fariseerna fick höra det, sa de: ”Han driver säkert ut de onda andarna med hjälp av Beelsebul, de onda andarnas härskare.”25Jesus, som förstod vad fariseerna tänkte, sa då till dem: ”Ett rike där man strider mot varandra går under, och en stad eller en familj där man strider mot varandra upphör snart att existera.26Om nu Satan driver ut Satan, då är han ju kluven och strider mot sig själv. Då kan väl inte hans rike bestå?27Och om jag driver ut de onda andarna med hjälp av Beelsebul, med vilken kraft driver då era egna anhängare ut dem? De ska därför bli era domare.28Men om det är med Guds Ande jag driver ut de onda andarna, då har ju Guds rike kommit till er.29Hur kan någon gå in i en stark mans hus och plundra honom på vad han äger, om han inte först binder honom? Sedan kan man plundra hans hus.30Den som inte är för mig är emot mig, och den som inte samlar med mig, han skingrar.31Därför säger jag er: all synd och hädelse kan förlåtas, utom hädelse mot Anden, den är oförlåtlig.32Den som säger något mot Människosonen kan få förlåtelse, men den som säger något mot den heliga Anden, kommer aldrig att bli förlåten, vare sig i den här tidsåldern eller i den kommande.[6]33Få ett träd att bli bra, så bär det bra frukt, eller få trädet att bli dåligt, så bär det dålig frukt. För ett träd känns igen på sin frukt.34Ni huggormsyngel! Hur skulle ni som är onda kunna säga något gott? Munnen talar ju vad hjärtat är fullt av.35En god människa bär fram det goda ur den godhet som lagrats i hennes hjärta, medan en ond människa bär fram det onda ur den ondska som lagrats i hennes hjärta.36Jag säger er, att på domens dag ska människorna få stå till svars för varje onyttigt ord de har talat.37De ord du talar nu avgör om du ska frias eller dömas.”
De religiösa ledarna ber Jesus om ett tecken
38En dag bad några av de skriftlärda och fariseerna: ”Mästare, vi vill se dig göra ett tecken.”39Men Jesus svarade: ”Detta onda och trolösa släkte söker efter tecken, men det enda tecken de ska få se är profeten Jonas tecken[7].40På samma sätt som Jona var i den stora fisken i tre dagar och tre nätter, ska Människosonen vara i jordens hjärta i tre dagar och tre nätter[8].41Invånarna i Nineve ska på domens dag uppstå tillsammans med detta släkte och döma det, för de vände om när Jona predikade. Men här finns en som är större än Jona.42Söderns drottning[9] ska på domens dag uppstå tillsammans med detta släkte och döma det, för hon kom från jordens yttersta gräns för att lyssna till Salomos vishet. Men här finns en som är större än Salomo.
Den orena andens återkomst
43När en oren ande drivs ut ur en människa, irrar den omkring i vattenlösa trakter och letar efter ro, utan att hitta någon.44Då säger den: ’Jag vänder tillbaka till det hus jag kom ifrån.’ Och när den gör det och finner huset tomt, rent och iordningställt,45letar den reda på sju andar till, ännu värre än den själv. Tillsammans återvänder de sedan och bosätter sig där. Den människan får det då långt värre än hon hade det förut. Så blir det också med detta onda släkte.”
Jesus riktiga familj
46Medan Jesus fortfarande talade till folket, kom hans mor och bröder dit och ville prata med honom, men de stannade utanför huset.47Någon sa till honom: ”Din mor och dina bröder står här utanför och vill prata med dig.”48Men han svarade: ”Min mor och mina bröder! Vilka är det?”49Sedan pekade han på sina lärjungar och sa: ”Det här är min mor och mina syskon.50Var och en som gör min himmelske Faders vilja är min bror, min syster och min mor.”