1Též podobně i ženy buďte poddané mužům svým, aby, byť pak kteří i nevěřili slovu, skrze zbožné obcování žen bez slova získáni byli,2Spatřujíce v bázni svaté vaše obcování.3Kterýchžto ozdoba budiž ne ta zevnitřní, v spletání vlasů, a províjení jich zlatem, anebo v odívání plášťů,4Ale ten skrytý srdce člověk, záležející v neporušitelnosti krotkého a pokojného ducha, kterýžto před obličejem Božím velmi drahý jest.5Tak jsou zajisté někdy i ony svaté ženy, kteréž naději měly v Bohu, ozdobovaly se, poddány byvše manželům svým,6Jako Sára poslušna byla Abrahama, pánem jej nazývajici; jejížto vy jste dcerky, dobře činíce a nebojíce se žádného přestrašení.7Též podobně i muži spolu s nimi bydlíce podle umění, jakožto mdlejšímu osudí ženskému udělujíce cti, jakožto i spoludědičkám života milosti, aby modlitby vaše neměly překážky.8A tak sumou, všickni buďte jednomyslní, jedni druhých bíd čitelní, bratrstva milovníci, milosrdní, dobrotiví,9Neodplacujíce zlého za zlé, ani zlořečenství za zlořečenství, ale raději dobrořečíce, vědouce, že jste k tomu povoláni, abyste požehnání dědičně obdrželi.10Nebo kdož chce milovati život, a viděti dny dobré, zkrocujž jazyk svůj od zlého, a ústa jeho ať nemluví lsti.11Uchyl se od zlého, a čiň dobré; hledej pokoje, a stihej jej.12Nebo oči Páně obrácené jsou na spravedlivé a uši jeho k prosbám jejich, ale zuřivý obličej Páně na ty, kteříž činí zlé věci.13A kdo jest, ješto by vám zle učinil, jestliže budete následovníci dobrého?14Ale kdybyste pak i trpěli pro spravedlnost, blahoslavení jste. Strachu pak jejich nebojte se, ani se kormuťte,15Ale Pána Boha posvěcujte v srdcích vašich. Hotovi pak buďte vždycky k vydání počtu všelikému, kdož by od vás požádal zprávy z naděje té, kteráž jest v vás, a to s tichostí a s bázní,16Majíce dobré svědomí, aby za to, že utrhají vám jako zločincům, zahanbeni byli ti, kteříž hanějí vaše ctné v Kristu obcování.17Lépeť jest zajisté, abyste dobře činíce, líbilo-li by se tak vůli Boží, trpěli, nežli zle činíce.18Nebo i Kristus jedinou za hříchy trpěl, spravedlivý za nespravedlivé, aby nás přivedl k Bohu, umrtven jsa z strany těla, ale obživen z strany Ducha.19Skrze něhož i těm, kteříž jsou již v žaláři, duchům přicházeje kázával,20Někdy nepovolným, když ono jednou očekávala Boží snášelivost za dnů Noé, když dělán byl koráb, v kterémžto málo, to jest osm duší, zachováno jest u vodě.21K čemužto připodobněn jsa nyní křest, i nás spaseny činí, ne to tělesné špíny smytí, ale dobrého svědomí u Boha dotázání, skrze vzkříšení Ježíše Krista.22Kterýž všed v nebe, jest na pravici Boží, podmaniv sobě anděly, i mocnosti, i moci.
1Ni gifta kvinnor, underordna er era män, så att också de som inte tror på budskapet kan vinnas utan ord tack vare sina hustrurs liv,2när de ser hur gudfruktigt och rent ni lever.3Sträva inte efter att dra uppmärksamheten till ert yttre genom konstfulla frisyrer, guldsmycken och vackra kläder.4Nej, låt det i stället vara ert hjärta som gäller, den dolda människan, med sin oförgängliga skönhet och ett mjukt och behagligt sätt. Det är dyrbart i Guds ögon.5Den skönheten fanns förr hos de heliga kvinnorna som hoppades på Gud. De underordnade sig sina män,6så som Sara lydde Abraham och kallade honom herre. Ni är hennes döttrar om ni gör det som är gott, utan att vara rädda för någonting.7Ni gifta män, lev förståndigt tillsammans med era hustrur, som med ett svagare kärl, och visa dem respekt. Också kvinnan har ju del av livets nådegåva. Då finns det inga hinder för era böner.
Råd till alla troende
8Till sist ett ord till er alla: Försök att leva i harmoni med varandra, visa medkänsla, syskonkärlek, medlidande och ödmjukhet.9Se till att ingen hämnas på någon, och att ingen hånar tillbaka om han blir hånad. Nej, välsigna i stället, eftersom ni själva är kallade till att ärva välsignelse.10”Den som älskar livet och vill se goda tider ska hålla sin tunga från det onda och sina läppar från lögnaktigt tal.11Han ska vända sig bort från det onda och göra det goda. Han ska söka och sträva efter frid.12Herrens ögon följer de rättfärdiga, och hans öron hör deras bön. Men Herren är emot dem som gör det onda.”[1]
Var beredda att lida
13Ingen kommer väl att göra er illa om ni strävar efter att göra det goda?14Men om ni får lida för rättfärdighetens skull är ni lyckliga. Var inte rädda för dem och låt er inte skrämmas.15Herren Kristus ska ni hålla helig i era hjärtan. Och om någon frågar om ert hopp, ska ni alltid vara beredda att redogöra för det,16men gör det ödmjukt och med respekt och rent samvete. Då får de som talar illa om ert goda levnadssätt skämmas för sitt förtal.17Det är nämligen bättre att lida för goda gärningar, om det är Guds vilja, än att lida för att ha gjort något ont.18Kristus själv led ju för synderna, en gång för alla. En rättfärdig dog för de orättfärdiga, för att föra oss till Gud. Hans kropp blev dödad, men i Anden blev han levande igen,[2]19i vilken han också hade kunnat gå och predika för andarna i fångenskap.[3]20De hade en gång varit olydiga, när Gud under Noas tid tålmodigt väntade på dem, medan arken byggdes. I den blev bara åtta personer räddade genom vatten.21Detta är en bild av dopet, som nu blir till räddning för er – inte på det sättet att kroppen tvättas ren från smuts, men att man med gott samvete får vända sig till Gud, på grund av Jesus Kristus uppståndelse.22Han har stigit upp till himlen och sitter nu på Guds högra sida, sedan änglar och makter och krafter har lagts under honom.[4]