1Žalm Azafovi. Bůh silný, Bůh Hospodin mluvil, a přivolal zemi od východu slunce i od západu jeho.2Z Siona v dokonalé kráse Bůh zastkvěl se.3Béřeť se Bůh náš, a nebude mlčeti; oheň před ním vše zžírati bude, a vůkol něho vichřice náramná.4Zavolal nebes s hůry i země, aby soudil lid svůj, řka:5Shromažďte mi svaté mé, kteříž smlouvu se mnou učinili při obětech.6I budou vypravovati nebesa spravedlnost jeho; nebo sám Bůh soudce jest. Sélah.7Slyš, lide můj, a buduť mluviti, Izraeli, a buduť tebou osvědčovati. Já zajisté Bůh, Bůh tvůj jsem.8Nechci tě obviňovati z příčiny obětí tvých, ani zápalů tvých, že by vždycky přede mnou nebyli.9Nevezmuť z domu tvého volka, ani z chlévů tvých kozlů.10Nebo má jest všecka zvěř lesní, i hovada na tisíci horách.11Já znám všecko ptactvo po horách, a zvěř polní před sebou mám.12Zlačním-li, nic tobě o to nedím; nebo můj jest okršlek zemský i plnost jeho.13Zdaliž jídám maso z volů, a pijím krev kozlovou?14Obětuj Bohu obět chvály, a plň Nejvyššímu své sliby;15A vzývej mne v den ssoužení, vytrhnu tě, a ty mne budeš slaviti.16Sic jinak bezbožníku praví Bůh: Což tobě do toho, že ty vypravuješ ustanovení má, a béřeš smlouvu mou v ústa svá,17Poněvadž jsi vzal v nenávist kázeň, a zavrhl jsi za sebe slova má.18Vidíš-li zloděje, hned s ním běžíš, a s cizoložníky díl svůj máš.19Ústa svá pouštíš ke zlému, a jazyk tvůj skládá lest.20Usazuješ se, a mluvíš proti bratru svému, a na syna matky své lehkost uvodíš.21To jsi činil, a já mlčel jsem. Měl-liž jsi ty se domnívati, že já tobě podobný budu? Nýbrž trestati tě budu, a představímť to před oči tvé.22Srozumějtež tomu již aspoň vy, kteříž se zapomínáte na Boha, abych snad nepochytil, a nebyl by, kdo by vytrhl.23Kdož obětuje obět chvály, tenť mne uctí, a tomu, kdož napravuje cestu svou, ukáži spasení Boží.
1En psalm av Asaf[1]. Gud, HERREN Gud, har talat, och han kallar på jorden från öster till väster.2Från Sion i dess fullkomliga skönhet träder Gud fram i glans.3Vår Gud kommer, han håller inte tyst. En uppslukande eld går framför honom och en rasande storm omger honom.4Han kallar på himlen där ovan, och på jorden, för att döma sitt folk.5”Samla till mig mina fromma, som ingår ett förbund med mig genom offer.”6Himlarna förkunnar hans rättfärdighet, för Gud är den som dömer. Séla7”Lyssna, mitt folk, jag vill tala! Israel, jag vill vittna mot dig. Jag är Gud, din Gud.8Jag klagar inte på dina offer eller brännoffer, för dem har jag alltid framför mig.9Jag behöver inga tjurar från ditt stall eller bockar ur dina fållor,10för alla skogens djur är mina, likaså boskapen på de tusentals bergen.11Jag känner varje fågel i bergen och allt levande på marken är mitt.12Även om jag var hungrig, skulle jag inte säga det till dig, för hela jorden är min, och allt som finns på den.13Skulle jag äta kött från tjurar och dricka blod från bockar?14Offra tacksägelse åt Gud, och fullfölj vad du lovat till den Högste.15Ropa till mig i nödens tid, och jag ska befria dig, och du ska ära mig.”16Men till den gudlöse säger Gud: ”Varför rabblar du bara upp mina bud och talar om mitt förbund17du som hatar vägledning och vänder ryggen åt mina ord?18När du ser en tjuv, slår du dig ihop med honom, och du ger dig i lag med äktenskapsbrytare.19Du använder din mun till det onda och väver svek med din tunga.20Du talar illa om din bror och förtalar din mors son.21Detta har du gjort, och jag höll mig tyst. Du tänkte då att jag var som du. Men jag tänker gå till rätta med dig och låta dig se att jag straffar dig.22Lägg märke till detta, ni som glömmer Gud, för att jag inte ska slita er i stycken, och då kan ingen rädda er längre.23Den som offrar tacksägelse ärar mig, och den som vandrar på min väg ska jag låta se Guds frälsning.”