Žalm 18

Bible Kralická

1 Přednímu zpěváku, služebníka Hospodinova Davida, kterýž mluvil Hospodinu slova písně této v ten den, v němž ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho i z ruky Saulovy, a řekl: 

2 Z vnitřnosti srdce miluji tě, Hospodine, sílo má. 

3 Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj, Bůh silný můj, skála má, v němž naději skládám, štít můj a roh spasení mého, mé útočiště. 

4 Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých byl jsem vyproštěn. 

5 Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a proudové nešlechetných předěsili mne. 

6 Bylyť jsou mne obklíčily bolesti hrobu, osídla smrti zachvátila mne. 

7 V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a volání mé před oblíčejem jeho přišlo v uši jeho. 

8 Tehdy pohnula se a zatřásla země, základové hor pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho. 

9 Dým vystupoval z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí rozpálilo. 

10 Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho. 

11 A sedě na cherubínu, letěl, letěl na peří větrovém. 

12 Udělal sobě z temností skrýši,vůkol sebe stánek svůj z temných vod a hustých oblaků. 

13 Od blesku před ním oblakové jeho rozehnáni jsou, krupobití i uhlí řeřavé. 

14 I hřímal na nebi Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj, i krupobití a uhlí řeřavé. 

15 Vystřelil i střely své, a rozptýlil je, a blýskáním častým porazil je. 

16 I ukázaly se hlubiny vod, a odkryti jsou základové okršlku pro žehrání tvé, Hospodine, pro dchnutí větru chřípí tvých. 

17 Poslav s výsosti, uchopil mne, vytáhl mne z velikých vod. 

18 Vytrhl mne od nepřítele mého silného, a od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli. 

19 Předstihliť jsou mne byli v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora. 

20 Kterýž vyvedl mne na prostranno, vytrhl mne, nebo mne sobě oblíbil. 

21 Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých nahradil mi. 

22 Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého. 

23 Všickni zajisté soudové jeho jsou přede mnou, a ustanovení jeho neodložil jsem od sebe. 

24 Nýbrž upřímě choval jsem se k němu, a vystříhal jsem se nepravosti své. 

25 Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých, kteráž jest před očima jeho. 

26 Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k člověku upřímému upřímě se máš. 

27 K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš. 

28 Lid pak ssoužený vysvobozuješ, a oči vysoké snižuješ. 

29 Ty zajisté rozsvěcuješ svíci mou; Hospodin Bůh můj osvěcuje temnosti mé. 

30 Nebo v tobě proběhl jsem vojsko, a v Bohu svém přeskočil jsem i zed. 

31 Boha tohoto silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy jsou přečištěné, onť jest štít všech, kteříž v něho doufají. 

32 Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina, a kdo skalou kromě Boha našeho? 

33 Ten Bůh silný přepasuje mne udatností, a činí dokonalou cestu mou. 

34 Činí nohy mé jako laní, a na vysokostech mých postavuje mne. 

35 Učí ruce mé boji, tak že lámi i lučiště ocelivé rukama svýma. 

36 Tys mi také dodal štítu spasení svého, a pravice tvá podpírala mne, a dobrotivost tvá mne zvelebila. 

37 Rozšířil jsi krokům mým místo pode mnou, a nepodvrtly se nohy mé. 

38 Honil jsem nepřátely své, a postihl jsem je, aniž jsem se navrátil, až jsem je vyhubil. 

39 Tak jsem je zranil, že nemohli povstati, padše pod nohy mé. 

40 Ty jsi zajisté mne přepásal udatností k boji, povstávající proti mně sehnul jsi pode mne. 

41 Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, abych ty, kteříž mne nenáviděli, vyplénil. 

