1Žalm Davidův. Vzdejte Hospodinu, velikomocní, vzdejte Hospodinu čest a sílu.2Vzdejte Hospodinu slávu jména jeho, sklánějte se Hospodinu v ozdobě svatosti.3Hlas Hospodinův nad vodami, Bůh silný slávy hřímání vzbuzuje, Hospodin to činí nad vodami mnohými.4Hlas Hospodinův přichází s mocí, hlas Hospodinův s velebností.5Hlas Hospodinův láme cedry, rozrážíť Hospodin cedry Libánské.6A činí, aby skákali jako telata, Libán a Sirion, jako mladý jednorožec.7Hlas Hospodinův rozkřesává plamen ohně.8Hlas Hospodinův k bolesti přivodí poušť, k bolesti přivodí Hospodin poušť Kádes.9Hlas Hospodinův to činí, že laně plodu pozbývají, obnažuje i lesy, ale v chrámě svém všecku svou slávu vypravuje.10Hospodin nad potopou seděl, a budeť seděti Hospodin, jsa králem i na věky.11Hospodin silou lid svůj daří, Hospodin požehná lidu svému v pokoji.
1Ein Lied Davids. Ehrt den HERRN, ihr Mächtigen im Himmel,[1] ehrt ihn und unterwerft euch seiner Macht! (Ž 103,20)2Gebt ihm die Ehre, die ihm allein zusteht! Werft euch nieder vor ihm, wenn er in seiner Heiligkeit erscheint.3Die Stimme des HERRN schallt über das Wasser, der mächtige Gott lässt den Donner grollen; der HERR thront über den Ozeanen. (Jb 37,2; Ž 46,7; Jl 2,11; Am 1,2; J 12,28)4Voller Gewalt ist seine Stimme, voll Hoheit dröhnt sie, diese Stimme,5die starken Zedern zerschmettert sie; der HERR zerschlägt die Libanonzedern.6Der Libanon hüpft vor ihm wie ein Kalb, der Hermon springt auf wie ein junger Büffel. (Ž 114,4; Ž 114,6)7Zuckende Flammen sprüht seine Stimme,8die Wüste erzittert vor dieser Stimme; der HERR lässt die Wüste von Kadesch erbeben.9Die Hirschkühe kalben aus Angst vor seiner Stimme, die Wälder verlieren ihr Laub vor dieser Stimme. Und in seinem Tempel rufen alle die Seinen: »Ehre dem HERRN!«10Der HERR thront über dem Himmelsozean, er herrscht als König für ewige Zeiten. (Ž 47,6; Ž 104,3)11Der HERR wird seinem Volk Kraft geben, er wird es mit Glück und Frieden beschenken.