1Přednímu kantoru z synů Chóre, na šošannim, vyučující. Píseň o lásce.2Vyneslo srdce mé slovo dobré, vypravovati budu písně své o králi, jazyk můj jako péro hbitého písaře.3Krásnější jsi nad všecky syny lidské, rozlita jest i milost ve rtech tvých, proto že jest tobě požehnal Bůh až na věky.4Připaš meč svůj na bedra, ó reku udatný, prokaž důstojnost a slávu svou.5A v té slávě své šťastně vyjížděj s slovem pravdy, tichosti a spravedlnosti, a dokáže pravice tvá hrozných věcí.6Střely tvé jsou ostré, padati budou od nich před tebou národové, proniknou až k srdci nepřátel královských.7Trůn tvůj, ó Bože, jest věčný a stálý, berla království tvého jestiť berla nejupřímější.8Miluješ spravedlnost, a nenávidíš bezbožnosti, protož pomazal tě, Bože, Bůh tvůj olejem veselé nad účastníky tvé.9Mirra, aloe a kassia, všecka roucha tvá voní z paláců, z kostí slonových vzdělaných, nad ty, jenž tě obveselují.10Dcery králů jsou mezi vzácnými tvými, přístojíť i manželka tobě po pravici v ryzím zlatě.11Slyšiž, dcerko, a viz, a nakloň ucha svého, a zapomeň na lid svůj a na dům otce svého.12I zalíbí se králi tvá krása; onť jest zajisté Pán tvůj, protož skláněj se před ním.13Tuť i Tyrští s dary, před oblíčejem tvým kořiti se budou bohatí národové.14Všecka slavná jest dcera královská u vnitřku, roucho zlatem vytkávané jest oděv její.15V rouše krumpovaném přivedena bude králi, i panny za ní, družičky její, přivedeny budou k tobě.16Přivedeny budou s radostí velikou a plésáním, a vejdou na palác královský.17Místo otců svých budeš míti syny své, kteréž postavíš za knížata po vší zemi. [ (Psalms 45:18) V pamět uvoditi budu jméno tvé po všecky věky, pročež oslavovati tě budou národové na věky věků. ]
1Für den Chormeister. Nach der Weise Lilien. Ein Weisheitslied der Korachiter. Ein Liebeslied.2Mein Herz fließt über von einem guten Wort. /
Ich trage mein Werk dem König vor.
Meine Zunge gleicht dem Griffel des flinken Schreibers.3Du bist der Schönste von allen Menschen,/
Anmut ist ausgegossen über deine Lippen;
darum hat Gott dich für immer gesegnet.4Gürte, du Held, dein Schwert um die Hüfte!
O deine Pracht und Hoheit!5In deiner Hoheit habe Erfolg, /
kämpfe für die Wahrheit
und für die gebeugte Gerechtigkeit!
Furcht gebietende Taten
soll deine Rechte dich lehren.6Deine Pfeile sind scharf, /
unter dir fallen Völker;
ins Herz getroffen sind die Feinde des Königs.7Dein Thron, Gott, steht für immer und ewig;
ein gerechtes Zepter ist das Zepter deines Königtums. (Žd 1,8)8Du liebst das Recht und hasst das Unrecht, /
darum hat Gott, dein Gott, dich gesalbt mit dem Öl der Freude
wie keinen deiner Gefährten.9Von Myrrhe, Aloe und Kassia duften alle deine Gewänder,
aus Elfenbeinhallen erfreut dich Saitenspiel.10Königstöchter in deinem kostbaren Schmuck,
die Gemahlin steht zu deiner Rechten im Glanz von Ofirgold.11Höre, Tochter, sieh her und neige dein Ohr,
vergiss dein Volk und dein Vaterhaus! (Gn 12,1)12Der König verlangt nach deiner Schönheit;
er ist ja dein Herr, wirf dich vor ihm nieder!13Auch die Tochter Tyrus kommt mit Gaben.
Deinem Angesicht schmeicheln die Reichen des Volks.14Alle Herrlichkeit ist drinnen die Tochter des Königs,
golddurchwirkt ist ihr Gewand und reich gemustert.15Sie wird in bunt gestickten Kleidern zum König geleitet,
Jungfrauen sind ihr Gefolge, /
ihre Freundinnen werden dir zugeführt. (Ez 16,10)16Sie werden geleitet mit Freude und Jubel,
sie kommen in den Palast des Königs.17An die Stelle deiner Väter treten einst deine Söhne;
über das ganze Land setzt du sie ein als Fürsten. (2Pa 21,3)18Ich will deinen Namen in Erinnerung rufen von Geschlecht zu Geschlecht;
darum werden die Völker dich preisen auf immer und ewig.