42 Volaliť jsou, ale nebylo spomocníka k Hospodinu, ale nevyslyšel jich. 

43 I potřel jsem je jako prach u povětří, jako bláto na ulicích rozšlapal jsem je. 

44 Ty jsi mne vyprostil z různic lidu, a postavils mne v hlavu národům; lid, kteréhož jsem neznal, sloužil mi. 

45 Jakž jen zaslechli, uposlechli mne, cizozemci lhali mi. 

46 Cizozemci svadli a třásli se v ohradách svých. 

47 Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož buď vyvyšován Bůh spasení mého, 

48 Bůh silný, kterýž mi pomsty poroučí, a podmaňuje mi lidi. 

49 Ty jsi vysvoboditel můj z moci nepřátel mých, také i nad povstávající proti mně vyvýšils mne, a od člověka ukrutného vyprostils mne. 

50 A protož chváliti tě budu mezi národy, ó Hospodine, a jménu tvému žalmy prozpěvovati, [ (Psalms 18:51) Kterýž tak důstojně vysvobozuješ krále svého, a činíš milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky. ] 

Public Domain

Žalm 18

Gute Nachricht Bibel 2018

od Deutsche Bibelgesellschaft

Dank für Gottes Hilfe

1 Von David, dem Vertrauten des HERRN. Er sang dieses Lied zum Dank dafür, dass der HERR ihn vor Saul und allen anderen Feinden gerettet hatte. (2S 22,1) 

2 Damals sang er: Ich liebe dich, HERR, denn durch dich bin ich stark! 

3 Du mein Fels, meine Burg, mein Retter, du mein Gott, meine sichere Zuflucht, mein Beschützer, mein starker Helfer, meine Festung auf steiler Höhe! (Ž 31,3; Ž 61,3; Ž 71,1; Ž 71,3; Ž 91,2; Ž 144,2) 

4 Wenn ich zu dir um Hilfe rufe, dann rettest du mich vor den Feinden. Ich preise dich, HERR! 

5 Ich war gefangen in den Fesseln des Todes, vernichtende Fluten stürzten auf mich ein, (Ž 30,4; Ž 116,3) 

6 die Totenwelt hielt mich mit Schlingen fest, die Falle des Todes schlug über mir zu. 

7 In meiner Verzweiflung schrie ich zum HERRN, zu ihm, meinem Gott, rief ich um Hilfe. Er hörte mich in seinem Tempel, mein Hilferuf drang durch bis an sein Ohr. 

8 Da wankte und schwankte die Erde, da bebten die Fundamente der Berge, sie zitterten vor seinem Zorn. (Sd 5,4; Ž 99,1; Na 1,5) 

9 Aus seiner Nase quoll dunkler Rauch, aus seinem Mund schossen helle Flammen und glühende Asche sprühte hervor. (Ex 19,18) 

10 Er neigte den Himmel tief auf die Erde und fuhr hernieder auf dunklen Wolken. (Ž 144,5) 

11 Er ritt auf einem geflügelten Kerub und schwebte herab auf den Flügeln des Sturms. (Ex 25,18; Ž 104,3; Ez 1,22) 

12 Er hüllte sich ein in Finsternis, in Regendunkel und schwarzes Gewölk. 

13-14 Sein strahlender Glanz verscheuchte die Wolken mit Hagelschlägen und glühenden Steinen. Dann ließ er im Himmel den Donner grollen, laut dröhnte die Stimme des höchsten Gottes. (Ž 77,18) 

15 Er schoss seine Pfeile und verjagte meine Feinde; er schleuderte Blitze und stürzte sie in Schrecken. 

16 Da zeigte sich der Grund des Meeres, das Fundament der Erde wurde sichtbar, als du, HERR, deinen Feinden drohtest und ihnen deinen Zorn zu spüren gabst. (Ž 77,17; Iz 51,9) 

17 Vom Himmel her griff seine Hand nach mir, sie fasste mich und zog mich aus der Flut, (Ž 32,6) 

18 entriss mich meinem mächtigen Feind, den überstarken Gegnern, die mich hassten. 

