1Kniha (o) rodu Ježíše Krista syna Davidova, syna Abrahamova.2Abraham zplodil Izáka. Izák pak zplodil Jákoba. Jákob zplodil Judu a bratří jeho.3Judas pak zplodil Fáresa a Záru z Támar. Fáres pak zplodil Ezroma. Ezrom zplodil Arama.4Aram pak zplodil Aminadaba. Aminadab pak zplodil Názona. Názon zplodil Salmona.5Salmon zplodil Bóza z Raab. A Bóz zplodil Obéda z Rut. Obéd pak zplodil Jesse.6Jesse zplodil Davida krále. David pak král zplodil Šalomouna, z té, kteráž někdy byla žena Uriášova.7Šalomoun zplodil Roboáma. Roboám zplodil Abiáše. Abiáš zplodil Azu.8Aza zplodil Jozafata. Jozafat zplodil Joráma. Jorám zplodil Oziáše.9Oziáš pak zplodil Joátama. Joátam pak zplodil Achasa. Achas zplodil Ezechiáše.10Ezechiáš pak zplodil Manasesa. A Manases zplodil Amona. Amon pak zplodil Joziáše.11Joziáš pak zplodil Jekoniáše a bratří jeho v zajetí Babylonském.12A po zajetí Babylonském Jekoniáš zplodil Salatiele. Salatiel pak zplodil Zorobábele.13A Zorobábel zplodil Abiuda. Abiud pak zplodil Eliachima. Eliachim zplodil Azora.14Azor potom zplodil Sádocha. Sádoch zplodil Achima. Achim pak zplodil Eliuda.15Eliud zplodil Eleazara. Eleazar zplodil Mátana. Mátan zplodil Jákoba.16Jákob pak zplodil Jozefa, muže Marie, z nížto narodil se JEŽÍŠ, jenž slove Kristus.17A tak všech rodů od Abrahama až do Davida bylo rodů čtrnácte. A od Davida až do zajetí Babylonského rodů čtrnácte. A od zajetí Babylonského až do Krista rodů čtrnácte.18Jezukristovo pak narození takto se stalo: Když matka jeho Maria snoubena byla Jozefovi, prve než se sešli, nalezena jest těhotná z Ducha svatého.19Ale Jozef muž její spravedlivý jsa, a nechtěv jí v lehkost uvésti, chtěl ji tajně propustiti.20Když pak on o tom přemyšloval, aj, anděl Páně ve snách ukázal se jemu, řka: Jozefe synu Davidův, neboj se přijíti Marie manželky své; nebo což v ní jest počato, z Ducha svatého jest.21Porodíť pak syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš; onť zajisté vysvobodí lid svůj od hříchů jejich.22Toto pak všecko stalo se, aby se naplnilo, což povědíno bylo ode Pána skrze proroka, řkoucího:23Aj, panna těhotná bude, a porodí syna, a nazůveš jméno jeho Emmanuel, jenž se vykládá: S námi Bůh.24Procítiv pak Jozef ze sna, učinil, jakož mu přikázal anděl Páně, a přijal manželku svou.25Ale nepoznal jí, až i porodila Syna svého prvorozeného, a nazvala jméno jeho Ježíš.
1Dieses Buch berichtet über die Herkunft und Geschichte von Jesus Christus, dem Nachkommen Davids und Nachkommen Abrahams.[1] (Mt 20,30; L 3,23; Sk 13,23; Ř 1,3; 2Tm 2,8)2Abraham zeugte Isaak. Isaak zeugte Jakob. Jakob zeugte Juda und seine Brüder. (Gn 21,2; Gn 25,26; Gn 29,32)3Juda zeugte Perez und Serach; die Mutter war Tamar. Perez zeugte Hezron. Hezron zeugte Ram. (Gn 38,29; Rt 4,18)4Ram zeugte Amminadab. Amminadab zeugte Nachschon. Nachschon zeugte Salmon.5Salmon zeugte Boas; die Mutter war Rahab. Boas zeugte Obed; die Mutter war Rut. Obed zeugte Isai.6Isai zeugte den König David. David zeugte Salomo; die Mutter war die Frau Urijas. (2S 12,24)7Salomo zeugte Rehabeam. Rehabeam zeugte Abija. Abija zeugte Asa. (1Pa 3,10)8Asa zeugte Joschafat. Joschafat zeugte Joram. Joram zeugte Usija.9Usija zeugte Jotam. Jotam zeugte Ahas. Ahas zeugte Hiskija.10Hiskija zeugte Manasse. Manasse zeugte Amon. Amon zeugte Joschija.11Joschija zeugte Jojachin und seine Brüder. Das war zu der Zeit, als die Bevölkerung von Jerusalem und Juda nach Babylonien in die Verbannung weggeführt wurde. (2Kr 24,8)12Nach der Wegführung zeugte Jojachin Schealtiël. Schealtiël zeugte Serubbabel. (Ag 1,1)13Serubbabel zeugte Abihud. Abihud zeugte Eljakim. Eljakim zeugte Azor.14Azor zeugte Zadok. Zadok zeugte Achim. Achim zeugte Eliud.15Eliud zeugte Eleasar. Eleasar zeugte Mattan. Mattan zeugte Jakob.16Jakob zeugte Josef, den Mann von Maria. Sie wurde die Mutter von Jesus, der Christus genannt wird. (L 1,27)17Zusammengerechnet sind es vierzehn Generationen von Abraham bis David, vierzehn weitere von David bis zur Wegführung nach Babylonien und noch einmal vierzehn von dieser Zeit bis zu Christus.[2]
Jesus – Gottessohn und Davidssohn
18Mit der Zeugung von Jesus Christus verhielt es sich so: Seine Mutter Maria war mit Josef schon rechtsgültig verheiratet,[3] aber sie hatten die Ehe noch nicht vollzogen. Da stellte sich heraus, dass Maria ein Kind erwartete – durch die Wirkung des Heiligen Geistes. (L 1,35)19Josef, ihr Mann, war großmütig[4] und wollte sie nicht vor Gericht bringen. Deshalb hatte er vor, sich stillschweigend von ihr zu trennen.20Während er noch hin und her überlegte, erschien ihm im Traum der Engel des Herrn und sagte zu ihm: »Josef, du Nachkomme Davids, scheue dich nicht, Maria, deine Frau, zu dir zu nehmen! Denn das Kind, das sie erwartet, kommt vom Geist Gottes.21Sie wird einen Sohn zur Welt bringen; den sollst du Jesus nennen. Denn er wird sein Volk von aller Schuld befreien.« (Ž 130,8; L 1,31; Sk 4,12)22Dies alles geschah, damit in Erfüllung ging, was der Herr durch den Propheten angekündigt hatte:23»Die Jungfrau wird schwanger werden und einen Sohn zur Welt bringen, den werden sie Immanuël nennen.« Der Name bedeutet: »Gott steht uns bei«. (Iz 7,14)24Als Josef erwachte, tat er, was der Engel des Herrn ihm befohlen hatte, und nahm seine Frau zu sich.25Er hatte aber keinen ehelichen Verkehr mit ihr, bis sie ihren Sohn geboren hatte. Und er gab ihm den Namen Jesus.