1Píseň stupňů, Davidova. Veselím se z toho, že mi říkáno bývá: Poďme do domu Hospodinova,2A že se postavují nohy naše v branách tvých, ó Jeruzaléme.3Jižtě Jeruzalém ušlechtile vystaven, a jako v město k sobě vespolek připojen.4Do něhož vstupují pokolení, pokolení Hospodinova, k svědectví Izraelovu, aby oslavovali jméno Hospodinovo.5Nebo tamť jsou postaveny stolice soudu, stolice domu Davidova.6Žádejtež pokoje Jeruzalému, řkouce: Dějž se pokojně těm, kteříž tě milují.7Budiž pokoj v předhradí tvém, a upokojení na palácích tvých.8Pro bratří své a přátely své žádati budu pokoje tobě.9Pro dům Hospodina Boha našeho budu tvého dobrého hledati.
1Ein Lied Davids, zu singen auf dem Weg nach Jerusalem. Wie habe ich mich gefreut, als man zu mir sagte: »Komm mit, wir gehen zum Haus des HERRN!« (Ž 26,8; Ž 42,5; Iz 2,3)2Nun sind wir angelangt, wir haben deine Tore durchschritten und stehen in dir, Jerusalem. (Ž 100,4)3Jerusalem, du herrliche Stadt, von festen Mauern geschützt![1] (Ž 48,13)4Zu dir ziehen sie in Scharen, die Stämme, die dem HERRN gehören. Dort soll ganz Israel ihn preisen, so wie er es angeordnet hat. (Dt 16,16)5In Jerusalem ist das höchste Gericht, dort regiert das Königshaus Davids. (1Kr 7,7)6Wünscht Jerusalem Glück und Frieden: »Allen, die dich lieben, soll es gut gehen! (Tób 13,13)7In deinen Mauern herrsche Sicherheit und Wohlstand, deinen Häusern bleibe die Sorge fern!«8Weil ich meine Brüder und Freunde liebe, sage ich: »Ich wünsche dir Glück und Frieden!«9Weil in dir das Haus des HERRN, unseres Gottes, steht, freue ich mich, wenn es dir gut geht.