1Přednímu zpěváku z synů Chóre, žalm.2Všickni národové plésejte rukama, trubte Bohu s hlasitým prozpěvováním.3Nebo Hospodin nejvyšší, hrozný, jest král veliký nade vší zemi.4Uvozuje lidi v moc naši, a národy pod nohy naše.5Oddělil nám za dědictví naše slávu Jákobovu, kteréhož miloval. Sélah.6Vstoupil Bůh s troubením, Hospodin s zvukem trouby.7Žalmy zpívejte Bohu, zpívejte; zpívejte žalmy králi našemu, zpívejte.8Nebo král vší země Bůh jest, zpívejte žalmy rozumně.9Kralujeť Bůh nad národy, Bůh sedí na trůnu svém svatém. [ (Psalms 47:10) Knížata národů připojili se k lidu Boha Abrahamova; nebo pavézy země Boží jsou, pročež on náramně vyvýšen jest. ]
1Für den Chormeister. Ein Psalm der Korachiter.2Ihr Völker alle, klatscht in die Hände;
jauchzt Gott zu mit lautem Jubel!3Denn Furcht gebietend ist der HERR, der Höchste,
ein großer König über die ganze Erde. (Ž 95,3)4Er unterwerfe uns Völker
und zwinge Nationen unter unsere Füße. (Ž 2,8)5Er erwähle für uns unser Erbland,
den Stolz Jakobs, den er lieb hat. [Sela] (Dt 32,9)6Gott stieg empor unter Jubel,
der HERR beim Schall der Hörner. (Ž 68,19; Ž 98,6)7Singt unserm Gott, ja singt ihm!
Singt unserm König, singt ihm![1]8Denn König der ganzen Erde ist Gott.
Singt ihm ein Weisheitslied! (Ž 24,7)9Gott wurde König über die Völker,
Gott hat sich auf seinen heiligen Thron gesetzt. (Jr 10,7)10Versammelt sind die Fürsten der Völker
als Volk des Gottes Abrahams.
Denn Gott gehören die Schilde der Erde;
er ist hoch erhaben. (Ž 87,4)