Přísloví 23 | Bible Kralická

Bible Kralická

1 Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou. 2 Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný. 3 Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný. 4 Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň. 5 K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi. 6 Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho. 7 Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou. 8 Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená. 9 Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých. 10 Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej. 11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě. 12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění. 13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť. 14 Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš. 15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně; 16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci. 17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den. 18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata. 19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své. 20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa. 21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí. 22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará. 23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti. 24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho. 25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá. 26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají. 27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí. 28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje. 29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí? 30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno. 31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje. 32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne. 33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci, 34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky. 35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk

1 Wenn du zu Tisch sitzt bei einem Herrscher, / so achte nur auf das, was vor dir steht! (Sír 31,12) 2 Setz ein Messer an deine Kehle, / wenn du ein gieriger Mensch bist! 3 Sei nicht begierig auf seine Leckerbissen; / sie sind eine trügerische Speise! 4 Müh dich nicht ab, um Reichtum zu erwerben, / aus eigener Einsicht lass ab davon! 5 Betrachtest du ihn nur flüchtig, ist er schon weg, / denn er wird sich gewiss Flügel machen / und wie ein Geier zum Himmel fliegen. 6 Iss nicht das Brot des Geizigen, / sei nicht begierig auf seine Leckerbissen! 7 Denn wie einer, der berechnend ist, so ist er. / Er sagt zu dir: Iss und trink!, / doch sein Herz ist dir nicht zugetan. 8 Den Bissen, den du gegessen hast, musst du erbrechen / und deine freundlichen Worte hast du vergeudet. 9 Rede nicht vor den Ohren eines Törichten; / denn er missachtet deine klugen Worte! 10 Verschieb nicht die alte Grenze, / dring nicht in die Felder der Waisen vor! (Př 22,28) 11 Denn ihr Anwalt ist mächtig, / er wird ihre Sache gegen dich führen. (Př 22,23) 12 Öffne dein Herz für die Unterweisung, / dein Ohr für verständige Reden! 13 Erspar dem Knaben die Züchtigung nicht; / wenn du ihn schlägst mit dem Stock, wird er nicht sterben. (Př 13,24; Př 19,18; Př 22,15) 14 Du schlägst ihn mit dem Stock, / bewahrst aber sein Leben vor der Unterwelt. 15 Mein Sohn, wenn dein Herz weise ist, / so freut sich auch mein eigenes Herz. 16 Mein Inneres ist voll Jubel, / wenn deine Lippen reden, was recht ist. 17 Dein Herz ereifere sich nicht wegen der Sünder, / sondern eifere stets nach der Furcht des HERRN! (Ž 37,1; Př 24,1) 18 Denn sicher gibt es eine Zukunft, / deine Hoffnung wird nicht zerschlagen. (Př 24,14) 19 Höre, mein Sohn, und sei weise, / lenke dein Herz auf geraden Weg! 20 Gesell dich nicht zu den Weinsäufern, / zu solchen, die im Fleischgenuss schlemmen; 21 denn Säufer und Schlemmer werden arm, / Schläfrigkeit kleidet in Lumpen. 22 Hör auf deinen Vater, der dich gezeugt hat, / verachte deine Mutter nicht, wenn sie alt wird! 23 Erwirb dir Wahrheit und verkauf sie nicht mehr: / Weisheit, Erziehung und Einsicht! (Př 4,7) 24 Laut jubelt der Vater des Gerechten; / wer einen weisen Sohn hat, kann sich über ihn freuen. (Př 10,1) 25 Deine Eltern mögen sich freuen; / jubeln möge die Mutter, die dich gebar. 26 Gib mir dein Herz, mein Sohn, / deine Augen mögen an meinen Wegen Gefallen finden; 27 denn die Dirne ist eine tiefe Grube, / die fremde Frau ein enger Brunnen. (Př 22,14) 28 Ja, wie ein Räuber lauert sie auf / und mehrt die Verräter unter den Menschen. 29 Wer hat Ach? Wer hat Weh? / Wer Gezänk? Wer Klage? / Wer hat Wunden wegen nichts? / Wer trübe Augen? (Sír 31,25) 30 Jene, die bis in die Nacht beim Wein sitzen, / die kommen, um den Mischwein zu probieren. 31 Schau nicht nach dem Wein, wie er rötlich schimmert, / wie er funkelt im Becher: / Er trinkt sich so leicht! 32 Zuletzt beißt er wie eine Schlange, / verspritzt Gift gleich einer Viper. 33 Deine Augen sehen seltsame Dinge, / dein Herz redet wirres Zeug. 34 Du bist wie einer, der auf hoher See schläft, / der einschläft über dem Steuer des Schiffes. 35 Man hat mich geschlagen, doch es tat mir nicht weh, / man hat mich gehauen, aber ich habe nichts gespürt. / Wann wache ich auf? / Ich will weitermachen, ihn wieder suchen.