2. Samuelova 22

Bible Kralická

1 Mluvil pak David Hospodinu slova písně této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy.2 A řekl: Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou.3 Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.4 Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem.5 Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne.6 Bolesti smrtelné obstoupily mne, a osídla smrti zachvátila mne.7 V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho.8 Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.9 Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo.10 Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.11 I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém.12 Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté.13 Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé.14 Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj.15 Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil.16 I ukázaly se hlubiny mořské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zůřivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání větru chřípí jeho.17 Poslav s výsosti, přijal mne, vytáhl mne z vod velikých.18 Vysvobodil mne od nepřítele mého silného, od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.19 Předstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.20 Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne.21 Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých odplatil mi.22 Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.23 Všickni zajisté soudové jeho jsou před oblíčejem mým, aniž jsem od kterých ustanovení jeho odstoupil.24 A tak byv dokonalý před ním, šetřil jsem, abych se nedopustil nepravosti.25 Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, vedlé čistoty mé před očima jeho.26 Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k upřímému upřímě se máš.27 K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.28 Lid pak ssoužený vysvobozuješ, ale před vysokomyslnými oči své sklopuješ.29 Ty zajisté jsi svíce má, ó Hospodine. Hospodin jistě osvěcuje temnosti mé.30 Nebo v tobě proběhl jsem vojska, v Bohu svém přeskočil jsem zed.31 Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy přečištěné; onť jest štít všech, kteříž doufají v něho.32 Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho?33 Bůh jest síla má i vojska mého, onť působí volnou cestu mou.34 Činí nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých postavuje mne.35 Cvičí ruce mé k boji, tak že lámi lučiště ocelivá rukama svýma.36 Nebo dal mi štít spasení svého, a dobrotivost jeho zvelebila mne.37 Rozšířil kroky mé pode mnou, aby se nepodvrtly nohy mé.38 Honil jsem nepřátely své a zahladil jsem je, aniž jsem se navrátil, dokudž jsem jich nevyplénil.39 Docela jsem je vyhubil a sprobodal jsem je, tak že nepovstanou; i padli pod nohy mé.40 Ty zajisté, Bože, přepásals mne udatností k boji, porazils pode mne ty, kteříž povstávají proti mně.41 Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, těch, kteříž v nenávisti měli mne, a vyplénil jsem je.42 Ohlédali se, ale nebyl, kdo by vysvobodil, k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.43 I potřel jsem je jako prach země, jako bláto na ulicích potlačil a rozptýlil jsem je.44 Ty jsi mne vytrhl z různic lidu mého, zachovals mne, abych byl za hlavu národům; lid neznámý mně sloužil.45 Cizozemci lhali mi, a jakž zaslechli, uposlechli mne.46 Cizozemci svadli, a třásli se i v ohradách svých.47 Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého,48 Bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi.49 Vyvodíš mne z prostřed nepřátel mých, a nad povstávajícími proti mně vyvyšuješ mne, člověka nepravého mne zbavuješ.50 Protož chváliti tě budu, Hospodine, mezi národy, a jménu tvému žalmy zpívati budu.51 Onť jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž činí milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.

