1Léta devátého Sedechiáše krále Judského, měsíce desátého, přitáhl Nabuchodonozor král Babylonský se vším vojskem svým k Jeruzalému, a oblehli jej.2Jedenáctého pak léta Sedechiášova, měsíce čtvrtého, devátého dne měsíce, prolomeno jest město.3I vešla tam všecka knížata krále Babylonského, a posadila se v bráně prostřední: Nergalšaretser, Samgarnebu, Sarsechim, Rabsaris, Nergalšaretser, Rabmag, a všecka jiná knížata krále Babylonského.4Stalo se pak, když je uzřel Sedechiáš král Judský, a že všickni muži bojovní utekli, a vyšli v noci z města cestou zahrady královské skrze bránu mezi dvěma zdmi, ušel také cestou pouště.5I honilo je vojsko Kaldejské, a postihli Sedechiáše na rovinách Jerišských, a jali jej a přivedli ho k Nabuchodonozorovi králi Babylonskému do Ribla, do země Emat. Kdežto učinil soud.6Nebo zmordoval král Babylonský syny Sedechiášovy v Ribla před očima jeho, i všecky nejpřednější Judské zmordoval král Babylonský.7Oči pak Sedechiášovy oslepil, a svázav ho řetězy ocelivými, dovedl jej do Babylona.8Dům také královský i domy toho lidu vypálili Kaldejští ohněm, a zdi Jeruzalémské pobořili.9Ostatek pak lidu, kterýž byl zůstal v městě, i poběhlce, kteříž byli ustoupili k němu, a jiný lid pozůstalý zavedl Nebuzardan, hejtman nad žoldnéři, do Babylona.10Toliko nejchaternějších z lidu, kteříž nikdež neměli nic, zanechal Nebuzardan, hejtman nad žoldnéři, v zemi Judské, jimž rozdal vinice a rolí v ten den.11Přikázal pak Nabuchodonozor král Babylonský o Jeremiášovi Nebuzardanovi, hejtmanu nad žoldnéři, řka:12Vezmi jej, a pilně ho opatruj, aniž jemu čiň co zlého, ale jakž tobě řekne, tak nalož s ním.13Protož poslav Nebuzardan, hejtman nad žoldnéři, a Nebušazban, Rabsaris, a Nergalšaretser, Rabmag, a všickni hejtmané krále Babylonského,14Poslavše, pravím, vzali Jeremiáše z síně stráže, a dali jej Godoliášovi synu Achikamovu, syna Safanova, aby jej domů dovedl. Takž bydlil u prostřed lidu.15Stalo se pak k Jeremiášovi slovo Hospodinovo, když ještě byl zavřín v síni stráže, řkoucí:16Jdi a rci Ebedmelechovi Mouřenínu, řka: Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Aj, já způsobím to, aby došla slova má na město toto ke zlému a ne k dobrému, a splní se před oblíčejem tvým v ten den.17Ale vysvobodím tě v ten den, dí Hospodin, aniž budeš vydán v ruku mužů těch, jejichž oblíčeje se lekáš.18Nebo jistotně vychvátím tě, abys od meče nepadl, a budeš míti život svůj místo kořisti, proto že jsi naději složil ve mně, dí Hospodin.
1Det var i den tionde månaden under kung Sidkias nionde regeringsår, som kung Nebukadnessar och hela hans armé drog mot Jerusalem och belägrade det.2I Sidkias elfte regeringsår, på den nionde dagen i fjärde månaden, stormades stadsmuren.3Den babyloniske kungens furstar kom in och satte sig i Mittporten: Nergalsareser, Samgar, Nebusarsekim, överste hovmannen, Nergalsareser, överste magern, och alla den babyloniske kungens furstar.[1]4När judakungen Sidkia och hans soldater såg dem, flydde de och lämnade staden under natten, genom den kungliga trädgården och porten mellan de två murarna. Man tog vägen mot Jordandalen.5Men den kaldeiska armén förföljde dem och tog Sidkia till fånga på Jerikoslätten. De grep honom och förde honom till Nebukadnessar, kungen av Babylonien, som var i Rivla i Hamat, där denne dömde honom.6Den babyloniske kungen lät avrätta Sidkias söner i Rivla inför hans ögon, likaså lät den babyloniske kungen avrätta alla de förnäma männen i Juda.7Sedan lät han sticka ut ögonen på Sidkia och band honom med kopparkedjor och förde bort honom till Babylon.8Kaldéerna brände ner kungapalatset och folkets hus och rev ner Jerusalems murar.9Resten av folket som var kvar i staden och de deserterade fördes bort till Babylonien av Nebusaradan, befälhavaren för livgardet, likaså återstoden av befolkningen.[2]10Nebusaradan, befälhavaren för livgardet, lämnade kvar i Juda land bara några av de allra fattigaste, som ingenting hade, och gav dem nu vingårdar och åkrar.11Nebukadnessar, kungen av Babylonien, gav Nebusaradan, befälhavaren för livgardet, följande befallning angående Jeremia:12”Ta väl vara på honom, vaka över honom och gör honom inget ont. Ge honom vad han vill ha.”13Nebusaradan, befälhavaren för livgardet, och Nebushasban, överste hovmannen, Nergalsareser, överste magern[3], och den babyloniske kungens alla övriga ämbetsmän14skickade då efter Jeremia och lät hämta honom från vaktgården. De överlämnade honom till Gedalja, son till Achikam och sonson till Shafan, för att denne skulle föra hem honom[4]. Han fick bo bland folket.15HERRENS ord kom till Jeremia medan han ännu var kvar som fånge på vaktgården:16”Gå och säg till nubiern Eved-Melek: ’Så säger härskarornas HERRE, Israels Gud: Jag ska låta det gå i uppfyllelse som jag talat mot denna stad, till dess olycka, inte lycka, och det ska ske inför dina ögon på den dagen.17Men dig ska jag rädda den dagen, säger HERREN. Du ska inte överlämnas åt dem du är rädd för.18Jag ska låta dig komma undan, du ska inte falla för svärd utan får behålla livet, därför att du förtröstade på mig, säger HERREN.’ ”