1Veselte se spravedliví v Hospodinu, na upříméť přísluší chválení.2Oslavujte Hospodina na harfě, na loutně, a na nástroji o desíti strunách, žalmy zpívejte jemu.3Zpívejte jemu píseň novou, a huďte dobře a zvučně.4Nebo pravé jest slovo Hospodinovo, a všeliké dílo jeho stálé.5Milujeť spravedlnost a soud, milosrdenství Hospodinova plná jest země.6Slovem Hospodinovým nebesa učiněna jsou, a duchem úst jeho všecko vojsko jejich.7Onť shrnul jako na hromadu vody mořské, a složil na poklad propasti.8Boj se Hospodina všecka země, děstež se před ním všickni obyvatelé okršlku zemského.9Nebo on řekl, a stalo se, on rozkázal, a postavilo se.10Hospodin ruší rady národů, a v nic obrací přemyšlování lidská.11Rada pak Hospodinova na věky trvá, myšlení srdce jeho od národu do pronárodu.12Blahoslavený národ, kteréhož Hospodin jest Bohem jeho, lid ten, kterýž sobě on vyvolil za dědictví.13Hospodin patře s nebe, vidí všecky syny lidské,14Z příbytku trůnu svého dohlédá ke všechněm obyvatelům země.15Ten, kterýž stvořil srdce jednoho každého z nich, spatřuje všecky skutky jejich.16Nebývá král zachován skrze mnohý zástup, ani udatný rek vysvobozen skrze velikou moc svou.17Oklamavatelný jest kůň k spomožení, aniž ve množství síly své vytrhuje.18Aj, oči Hospodinovy patří na ty, kteříž se ho bojí, a na ty, kteříž očekávají milosrdenství jeho,19Aby vyprostil od smrti duše jejich, a živil je v čas hladu.20Duše naše očekává na Hospodina, on jest spomožení naše, a pavéza naše.21V něm zajisté rozveselí se srdce naše, nebo ve jménu jeho svatém naději skládáme.22Budiž milosrdenství tvé nad námi, Hospodine, jakož naději máme v tobě.
1Jubelt dem HERRN zu, ihr alle, die ihr ihm gehorcht! Es ist gut, wenn die Redlichen ihn preisen! (Ž 92,2)2Dankt dem HERRN auf der Laute, spielt für ihn auf der zehnsaitigen Harfe!3Singt ihm ein neues Lied, singt und spielt, gebt euer Bestes! (Ž 96,1)4Das Wort des HERRN ist verlässlich; er beweist es durch seine Taten.5Er liebt Gerechtigkeit und Recht; von seiner Güte lebt die ganze Welt.6Durch das Wort des HERRN ist der Himmel entstanden, die Gestirne schuf er durch seinen Befehl. (Ž 8,4)7Das Wasser am Himmel hat er in Wolken gefasst,[1] die Fluten in Kammern eingesperrt. (Jb 38,22)8Vor ihm muss sich die ganze Erde fürchten und jeder Mensch in Ehrfurcht erschaudern.9Denn er spricht und es geschieht; er gibt einen Befehl, schon ist er ausgeführt. (Iz 48,13)10Der HERR durchkreuzt die Beschlüsse der Völker, er macht ihre stolzen Pläne zunichte. (Iz 8,10)11Doch was er selbst sich vornimmt, das führt er auch aus; sein Plan steht für alle Zeiten fest.12Glücklich das Volk, das den HERRN zum Gott hat, das er erwählt hat als sein Eigentum! (Ex 19,5)13Der HERR blickt vom Himmel herab auf die Menschen;14von dort oben, wo sein Thronsitz ist, beobachtet er alle, die auf der Erde leben.15Er hat ihnen Verstand und Willen gegeben und weiß alles, was sie tun und treiben. (Ž 94,9)16Wenn ein König in der Schlacht den Sieg erringt, verdankt er das nicht seiner großen Armee; und wenn ein Krieger heil davonkommt, liegt das nicht an seinen starken Muskeln. (Ž 20,8)17Wer sich auf Reiterheere verlässt, ist verlassen; auch mit der Kraft vieler Pferde lässt sich der Sieg nicht erzwingen.18Doch der HERR beschützt alle, die ihm gehorchen, alle, die mit seiner Güte rechnen.19Er wird sie vor dem Tod bewahren und in Hungerzeiten am Leben erhalten. (1Kr 17,1)20Wir hoffen auf den HERRN, er hilft uns und beschützt uns.21Wir freuen uns über ihn, denn auf ihn, den heiligen Gott, ist Verlass.22HERR, lass uns deine Güte sehen, wie wir es von dir erhoffen!