1Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi od Hospodina, řkoucí:2Takto praví Hospodin, Bůh Izraelský, řka: Spiš sobě do knihy všecka slova, kterážť jsem mluvil.3Aj, dnové zajisté jdou, dí Hospodin, přivedu zase zajaté lidu svého Izraelského i Judského, praví Hospodin, a uvedu je do země, kterouž jsem byl dal otcům jejich, a dědičně ji obdrží,4Tatoť pak jsou slova, kteráž mluvil Hospodin o Izraelovi a Judovi:5Takto zajisté praví Hospodin: Hlas předěšení a hrůzy slyšíme, a že není žádného pokoje.6Ptejte se nyní, a vizte rodívá-li samec. Pročež tedy vidím, an každý muž rukama svýma drží se za bedra svá jako rodička, a obrácené všechněch oblíčeje v zsinalost?7Ach, nebo veliký jest den tento, tak že nebylo žádného jemu podobného. Ale jakť koli čas jest ssoužení Jákobova, předceť z něho vysvobozen bude.8Stane se zajisté v ten den, dí Hospodin zástupů, že polámi jho jeho z šíje tvé, a svazky tvé potrhám, i nebudou ho více v službu podrobovati cizozemci.9Ale sloužiti budou Hospodinu Bohu svému, a Davidovi králi svému, kteréhož jim vzbudím.10Protož ty neboj se, služebníče můj Jákobe, dí Hospodin, aniž se strachuj, ó Izraeli, nebo aj, já vysvobodím tě zdaleka, i símě tvé z země zajetí jejich. I navrátí se Jákob, aby odpočíval, a pokoj měl, a nebude žádného, kdo by jej předěsil.11Neboť já s tebou jsem, dí Hospodin, abych tě vysvobodil, když učiním konec všechněm národům, mezi kteréž tě rozptýlím. Tobě však neučiním konce, ale budu tě trestati v soudu, ačkoli tě bez trestání naprosto nenechám.12Takto zajisté praví Hospodin: Přetěžké bude potření tvé, přebolestná rána tvá.13Nebude, kdo by přisoudil při tvou k uléčení; lékařství platného žádného míti nebudeš.14Všickni, kteříž tě milují, zapomenou se nad tebou, aniž tě navštíví, když tě raním ranou nepřítele, a trestáním přísným pro mnohou nepravost tvou a nesčíslné hříchy tvé.15Proč křičíš nad svým potřením a těžkou bolestí svou? Pro mnohou nepravost tvou a nesčíslné hříchy tvé to činím tobě.16A však všickni, kteříž zžírají tebe, sežráni budou, a všickni, kteříž utiskají tebe, všickni, pravím, do zajetí půjdou, a kteříž tě pošlapávají, pošlapáni budou, a všecky, kteříž tě loupí, v loupež vydám,17Tehdáž když tobě navrátím zdraví, a na rány tvé zhojím tě, dí Hospodin, proto že zahnanou nazývali tebe, říkajíce: Tato jest Sion, není žádného, kdo by ji navštívil.18Takto praví Hospodin: Aj, já zase přivedu zajaté stánků Jákobových, a nad příbytky jeho slituji se, i budeť zase vzděláno město na prvním místě svém, a palác podlé způsobu svého vystaven.19A bude pocházeti od nich díků činění a hlas veselících se; nebo je rozmnožím, a nebudou umenšení bráti, zvelebím je, a nebudou sníženi.20A budou synové jeho tak jako i prvé, a shromáždění jeho přede mnou utvrzeno bude, trestati pak budu všecky, kteříž jej ssužují.21A povstane z něho nejdůstojnější jeho, a panovník jeho z prostředku jeho vyjde, kterémuž rozkáži přiblížiti se, aby předstoupil přede mne. Nebo kdo jest ten, ješto by slíbil za sebe, že předstoupí přede mne? dí Hospodin.22I budete mým lidem, a já budu vaším Bohem.23Aj, vicher Hospodinův s prchlivostí vyjde, vicher trvající nad hlavou nešlechetných trvati bude.24Neodvrátíť se prchlivost hněvu Hospodinova, dokudž neučiní toho, a dokudž nevykoná úmyslu srdce svého. Tehdáž porozumíte tomu.
