1Aj, Hospodin vyprázdní zemi, a pustou učiní; promění zajisté způsob její, a rozptýlí obyvatele její.2I budeť jakož lid tak kníže, jakož služebník tak pán jeho, jakož děvka tak paní její, jakož kupující tak prodávající, jakož půjčující tak vypůjčující, jakož lichevník tak ten, jenž lichvu dává.3Náramně vyprázděna bude země, a velice zloupena; nebo Hospodin mluvil slovo toto.4Kvíliti bude a padne země, zemdlí a padne okršlek země, zemdlejí vysocí národové zemští,5Proto že i ta země poškvrněna jest pod obyvateli svými; nebo přestoupili zákony, změnili ustanovení, zrušili smlouvu věčnou.6Protož prokletí zžíře zemi, a vypléněni budou obyvatelé její; protož hořeti budou obyvatelé země, a pozůstane lidí maličko.7Žalostiti bude mest, usvadne vinný kmen, úpěti budou všickni veselého srdce.8Odpočine radost bubnů, přestane hluk veselících se, utichne veselí harfy.9Nebudou píti vína s prozpěvováním, zhořkne opojný nápoj pitelům jeho.10Potříno bude město marnosti; zavřín bude každý dům, aby do něho nechodili.11Naříkání bude na ulicích pro víno, zatemněno bude všeliké veselí, odstěhuje se radost země.12Zůstane v městě poušť, i brány zbořeny budou.13Nebo tak bude u prostřed země, u prostřed národů, jako očesání olivy, jako paběrkování, když se dokoná vinobraní.14Tiť pozdvihnou hlasu svého, prozpěvovati budou v důstojnosti Hospodinově, prokřikovati budou i při moři.15Protož v údolích oslavujte Hospodina, na ostrovích mořských jméno Hospodina Boha Izraelského.16Od končin země slyšíme písničky o slávě spravedlivého. Ale já řekl jsem: Zchuravěl jsem, zchuravěl jsem. Ach, na mé hoře, že nešlechetní nešlechetnost provodí, nešlechetnost, pravím, že tak nestydatě páší.17Hrůza a jáma a osídlo tě očekává, ó obyvateli země.18I stane se, že kdož uteče před pověstí strachu, upadne do jámy, a kdož vyleze z jámy, v osídle uvázne; nebo průduchové s výsosti otevříni budou, a zatřesou se základové země.19Velmi se rozstoupí země, velice se rozpadne země, náramně pohybovati se bude země.20Motaje, motati se bude země jako opilý, a přenešena bude jako chaloupka; nebo těžce na ni dolehne nepravost její, i padne tak, že nepovstane více.21I stane se v ten den, navštíví Hospodin vojsko vysoké na výsosti, též i krále zemské na zemi.22Kteřížto shromážděni budou, tak jako shromažďováni bývají vězňové do žaláře, a zavříni budou u vězení; po mnohých, pravím, dnech navštíveni budou.23I zahanbí se měsíc, a zastydí slunce, když kralovati bude Hospodin zástupů na hoře Sion, a v Jeruzalémě, a před starci svými slavně.
1Se! HERREN ödelägger jorden och förstör den. Han härjar dess yta och skingrar dess inbyggare.2Då går det prästen som folket, herren som tjänaren, husmodern som slavflickan, köparen som säljaren, långivaren som låntagaren, borgenären som den skuldsatte.3Jorden blir fullkomligt ödelagd och utplundrad. HERREN har talat.4Jorden sörjer och vissnar, världen tynar bort och vissnar, jordens stolta tynar bort.5Jorden har blivit oren under sina invånare. De har överträtt lagarna, våldfört sig på buden och brutit det eviga förbundet.6Därför förtär en förbannelse jorden, och dess invånare måste ta sitt straff. Därför tynar jordens invånare bort, och endast några blir kvar.7Vinet sörjer, vinrankan tynar bort, alla som tidigare gladde sig så suckar.8Det hörs inte längre några sorgfria melodier från harpor, det är slut med de glädjandes sorl, och den glada lyran har tystnat.9Man dricker inte vin och sjunger längre, och de starka dryckerna ger sina drickare en bitter eftersmak.10Den ödelagda staden är övergiven. Varje husport är låst, ingen kan komma in.11Klagorop hörs på gatorna, man ropar efter vin. All glädje har förvandlats till mörker, och all lycka har försvunnit från jorden.12Staden har lämnats i ruiner, och stadsportarna är sönderslagna.13Så ska det vara på jorden, bland folken, som när man slår ner oliverna från ett träd och som en efterskörd av vinbärgningen.14De ropar av glädje och jublar i väster över HERRENS majestät.15Ära därför HERREN i öster, ära i kustländerna HERRENS, Israels Guds namn.16Från jordens ände hör vi sånger: ”Ära till den Rättfärdige!” Men jag sa: ”Jag, arma människa, förgås! Ve mig! Förrädare förräder! Med förräderi förräder de!”17Skräck, fallgrop och snara är er lott, ni jordens människor!18Den som flyr för skräckens rop ramlar i fallgropen, och den som klättrar upp ur gropen fastnar i snaran. Himlens dammluckor öppnas, och jordens grundvalar skakar.19Jorden brister och rämnar. Den slits itu, den skakar och skälver.20Jorden raglar som en drucken och svajar som en hydda i storm. Den faller under bördan av sin skuld, och den reser sig aldrig mer igen.21På den dagen ska HERREN straffa höjdens här uppe i höjden och jordens kungar nere på jorden.22De ska samlas ihop som fångar i en fängelsehåla och låsas in i ett fängelse. Efter en lång tid ska de straffas.23Då ska månen blygas och solen skämmas, för härskarornas HERRE är kung på Sions berg och i Jerusalem, och de äldste får möta hans härlighet.