1I stalo se, když již všecken národ přešel Jordán, (nebo byl řekl Hospodin k Jozue, řka:2Vezměte sobě z lidu dvanácte mužů, po jednom muži z každého pokolení,3A přikažte jim, řkouce: Vezměte sobě odsud z prostřed Jordánu, s místa, na němž stály nohy kněžské nepohnutě, dvanácte kamenů, a vyneste je s sebou, a sklaďte v ležení, v kterémž přes tuto noc pozůstanete),4Že povolav Jozue dvanácti mužů, kteréž k tomu zřídil z synů Izraelských, po jednom muži z každého pokolení,5I řekl jim Jozue: Jděte před truhlou Hospodina Boha svého do prostřed Jordánu a vezměte sobě každý kámen jeden na rameno své, vedlé počtu pokolení synů Izraelských,6Aby to bylo na znamení mezi vámi. Když by potom tázali se synové otců svých, řkouce: K čemu jsou vám ti kamenové?7Odpovíte jim, že se rozdělily vody Jordánské před truhlou smlouvy Hospodinovy, (když, pravím, šla přes Jordán, rozdělily se vody Jordánské), i zůstávají kamenové tito na památku synům Izraelským až na věky.8I učinili synové Izraelští tak, jakž přikázal Jozue, a vzali dvanácte kamenů z prostředku Jordánu, jakož mluvil Hospodin k Jozue, vedlé počtu pokolení synů Izraelských, a přinesli je s sebou na první stanoviště, a tu je složili.9Jozue také vyzdvihl dvanácte kamenů u prostřed Jordánu na místě, kdež stály nohy kněží nesoucích truhlu smlouvy, a byli tam až do tohoto dne.10Kněží pak, jenž nesli truhlu, stáli u prostřed Jordánu, dokudž se nevyplnilo všeliké slovo, kteréž přikázal Hospodin Jozue, aby oznámil lidu podlé všeho, jakž byl přikázal Mojžíš Jozue. I pospíšil lid a přešli.11Když pak již přešel všecken lid, přešla také truhla Hospodinova i kněží, an lid na to hledí.12Přešli i synové Rubenovi a synové Gádovi, a polovice pokolení Manassesova, vojensky zpořádaní před syny Izraelskými, jakož byl mluvil k nim Mojžíš.13Okolo čtyřidcíti tisíců oděných bojovníků šlo před Hospodinem k boji na roviny Jericha.14V ten den zvelebil Hospodin Jozue před očima všeho Izraele. I báli se ho, jako se báli Mojžíše po všecky dny života jeho.15Mluvil pak Hospodin k Jozue, řka:16Přikaž kněžím, kteříž nesou truhlu svědectví, ať vystoupí z Jordánu.17I přikázal Jozue kněžím, řka: Vystupte z Jordánu.18Když pak vystupovali kněží, jenž nesli truhlu smlouvy Hospodinovy, z prostřed Jordánu, jakž jen vytrhli kněží nohy na sucho, navrátily se vody Jordánské k místu svému, a tekly předce jako i prvé ve všech březích svých.19Vyšed pak lid z Jordánu desátého dne měsíce prvního, položili se v Galgala k straně východní Jericha;20A dvanácte kamenů těch, kteréž vynesli z Jordánu, postavil Jozue v Galgala.21A mluvil k synům Izraelským takto: Když by se otázali potom synové vaši otců svých, řkouce: Co ti kamenové znamenají?22Oznámíte synům svým a díte: Po suše přešel Izrael Jordán tento.23Nebo vysušil Hospodin Bůh váš vody Jordánské před tváří vaší, až jste přešli, jakož učinil Hospodin Bůh váš moři Rudému, kteréž vysušil před tváří naší, až jsme přešli,24Aby poznali všickni národové země ruku Hospodinovu, že silná jest, a abyste se báli Hospodina Boha vašeho po všecky dny.
