1Mluvil pak David Hospodinu slova písně této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy.2A řekl: Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou.3Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.4Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem.5Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne.6Bolesti smrtelné obstoupily mne, a osídla smrti zachvátila mne.7V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho.8Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.9Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo.10Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.11I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém.12Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté.13Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé.14Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj.15Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil.16I ukázaly se hlubiny mořské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zůřivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání větru chřípí jeho.17Poslav s výsosti, přijal mne, vytáhl mne z vod velikých.18Vysvobodil mne od nepřítele mého silného, od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.19Předstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.20Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne.21Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých odplatil mi.22Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.23Všickni zajisté soudové jeho jsou před oblíčejem mým, aniž jsem od kterých ustanovení jeho odstoupil.24A tak byv dokonalý před ním, šetřil jsem, abych se nedopustil nepravosti.25Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, vedlé čistoty mé před očima jeho.26Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k upřímému upřímě se máš.27K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.28Lid pak ssoužený vysvobozuješ, ale před vysokomyslnými oči své sklopuješ.29Ty zajisté jsi svíce má, ó Hospodine. Hospodin jistě osvěcuje temnosti mé.30Nebo v tobě proběhl jsem vojska, v Bohu svém přeskočil jsem zed.31Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy přečištěné; onť jest štít všech, kteříž doufají v něho.32Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho?33Bůh jest síla má i vojska mého, onť působí volnou cestu mou.34Činí nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých postavuje mne.35Cvičí ruce mé k boji, tak že lámi lučiště ocelivá rukama svýma.36Nebo dal mi štít spasení svého, a dobrotivost jeho zvelebila mne.37Rozšířil kroky mé pode mnou, aby se nepodvrtly nohy mé.38Honil jsem nepřátely své a zahladil jsem je, aniž jsem se navrátil, dokudž jsem jich nevyplénil.39Docela jsem je vyhubil a sprobodal jsem je, tak že nepovstanou; i padli pod nohy mé.40Ty zajisté, Bože, přepásals mne udatností k boji, porazils pode mne ty, kteříž povstávají proti mně.41Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, těch, kteříž v nenávisti měli mne, a vyplénil jsem je.42Ohlédali se, ale nebyl, kdo by vysvobodil, k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.43I potřel jsem je jako prach země, jako bláto na ulicích potlačil a rozptýlil jsem je.44Ty jsi mne vytrhl z různic lidu mého, zachovals mne, abych byl za hlavu národům; lid neznámý mně sloužil.45Cizozemci lhali mi, a jakž zaslechli, uposlechli mne.46Cizozemci svadli, a třásli se i v ohradách svých.47Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého,48Bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi.49Vyvodíš mne z prostřed nepřátel mých, a nad povstávajícími proti mně vyvyšuješ mne, člověka nepravého mne zbavuješ.50Protož chváliti tě budu, Hospodine, mezi národy, a jménu tvému žalmy zpívati budu.51Onť jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž činí milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
1Denna sång[1] sjöng David till HERREN när HERREN hade räddat honom från alla hans fiender och från Sauls våld:2”HERREN är min klippa, han är min borg, min räddare.3Han är min Gud, min tillflykts klippa. Han är min sköld och min frälsnings horn[2], mitt värn och min tillflykt, du som räddar mig från våldet.4När jag ropar till HERREN, han som är värd allt pris, räddar han mig från alla mina fiender.5Dödens vågor omgav mig, fördärvets strömmar sköljde över mig.6Dödsrikets[3] band omgav mig, dödens snaror föll över mig.7I min förtvivlan vädjade jag till HERREN, ropade till min Gud, och han hörde mig i sitt tempel. Mitt rop nådde hans öron.8Då darrade jorden och bävade, himlens grundvalar skakade. De skälvde, för han var vred.9Rök vällde fram ur hans näsborrar och eldslågor slog ut från hans mun. Han sprutade glöd.10Han sänkte ner himlen och kom ner med mörka moln under sina fötter.11Han red på en kerub och flög, med vindens vingar svävade han fram.[4]12Han svepte in sig i mörkrets tält som omslöt honom: vattenmassor, tjocka regnmoln.13I ljuset av hans närvaro blixtrade klot av eld.14HERREN dundrade i himlen. Den Högste lät sin stämma höras.15Han sköt sina pilar och skingrade dem, han lät blixtar ljunga och förvirrade dem.16Havets bäddar visade sig, jordens grund blev synlig på HERRENS tillrättavisning, för hans vredes stormvind.17Från höjden sträckte han ner sin hand, grep tag i mig och drog mig upp ur det djupa vattnet.18Han räddade mig från mina mäktiga fiender, från dem som var starkare än jag.19De anföll mig på min olyckas dag, men HERREN blev mitt stöd.20Han ledde mig till en rymlig plats, han räddade mig, för han älskar mig.21Eftersom jag hade handlat rättfärdigt och rent belönade HERREN mig.22Jag har följt HERRENS vägar. Jag har inte avfallit och vänt mig bort ifrån min Gud.23Jag har noga hållit hans lagar och aldrig överträtt någon enda av dem.24Jag har varit fläckfri inför honom och aktat mig för att synda.25Därför har HERREN belönat min rättfärdighet, min renhet inför honom.26Du är trogen mot den som är trogen. Du är pålitlig för den som är pålitlig.27Du visar dig ren mot den rene, men den som sviker möter du med list.28Du räddar det folk som är förnedrat, men du förödmjukar de stolta.29Du är mitt ljus, HERRE, HERREN förvandlar mitt mörker till ljus.30Med din hjälp kan jag anfalla en här, med min Gud kan jag störta fram mot en mur.31Guds väg är fullkomlig. Alla HERRENS ord är sanna. Han är en sköld för alla som tar sin tillflykt till honom.32Vem är Gud utom HERREN? Vem är en klippa utom vår Gud?33Gud är min starka fästning, han hjälper mig att vandra på den rätta vägen.34Han gör mig säker på foten som en hind, och ställer mig på bergen.35Han ger mig skicklighet i striden och lär mig hur jag ska spänna bågen.36Du gav mig din frälsnings sköld, och när du svarade mig, stärkte du mig.[5]37Du gav mig fotfäste, så att jag aldrig behövde snava.38Jag förföljde mina fiender, och förgjorde dem, och jag vände inte om förrän alla hade förintats.39Jag gjorde slut på dem, jag krossade dem, så att de inte kunde resa sig. Jag trampade ner dem fullständigt.40Du rustade mig med styrka till att strida. Mina fiender föll besegrade framför mina fötter.41Du drev mina fiender på flykten. Jag har utplånat dem allesammans.42De ropade på hjälp, men ingen räddade dem. De ropade på HERREN, men han svarade inte.43Jag krossade dem till dammkorn. Jag trampade ner dem som smuts på gatan.44Du räddade mig då jag anfölls av mitt folk. Du gjorde mig till ledare över folken, även främlingar kom och betjänade mig.45Främlingar kom krypande till mig. När jag talade till dem, lydde de.46Främlingars mod försvann, och darrande kom de ut ur sina fästen.47HERREN lever! Prisad vare han, min klippa, upphöjd vare Gud, min frälsnings klippa!48Gud låter mig hämnas mina fiender, och lägger folken under mig.49Du frigör mig undan mina fiender. Du låter dem inte få tag på mig, utan skyddar mig från dessa våldsmän.50Därför vill jag prisa dig bland folken, HERRE, och sjunga till din ära!51Han ger stora segrar till sin[6] smorde kung. Han är nådig mot David och hans ättlingar för evigt.”