1Přednímu z kantorů, žalm Davidův.2Slyš, ó Bože, hlas můj, když naříkám, před hrůzou nepřítele ostříhej života mého.3Skrej mne před úklady zlostníků, před zbouřením těch, kteříž páší nepravost,4Kteříž naostřili jako meč jazyk svůj, naměřili střelu svou, řeč přehořkou.5Aby stříleli z skrýší na upřímého; nenadále naň vystřelují, aniž se koho bojí.6Zatvrzují se ve zlém, smlouvají se, jak by poléci mohli osídla, a říkají: Kdo je spatří?7Vyhledávají snažně nešlechetnosti, hyneme od ran přelstivých; takť vnitřnost a srdce člověka hluboké jest.8Ale jakž Bůh vystřelí na ně prudkou střelu, poraženi budou.9A ku pádu je přivede vlastní jazyk jejich; vzdálí se jich každý, kdož by je viděl.10I budou se báti všickni lidé, a ohlašovati skutek Boží, a k srozumívání dílu jeho příčinu dadí. [ (Psalms 64:11) Spravedlivý pak veseliti se bude v Hospodinu, a v něm doufati, anobrž chlubiti se budou všickni, kteříž jsou upřímého srdce. ]
1För körledaren. En psalm av David.2Hör mig, Gud, när jag klagar! Bevara mitt liv när fienden hotar.3Göm mig för de ondas hop, för skocken av dem som gör orätt.4De vässar sina tungor som svärd. De avlossar sina grymma ord som pilar,5för att från sina bakhåll skjuta på den oskyldige. Plötsligt och utan fruktan skjuter de.6De eggar varandra i sin onda plan. De talar om att i hemlighet sätta ut fällor. ”Ingen kommer att se dem,” säger de.7De tänker ut onda planer och säger: ”Vi har planerat det perfekt!” Outgrundligt är människans innersta.8Men Gud själv skjuter dem med pil, plötsligt slås de ner.9Deras egen tunga bringar dem på fall, och alla som ser dem skakar på huvudet.10Alla människor blir rädda, de förkunnar Guds verk och inser vad han har gjort.11Den rättfärdige gläder sig i HERREN och tar sin tillflykt till honom. Alla rättsinniga prisar honom.