2. Samuelova 22

nuBibeln

od Biblica
1 Denna sång[1] sjöng David till HERREN när HERREN hade räddat honom från alla hans fiender och från Sauls våld:2 ”HERREN är min klippa, han är min borg, min räddare.3 Han är min Gud, min tillflykts klippa. Han är min sköld och min frälsnings horn[2], mitt värn och min tillflykt, du som räddar mig från våldet.4 När jag ropar till HERREN, han som är värd allt pris, räddar han mig från alla mina fiender.5 Dödens vågor omgav mig, fördärvets strömmar sköljde över mig.6 Dödsrikets[3] band omgav mig, dödens snaror föll över mig.7 I min förtvivlan vädjade jag till HERREN, ropade till min Gud, och han hörde mig i sitt tempel. Mitt rop nådde hans öron.8 Då darrade jorden och bävade, himlens grundvalar skakade. De skälvde, för han var vred.9 Rök vällde fram ur hans näsborrar och eldslågor slog ut från hans mun. Han sprutade glöd.10 Han sänkte ner himlen och kom ner med mörka moln under sina fötter.11 Han red på en kerub och flög, med vindens vingar svävade han fram.[4]12 Han svepte in sig i mörkrets tält som omslöt honom: vattenmassor, tjocka regnmoln.13 I ljuset av hans närvaro blixtrade klot av eld.14 HERREN dundrade i himlen. Den Högste lät sin stämma höras.15 Han sköt sina pilar och skingrade dem, han lät blixtar ljunga och förvirrade dem.16 Havets bäddar visade sig, jordens grund blev synlig på HERRENS tillrättavisning, för hans vredes stormvind.17 Från höjden sträckte han ner sin hand, grep tag i mig och drog mig upp ur det djupa vattnet.18 Han räddade mig från mina mäktiga fiender, från dem som var starkare än jag.19 De anföll mig på min olyckas dag, men HERREN blev mitt stöd.20 Han ledde mig till en rymlig plats, han räddade mig, för han älskar mig.21 Eftersom jag hade handlat rättfärdigt och rent belönade HERREN mig.22 Jag har följt HERRENS vägar. Jag har inte avfallit och vänt mig bort ifrån min Gud.23 Jag har noga hållit hans lagar och aldrig överträtt någon enda av dem.24 Jag har varit fläckfri inför honom och aktat mig för att synda.25 Därför har HERREN belönat min rättfärdighet, min renhet inför honom.26 Du är trogen mot den som är trogen. Du är pålitlig för den som är pålitlig.27 Du visar dig ren mot den rene, men den som sviker möter du med list.28 Du räddar det folk som är förnedrat, men du förödmjukar de stolta.29 Du är mitt ljus, HERRE, HERREN förvandlar mitt mörker till ljus.30 Med din hjälp kan jag anfalla en här, med min Gud kan jag störta fram mot en mur.31 Guds väg är fullkomlig. Alla HERRENS ord är sanna. Han är en sköld för alla som tar sin tillflykt till honom.32 Vem är Gud utom HERREN? Vem är en klippa utom vår Gud?33 Gud är min starka fästning, han hjälper mig att vandra på den rätta vägen.34 Han gör mig säker på foten som en hind, och ställer mig på bergen.35 Han ger mig skicklighet i striden och lär mig hur jag ska spänna bågen.36 Du gav mig din frälsnings sköld, och när du svarade mig, stärkte du mig.[5]37 Du gav mig fotfäste, så att jag aldrig behövde snava.38 Jag förföljde mina fiender, och förgjorde dem, och jag vände inte om förrän alla hade förintats.39 Jag gjorde slut på dem, jag krossade dem, så att de inte kunde resa sig. Jag trampade ner dem fullständigt.40 Du rustade mig med styrka till att strida. Mina fiender föll besegrade framför mina fötter.41 Du drev mina fiender på flykten. Jag har utplånat dem allesammans.42 De ropade på hjälp, men ingen räddade dem. De ropade på HERREN, men han svarade inte.43 Jag krossade dem till dammkorn. Jag trampade ner dem som smuts på gatan.44 Du räddade mig då jag anfölls av mitt folk. Du gjorde mig till ledare över folken, även främlingar kom och betjänade mig.45 Främlingar kom krypande till mig. När jag talade till dem, lydde de.46 Främlingars mod försvann, och darrande kom de ut ur sina fästen.47 HERREN lever! Prisad vare han, min klippa, upphöjd vare Gud, min frälsnings klippa!48 Gud låter mig hämnas mina fiender, och lägger folken under mig.49 Du frigör mig undan mina fiender. Du låter dem inte få tag på mig, utan skyddar mig från dessa våldsmän.50 Därför vill jag prisa dig bland folken, HERRE, och sjunga till din ära!51 Han ger stora segrar till sin[6] smorde kung. Han är nådig mot David och hans ättlingar för evigt.”