1Ten, kdož v skrýši Nejvyššího přebývá, v stínu Všemohoucího odpočívati bude.2Dím Hospodinu: Útočiště mé a hrad můj, Bůh můj, v němž naději skládati budu.3Onť zajisté vysvobodí tě z osídla lovce, a od nejjedovatějšího nakažení morního.4Brky svými přikryje tě, a pod křídly jeho bezpečen budeš; místo štítu a pavézy budeš míti pravdu jeho.5Nebudeš se báti přístrachu nočního, ani střely létající ve dne.6Ani nakažení morního, vlekoucího se v mrákotě, ani povětří morního, v polední čas hubícího.7Padne jich po boku tvém tisíc, a deset tisíců po pravici tvé, ale k tobě se to nepřiblíží.8Očima toliko svýma to spatříš, a odplatě bezbožných se podíváš.9Poněvadž jsi Hospodina, kterýž útočiště mé jest, a Nejvyššího za svůj příbytek položil,10Nepřihodí se tobě nic zlého, aniž se přiblíží jaká rána k stánku tvému.11Nebo andělům svým přikázal o tobě, aby tě ostříhali na všech cestách tvých.12Na rukou ponesou tě, abys neurazil o kámen nohy své.13Po lvu a bazališku choditi budeš, a pošlapáš lvíče i draka.14Poněvadž mne, dí Bůh, zamiloval, vysvobodím jej, a vyvýším; nebo poznal jméno mé.15Vzývati mne bude, a vyslyším jej; já s ním budu v ssoužení, vytrhnu a oslavím jej.16Dlouhostí dnů jej nasytím, a ukáži jemu spasení své.
1Wer im Schutz des Höchsten wohnt,
der ruht im Schatten des Allmächtigen.2Ich sage zum HERRN: Du meine Zuflucht und meine Burg,
mein Gott, auf den ich vertraue. (Ž 18,3)3Denn er rettet dich aus der Schlinge des Jägers
und aus der Pest des Verderbens. (Ž 124,7)4Er beschirmt dich mit seinen Flügeln, /
unter seinen Schwingen findest du Zuflucht,
Schild und Schutz ist seine Treue. (Ž 17,7)5Du brauchst dich vor dem Schrecken der Nacht nicht zu fürchten,
noch vor dem Pfeil, der am Tag dahinfliegt, (Př 3,25)6nicht vor der Pest, die im Finstern schleicht,
vor der Seuche, die wütet am Mittag. (Jr 15,8)7Fallen auch tausend an deiner Seite, /
dir zur Rechten zehnmal tausend,
so wird es dich nicht treffen. (Dt 7,15)8Mit deinen Augen wirst du es schauen,
wirst sehen, wie den Frevlern vergolten wird. (Ž 54,9; Ž 62,13)9Ja, du, HERR, bist meine Zuflucht.
Den Höchsten hast du zu deinem Schutz gemacht.[1]10Dir begegnet kein Unheil,
deinem Zelt naht keine Plage. (Jb 5,19)11Denn er befiehlt seinen Engeln,
dich zu behüten auf all deinen Wegen. (Ž 34,8; Mt 4,6; Žd 1,14)12Sie tragen dich auf Händen,
damit dein Fuß nicht an einen Stein stößt; (Př 3,23)13du schreitest über Löwen und Nattern,
trittst auf junge Löwen und Drachen. (L 10,19)14Weil er an mir hängt, will ich ihn retten.
Ich will ihn schützen, denn er kennt meinen Namen. (Ž 9,11; Ž 119,132)15Ruft er zu mir, gebe ich ihm Antwort. /
In der Bedrängnis bin ich bei ihm,
ich reiße ihn heraus und bring ihn zu Ehren. (Ž 50,15; Za 13,9)16Ich sättige ihn mit langem Leben,
mein Heil lass ich ihn schauen. (Ž 50,23)