19 Sie überfielen mich am Tag meines Unglücks, jedoch der HERR beschützte mich vor ihnen. 

20 Rings um mich machte er es weit und frei. Er liebt mich, darum half er mir. 

21 Der HERR hat mir meine Treue vergolten; er hat mir Gutes getan, denn meine Hände sind rein. (Ž 15,1) 

22 Stets ging ich die Wege, die er mir zeigte; nie habe ich mich durch Schuld von ihm entfernt. 

23 Seine Anordnungen standen mir immer vor Augen und seine Befehle wies ich nie zurück. 

24 Ich tat genau, was er von mir verlangte, und ging dem Unrecht immer aus dem Weg. 

25 Ja, der HERR hat meine Treue vergolten; er sieht es, meine Hände sind rein. 

26 Den Treuen, HERR, hältst du die Treue; für vollen Gehorsam gibst du volle Güte; 

27 den Reinen zeigst du dich in reiner Klarheit; doch den Falschen begegnest du als Gegner. 

28 Die Erniedrigten rettest du aus Unterdrückung, aber die Hochmütigen holst du vom hohen Ross. (Ž 9,13; L 1,52) 

29 Du lässt mein Lebenslicht strahlen, HERR. Du selbst, mein Gott, machst mir das Dunkel hell. (Jb 29,3; Ž 36,10) 

30 Mit dir, mein Gott, erstürme ich Schutzwälle, mit dir springe ich über Mauern. 

31 Alles, was dieser Gott tut, ist vollkommen, was der HERR sagt, ist unzweifelhaft wahr. Wer in Gefahr ist und zu ihm flieht, findet bei ihm immer sicheren Schutz. (Ž 12,7) 

32 Kein anderer als der HERR ist Gott! Nur er, unser Gott, ist ein schützender Fels! (Ž 18,3; Iz 44,8) 

33 Er ist es, der mir Kraft zum Kämpfen gibt und einen geraden, gut gebahnten Weg. 

34 Er macht meine Füße gazellenflink und standfest auf allen steilen Gipfeln. 

35 Er bringt meinen Händen das Fechten bei und lehrt meine Arme, den Bogen zu spannen. 

36 HERR, du bist mein Schutz und meine Hilfe, du hältst mich mit deiner mächtigen Hand; dass du mir nahe bist, macht mich stark. 

37 Du hast den Weg vor mir frei gemacht, nun kann ich ohne Straucheln vorwärtsgehen. 

38 Ich verfolgte meine Feinde, holte sie ein und ließ nicht ab, bis sie vernichtet waren. 

39 Ich schlug sie zu Boden, sie kamen nicht mehr hoch, erschlagen fielen sie vor meine Füße. 

40 Du gabst mir die Kraft für diesen Kampf, du brachtest die Feinde in meine Gewalt. 

41 Sie mussten vor mir die Flucht ergreifen, alle, die mich hassten, konnte ich vernichten. 

42 Sie schrien um Hilfe, doch da war kein Retter. Sie schrien zu dir, HERR, doch du gabst keine Antwort. 

43 Ich zermalmte sie zu Staub, den der Wind aufwirbelt. Ich fegte sie weg wie den Straßenschmutz. 

44 Du rettest mich vor rebellischen Leuten und machst mich zum Herrscher ganzer Völker. Mir unbekannte Stämme unterwerfen sich, (Ž 2,8) 

45 Ausländer kommen und kriechen vor mir, sie hören, was ich sage, und gehorchen sofort. 

46 Sie haben keine Kraft mehr zum Widerstand, zitternd kommen sie hervor aus ihren Burgen. 

47 Der HERR lebt! Ihn will ich preisen, meinen schützenden Fels! Gott, meinen Retter, will ich rühmen! (Ž 18,3) 

48 Er hat mich Rache nehmen lassen, er hat mir die Völker unterworfen 

49 und mich vor zornigen Feinden gerettet. Er hat mir den Sieg gegeben über meine Gegner und mich ihren grausamen Händen entrissen. 

50 Darum will ich dich preisen und deinen Ruhm besingen unter den Völkern. (Ž 108,4; Ř 15,9) 

51 Du schenkst deinem König große Siege, du erweist deinem Erwählten deine Güte. Das tust du für David und seine Söhne in allen kommenden Generationen. (2S 7,16; Ž 20,7) 

Gute Nachricht Bibel, durchgesehene Neuausgabe, © 2018 Deutsche Bibelgesellschaft, Stuttgart