1Als das ganze Volk den Jordan durchschritten hatte, sagte der HERR zu Josua:2Wählt aus dem Volk zwölf Männer aus, aus jedem Stamm einen,3und befehlt ihnen: Hebt euch hier, an der Stelle mitten im Jordan, wo die Priester fest und sicher standen, zwölf Steine auf, nehmt sie mit hinüber und legt sie auf dem Lagerplatz nieder, wo ihr die nächste Nacht verbringt!4Da rief Josua die zwölf Männer, die er aus den Israeliten bestimmt hatte, aus jedem Stamm einen,5und sagte zu ihnen: Geht vor der Lade des HERRN, eures Gottes, her bis zur Mitte des Jordan; dort soll jeder von euch einen Stein auf seine Schulter heben, so viele Steine, wie es Stämme der Israeliten gibt.6Sie sollen unter euch ein Zeichen sein. Wenn euch eure Söhne morgen fragen: Was bedeuten diese Steine für euch?,7dann antwortet ihnen: Die Fluten des Jordan waren vor der Bundeslade des HERRN wie abgeschnitten; als sie durch den Jordan zog, waren die Fluten des Jordan abgeschnitten. So sind diese Steine ein ewiges Erinnerungszeichen für die Israeliten.8Die Israeliten taten, was Josua befohlen hatte, und nahmen zwölf Steine mitten aus dem Jordan, so viele, wie es Stämme der Israeliten gab, wie es der HERR dem Josua befohlen hatte. Sie nahmen sie mit hinüber zu ihrem Lagerplatz und stellten sie dort auf.9Und in der Mitte des Jordan richtete Josua zwölf Steine auf, dort, wo die Füße der Priester gestanden hatten, die die Bundeslade trugen; sie stehen dort bis zum heutigen Tag.10Die Priester aber, die die Lade trugen, blieben mitten im Jordan stehen, bis alles geschehen war, was der HERR durch Josua dem Volk befohlen hatte, ganz so, wie Mose dem Josua befohlen hatte, und das Volk beeilte sich und zog hinüber.11Als das ganze Volk vollständig hinübergezogen war, zog auch die Lade des HERRN hinüber und die Priester an der Spitze des Volkes.12Die Rubeniter, die Gaditer und der halbe Stamm Manasse zogen kampfbereit vor den Israeliten her, wie es ihnen Mose befohlen hatte. (Jz 1,12)13Es waren etwa vierzigtausend bewaffnete Männer, die vor den Augen des HERRN zum Kampf in die Steppen von Jericho zogen.14An jenem Tag machte der HERR den Josua in den Augen ganz Israels groß und man hatte Ehrfurcht vor ihm, wie man vor Mose zeit seines Lebens Ehrfurcht hatte.15Da sagte der HERR zu Josua:16Befiehl den Priestern, die die Lade des Bundeszeugnisses tragen, aus dem Jordan heraufzusteigen!17Da befahl Josua den Priestern: Steigt aus dem Jordan herauf!18Als nun die Priester, die die Bundeslade des HERRN trugen, aus der Mitte des Jordan heraufstiegen und ihre Fußsohlen das Ufer berührten, da kehrte das Wasser des Jordan an seinen Ort zurück und trat wie gestern und vorgestern wieder über alle Ufer.19Das Volk zog am zehnten Tag des ersten Monats durch den Jordan und schlug in Gilgal, am Ostrand des Gebietes von Jericho, sein Lager auf.20In Gilgal stellte Josua die zwölf Steine auf, die man aus dem Jordan mitgenommen hatte.21Er sagte zu den Israeliten: Wenn eure Söhne morgen ihre Väter fragen: Was bedeuten diese Steine?,22dann sollt ihr sie belehren: Hier hat Israel trockenen Fußes den Jordan durchschritten;23denn der HERR, euer Gott, hat das Wasser des Jordan vor euren Augen austrocknen lassen, bis ihr hindurchgezogen wart, genauso wie es der HERR, euer Gott, mit dem Roten Meer machte, das er vor unseren Augen austrocknen ließ, bis wir hindurchgezogen waren. (Ex 14,21)24Daran sollen alle Völker der Erde erkennen, dass die Hand des HERRN stark ist, und ihr sollt allezeit den HERRN, euren Gott, fürchten.