Jeremjáš 30
nuBibeln
od Biblica1Detta är det budskap som kom till Jeremia från HERREN:2”Så säger HERREN, Israels Gud: ’Skriv ner i en bokrulle allt jag har talat till dig.3Det kommer nämligen en tid, säger HERREN, då jag ska föra tillbaka mitt folk, Israel och Juda, från fångenskapen, säger HERREN. Jag ska föra dem tillbaka till det land som jag gav deras förfäder. De ska ta det i besittning.’ ”4Detta är vad HERREN talade beträffande Israel och Juda.5”Så säger HERREN: ’Man hör skrik av skräck, ångest, inte frid.6Fråga, se efter: Inte kan väl en man föda barn? Varför ser jag alla män med händerna på magen, som kvinnor i födslovåndor? Varför har alla ansikten blivit dödsbleka?7Vilken förfärlig dag detta ska bli! Den kommer inte att likna någon annan. Det är en bedrövelsens tid som väntar Jakob, men han ska bli räddad ur den.8Den dagen, säger härskarornas HERRE, ska jag bryta av oken från deras nackar och slita av deras bojor. De ska inte längre behöva arbeta som slavar åt främlingar.9De ska tjäna HERREN, sin Gud, och David, sin kung, som jag ska låta uppstå åt dem.10Var därför inte rädd, min tjänare Jakob, säger HERREN, var inte skräckslagen, Israel, för jag ska rädda dig från en avlägsen plats, dina efterkommande från landet dit de förvisats. Jakob ska återvända och leva i ro och trygghet. Ingen ska skrämma honom.11För jag är med dig, säger HERREN, för att rädda dig. Jag ska utplåna alla de folk bland vilka jag har skingrat dig. Men dig ska jag inte utplåna. Jag ska tukta dig, men med rättvisa – helt ostraffad ska jag inte släppa dig.’12För så säger HERREN: ’Din skada är obotlig, ditt sår är oläkligt.13Det finns ingen som tar sig an din sak, ingen läkedom finns för ditt sår, inget helande för dig.14Alla dina älskare har glömt dig och bryr sig inte om dig längre. Jag har slagit dig så som en fiende skulle ha gjort, jag har straffat dig grymt eftersom din skuld är så stor och dina synder så många.15Varför klagar du över din skada och över din obotliga smärta? För att din skuld var så stor och dina synder så många har jag gjort dig detta.16Men alla som ätit av dig ska själva ätas, och alla dina fiender ska föras bort i fångenskap. De som plundrar dig ska själva bli plundrade, och de som skövlar dig ska bli skövlade.17Jag ska låta dig återfå din hälsa och läka dina sår, säger HERREN, dig som man kallat ”den fördrivna” och ”Sion som ingen bryr sig om”.’18Så säger HERREN: ’Se, jag ska resa Jakobs tält på nytt och förbarma mig över hans boningar. Staden ska byggas upp på sina ruiner, och palatset ska stå på sin rätta plats.19Därifrån ska höras lovsång och rop av glädje. Jag ska föröka dem, de ska inte bli färre. Jag ska göra dem ärade, de ska inte vara utan betydelse.20Deras barn ska bli som i gångna tider, deras menighet upprättas inför mig, och jag ska straffa alla som förtrycker dem.21Deras ledare ska komma ur deras egna led, deras härskare uppstå mitt ibland dem. Jag ska låta honom nalkas mig och komma mig nära. Vem skulle annars våga komma nära mig? säger HERREN.22Ni ska vara mitt folk och jag ska vara er Gud.’ ”23Se, en stormvind från HERREN bryter fram i vrede, en virvelstorm. Den drar fram över de ogudaktigas huvuden.24HERRENS brinnande vrede vänder inte förrän han fullbordat sina planer. I kommande dagar ska ni förstå det.