1Známuť pak vám činíme, bratří, milost Boží, danou zborům Macedonským,2Že v mnohém zkušení rozličných soužení rozhojnilá radost jejich a převeliká chudoba jejich rozhojněna jest v bohatství upřímnosti jejich.3Nebo svědectví jim vydávám, že podle možnosti, ba i nad možnost hotovi byli sděliti se,4Mnohými žádostmi prosíce nás, abychom té milosti jejich a obcování služebnost (v rozdělování toho svatým) na se přijali.5A netoliko tak učinili, jakž jsme se nadáli, ale sami sebe nejprve dali Pánu, a i nám také u vůli Boží,6Tak že jsme musili napomenouti Tita, aby jakož byl prve započal, tak také i dokonal při vás milost tuto.7A protož jakž ve všech věcech jste hojní, totiž u víře i v řeči i v známosti i ve všeliké snažnosti i v lásce vaší k nám, tak i v této milosti hojní buďte.8Ne jako rozkazuje, toto pravím, ale příčinou jiných snažnosti i vaši upřímou lásku zkušenou ukázati chtěje.9Nebo znáte milost Pána našeho Jezukrista, že pro vás učiněn jest chudý, jsa bohatý, abyste vy jeho chudobou zbohatli.10A k tomuť vám radu dávám; nebo jest vám to užitečné, kteříž jste netoliko činiti, ale i chtíti prve začali léta předešlého.11Protož nyní již to skutkem vykonejte, aby jakož hotové bylo chtění, tak také bylo i vykonání z toho, což máte.12Nebo jest-liť prve vůle hotová, podle toho, což kdo má, vzácná jest Bohu, ne podle toho, čehož nemá.13Nebo ne proto vás ponoukám, aby jiným bylo polehčení, a vám soužení, ale rovnost ať jest; nyní přítomně vaše hojnost spomoziž jejich chudobě,14Aby potom také jejich hojnost vaší chudobě byla ku pomoci, aby tak byla rovnost;15Jakož psáno: Kdo mnoho nasbíral, nic mu nezbývalo, a kdo málo, neměl nedostatku.16Ale díka Bohu, kterýž takovouž snažnost k službě vám dal v srdce Titovo,17Takže to napomenutí naše ochotně přijal, anobrž jsa v lásce k vám opravdový, sám z své dobré vůle šel k vám.18Poslaliť jsme pak s ním bratra toho, kterýž má velikou chválu v evangelium po všech sbořích,19(A netoliko to, ale také losem vyvolen jest od církví za tovaryše putování našeho, s touto milostí, kteroužto sloužíme k slávě Pánu a k vyplnění vůle vaší,)20Varujíce se toho, aby nám někdo neutrhal pro tu hojnost, kterouž my přisluhujeme,21Dobré opatrujíce netoliko před obličejem Páně, ale i před lidmi.22Poslali jsme pak s nimi bratra našeho, kteréhož jsme mnohokrát ve mnohých věcech zkusili, že jest pilný, a nyní mnohem pilnější bude pro mnohé doufání mé o vás.23Z strany Tita víte, že jest tovaryš můj, a mezi vámi pomocník můj; a z strany bratří našich, že jsou poslové církví a sláva Kristova.24Protož jistoty lásky vaší a chlouby naší o vás, k nim dokažte, před obličejem církví.
1Nu vill jag berätta för er, syskon, vilken nåd Gud har gett till församlingarna i Makedonien.2Trots att de har gått igenom många svåra prövningar och lever i yttersta fattigdom, har de varit mycket glada över att kunna ge till andra.3Jag kan intyga att de har gett allt de hade råd med, och mer därtill. Helt frivilligt4kom de till mig och bad mycket enträget om att få vara med och hjälpa de heliga.5Men de gav inte bara vad vi hade väntat oss. Nej, de gav först och främst sig själva åt Herren, men även åt oss, efter Guds vilja.6Därför bad vi Titus fortsätta med det han påbörjat, så att kärleksgåvan skulle kunna slutföras bland er.7Ni har ju fått allting i överflöd: tro, tal, kunskap, hängivenhet och kärlek till oss[1]. Se nu till att ni även ger uttryck för dessa nådegåvor.8Men det är ingen befallning jag ger er. Jag vill bara pröva äktheten i er kärlek genom att jämföra den med andras iver.9Ni känner ju vår Herre Jesus Kristus nåd. Han som var rik blev fattig för er skull, så att ni genom hans fattigdom kan bli rika.10Jag föreslår därför att ni för ert eget bästa, ni som i fjol tog initiativet och ville göra något,11nu lika ivrigt slutför arbetet utifrån vad ni har råd med.12Om någon bara är villig att ge, är han välkommen med vad han har och förutsätts inte ge något han inte har.13Det är ju inte meningen att de andra ska leva i överflöd, medan ni får det svårt. Nej, det handlar om att fördela tillgångarna rättvist.14Just nu är det ni som lever i överflöd och kan hjälpa andra. En annan gång är det tvärtom. På det sättet blir det rättvis fördelning,15som det står skrivet: ”Den som samlade mycket hade inte för mycket, och den som samlade litet hade inte för lite.”[2]
Titus och hans reskamrater
16Vi tackar Gud för att han har väckt samma engagemang för er i Titus hjärta.17Han tog inte bara emot vår uppmuntran, utan han var så ivrig att han självmant gav sig iväg till er.18Vi lät också en annan troende man resa med honom, en som är uppskattad av alla församlingar här för sitt arbete för evangeliet.19Samme man har också blivit utvald av församlingarna här att resa med oss när gåvan ska överlämnas. Det gör vi för att ära Herren själv och för att visa vår iver att hjälpa till.20Så undviker vi all kritik för vårt sätt att handskas med denna stora gåva.21Vi strävar nämligen efter att göra det som är rätt inför Gud men också inför människor.22Samtidigt skickade vi också en tredje person till er, en man som på många sätt har visat oss hur hängiven han är. Och han var nu ännu ivrigare, eftersom han har ett så stort förtroende för er.23Vad Titus beträffar så är han min vän och medarbetare för er. De andra två är utsända från församlingarna här, och de ärar Kristus.
Ge rikligt och av kärlek
24Omsätt nu er kärlek i praktisk handling för dessa inför församlingarna, så att de ser hur rätt vi hade när vi skröt över er.