1Probuď se, probuď se, oblec se v sílu svou, Sione, oblec se v roucho okrasy své, ó Jeruzaléme, město svaté; neboť nebude již více na tě dotírati neobřezaný a nečistý.2Otřes se z prachu, povstaň, posaď se,Jeruzaléme; dobuď se z okovů hrdla svého, ó jatá dcerko Sionská.3Takto zajisté dí Hospodin: Darmo jste sebe prodali, protož bez peněz budete vykoupeni.4Nebo takto praví Panovník Hospodin: Do Egypta sstoupil lid můj předešle, aby tam byl pohostinu, ale Assur bez příčiny jej ssužuje.5Nyní tedy což mám činiti? praví Hospodin. Poněvadž jest lid můj zajat darmo, a panovníci jeho k úpění jej přivodí, praví Hospodin. Nad to ustavičně každého dne jménu mému útržka se činí.6Protož poznáť lid můj jméno mé, protož poznáť, pravím, v ten den, že já tentýž, kterýž mluvím, aj, přítomen budu.7Ó jak krásné na horách nohy toho, ješto potěšené věci zvěstuje, a ohlašuje pokoj, toho, ješto zvěstuje dobré, ješto káže spasení, a mluví k Sionu: Kralujeť Bůh tvůj.8Strážní tvoji hlasu, hlasu pozdvihnou, a spolu prokřikovati budou; neboť okem v oko uzří, že Hospodin zase přivede Sion.9Zvučte, prozpěvujte spolu pustiny Jeruzalémské; neboť jest potěšil Hospodin lidu svého, vykoupil Jeruzalém.10Ohrnul Hospodin rámě svatosti své před očima všech národů, aby viděly všecky končiny země spasení Boha našeho.11Odejděte, odejděte, vyjděte z Babylona, nečistého se nedotýkejte; vyjděte z prostředku jeho, očisťte se vy, kteříž nosíte nádobí Hospodinovo.12Nebo ne s chvátáním vyjdete, aniž s utíkáním půjdete; předcházeti zajisté bude vás Hospodin, a zbéře vás Bůh Izraelský.13Aj, služebníku mému šťastně se povede, vyvýšen, vznešen a zveleben bude velmi.14A jakož mnozí se nad ním užasnou, že tak zohavena jest nad jiné lidi osoba jeho, způsob jeho nad syny lidské:15Tak zase skropí národy mnohé, i králové před ním zacpají ústa svá, proto že což jim nebylo vypravováno, to uzří, a tomu, o čemž neslýchali, porozumějí.
1Vakna, vakna, klä dig i din styrka, Sion! Klä dig i din högtidsskrud, Jerusalem, du heliga stad! Ingen oomskuren eller oren får komma in där.2Skaka dammet av dig, res dig, inta din plats, Jerusalem! Bryt loss kedjorna från din hals, du fångna dotter Sion!3För så säger HERREN: ”Ni såldes för ingenting, och utan pengar ska ni köpas fria.”4Så säger HERREN Gud: ”För länge sedan begav sig mitt folk till Egypten för att bo där en tid. Sedan blev de förtryckta av Assyrien.5Och vad har jag nu här? säger HERREN. Mitt folk har förts bort för ingenting, de som härskar över dem skränar, säger HERREN, och man hånar mitt namn dag efter dag.6Därför ska mitt folk få lära känna mitt namn, och därför ska de den dagen inse att jag är den som talar. Jag är här.”7Så härligt det är att höra budbärarens steg när han kommer över bergen med goda nyheter, förkunnar fred, bär goda nyheter om räddning och säger till Sion: ”Din Gud är kung!”8Hör, dina vakter ropar och gläds tillsammans. Med egna ögon ser de HERREN återvända till Sion.9Brist ut i jubel, Jerusalems ruiner, för HERREN har tröstat sitt folk, och han har friköpt Jerusalem!10HERREN har visat sin makt och helighet för alla folk. Hela jorden ska se vår Guds räddning.11Bort, bort! Gå ut därifrån! Rör inte det som är orent! Gå ut och rena er, ni som bär HERRENS kärl!12Ni ska inte ge er iväg i hast, ni går ju inte ut som flyktingar, för HERREN går framför er, Israels Gud går sist i ert tåg.
Herrens lidande tjänare
13”Se, min tjänare ska ha framgång. Han ska bli upphöjd, mäktig och ärad.[1]14Många ska förundras över dig. Han var så vanställd att hans utseende knappast ens var mänskligt.15Men nu får han många folk att häpna, och kungar ska förstummas inför honom. De ska se något som ingen förr berättat för dem, och förstå något som de inte hört talas om.”