1Přednímu kantoru na neginot, k nízkému zpěvu, žalm Davidův.2Hospodine, netresci mne v hněvě svém, ani v prchlivosti své kárej mne.3Smiluj se nade mnou, Hospodine, neboť jsem zemdlený; uzdrav mne, Hospodine, nebo ztrnuly kosti mé.4Ano i duše má předěšena jest náramně, ty pak, Hospodine, až dokavad?5Navratiž se, Hospodine, a vytrhni duši mou; spomoz mi pro milosrdenství své.6Nebo mrtví nezpomínají na tebe, a v hrobě kdo tě bude oslavovati?7Ustávám v úpění svém, ložce své každé noci svlažuji, slzami svými postel svou smáčím.8Sškvrkla se zámutkem tvář má, sstarala se příčinou všech nepřátel mých.9Odstuptež ode mne všickni činitelé nepravosti; neboť jest vyslyšel Hospodin hlas pláče mého.10Vyslyšel Hospodin pokornou modlitbu mou, Hospodin modlitbu mou přijal. [ (Psalms 6:11) Nechažť se zastydí a předěsí zřejmě všickni nepřátelé moji, nechažť jsou zpět obráceni a rychle zahanbeni. ]
1Ein Lied Davids, zu begleiten auf achtsaitigem Instrument.2HERR, du bist zornig auf mich. Aber nimm die Strafe von mir, schlag mich nicht so hart!3Hab Erbarmen, HERR, mir ist so elend! Heile mich, HERR, ich habe keine Kraft mehr in den Gliedern! (Jr 17,14)4Ich weiß keinen Ausweg mehr. Wie lange noch, HERR? (Ž 13,2)5Lass ab von deinem Zorn! Rette mich! Hilf mir, du liebst mich doch!6Wenn ich tot bin, kann ich dich nicht mehr preisen. Dort unten bei den Toten dankt dir niemand. (Ž 16,10; Ž 30,10; Ž 88,11; Ž 115,17; Iz 38,18; Sír 17,27; Bár 2,17)7Ich bin müde vom Stöhnen. Ich weine die ganze Nacht, mein Bett ist durchnässt von Tränen,8meine Augen sind getrübt vor Kummer – und das alles wegen meiner Feinde.9Macht, dass ihr fortkommt, ihr Verbrecher! Der HERR hat mein Weinen gehört.10Er achtet auf mein Schreien, mein Gebet nimmt er an.11Schimpf und Schande komme über meine Feinde! Ganz plötzlich sollen sie erschrecken und beschämt die Flucht ergreifen!