Žalm 37 | Bible Kralická :: ERF Bibleserver

Bible Kralická

1 Žalm Davidův. Nehněvej se příčinou zlostníků, nechtěj záviděti těm, kteříž páší nepravost. 2 Nebo jako tráva v náhle podťati budou, a jako zelená bylina uvadnou. 3 Doufej v Hospodina, a čiň dobré; přebývej v zemi, a živ se spravedlivě. 4 Těš se v Hospodinu, a dá tobě žádosti srdce tvého. 5 Uval na Hospodina cestu svou, a slož v něm naději, onť zajisté všecko spraví. 6 A vyvedeť spravedlnost tvou jako světlo, a nevinu tvou jako poledne. 7 Mlčelivě se měj k Hospodinu, a očekávej na něj pečlivě. Nekormuť se příčinou toho, jemuž se daří na cestě jeho, příčinou člověka, kterýž provodí, cožkoli umyslil. 8 Pusť mimo sebe hněv, a zanech prchlivosti; nezpouzej se tak, abys zle činiti chtěl. 9 Nebo zlostníci vypléněni budou, ale ti, kteříž očekávají na Hospodina, dědičně zemí vládnouti budou. 10 Po malé chvíli zajisté, anť bezbožníka nebude, a pohledíš na místo jeho, anť ho již není. 11 Ale tiší dědičně obdrží zemi, a rozkoš míti budou ve množství pokoje. 12 Zle myslí bezbožník o spravedlivém, a škřipí na něj zuby svými, 13 Ale Hospodin směje se jemu; nebo vidí, že se přibližuje den jeho. 14 Vytrhujíť bezbožníci meč, a natahují lučiště své, aby porazili chudého a nuzného, aby hubili ty, kteříž jsou ctného obcování; 15 Ale meč jejich vejde v jejich srdce, a lučiště jejich budou polámána. 16 Lepší jest málo, což má spravedlivý, než veliká bohatství bezbožníků mnohých. 17 Nebo ramena bezbožných polámána budou, spravedlivé pak zdržuje Hospodin. 18 Znáť Hospodin dny upřímých, protož dědictví jejich na věky zůstane. 19 Nebudouť zahanbeni v čas zlý, a ve dnech hladu nasyceni budou; 20 Ale bezbožníci zahynou, a nepřátelé Hospodinovi, jak tuk beranů s dymem mizí, tak zmizejí. 21 Vypůjčuje bezbožník, a nemá co oplatiti, ale spravedlivý milost činí, a rozdává. 22 Nebo požehnaní ode Pána zemí vládnouti budou, ale zlořečení od něho budou vypléněni. 23 Krokové člověka spravedlivého od Hospodina spravováni bývají, a cestu jeho libuje. 24 Jestliže by upadl, neurazí se; nebo Hospodin drží jej za ruku jeho. 25 Mlad jsem byl, a sstaral jsem se, a neviděl jsem spravedlivého opuštěného, ani semene jeho žebrati chleba. 26 Každého dne milost činí, i půjčuje, a však símě jeho jest v požehnání. 27 Odstup od zlého, a čiň dobré, a bydliti budeš na věky. 28 Nebo Hospodin miluje soud, a neopouští svatých svých, na věky v stráži jeho budou; símě pak bezbožníků bude vypléněno. 29 Ale spravedliví ujmou zemi dědičně, a na věky v ní přebývati budou. 30 Ústa spravedlivého mluví moudrost, a jazyk jeho vynáší soud. 31 Zákon Boha jeho jest v srdci jeho, pročež nepodvrtnou se nohy jeho. 32 Špehujeť bezbožník po spravedlivém, a hledá ho zahubiti; 33 Ale Hospodin ho nenechá v ruce jeho, aniž ho dopustí potupiti, když by souzen byl. 34 Očekávejž tedy na Hospodina, a ostříhej cesty jeho, a on tě povýší, abys dědičně obdržel zemi, z níž že vykořeněni budou bezbožníci, uhlédáš. 35 Viděl jsem bezbožníka hrozné síly, an se rozložil jako zelený samorostlý strom. 36 Ale tudíž pominul, a aj nebylo ho; nebo hledal jsem ho, a není nalezen. 37 Pozor měj na pobožného, a viz upřímého, žeť takového člověka poslední věci jsou potěšené, 38 Přestupníci pak že tolikéž vyhlazeni budou, a bezbožníci naposledy vyťati. 39 Ale spasení spravedlivých jest od Hospodina, onť jest síla jejich v času ssoužení. 40 Spomáháť jim Hospodin, a je vytrhuje, vytrhuje je od bezbožníků, a zachovává je; nebo doufají v něho.

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk

Lebenslehre eines Weisen

1 Von David. Errege dich nicht über die Bösen, ereifere dich nicht über jene, die Schlechtes tun! (Př 23,17; Př 24,19) 2 Denn sie verwelken schnell wie das Gras, wie frisches Grün verdorren sie. (Ž 90,5) 3 Vertrau auf den HERRN und tue das Gute, wohne im Land und hüte die Treue! 4 Habe deine Lust am HERRN! So wird er dir geben, was dein Herz begehrt. (Ž 20,5) 5 Befiehl dem HERRN deinen Weg, vertrau ihm - er wird es fügen. (Ž 55,23; Ž 119,1; Př 3,5; Př 16,3)

Ž 55,23Ž 119,1Př 3,5Př 16,3

6 Er lässt deine Gerechtigkeit aufgehen wie das Licht, dein Recht wie die Helle des Mittags. (Jb 11,17; Př 4,18) 7 Sei still vor dem HERRN und harre auf ihn!/ Errege dich nicht über den, dessen Weg Erfolg hat, den Mann, der Ränke ausführt! 8 Steh ab vom Zorn und lass den Grimm, errege dich nicht, es führt nur zu Bösem! (Ef 4,26) 9 Denn die Bösen werden ausgetilgt, die aber auf den HERRN hoffen, sie werden das Land besitzen. (Ž 25,13) 10 Eine Weile noch, dann gibt es keinen Frevler mehr; schaust du nach seiner Stätte - ist er nicht mehr da. (Jb 20,8) 11 Doch die Armen werden das Land besitzen, ihre Lust haben an der Fülle des Friedens. (Mt 5,5) 12 Der Frevler sinnt auf Ränke gegen den Gerechten, knirscht gegen ihn mit seinen Zähnen. 13 Der HERR verlacht ihn, denn er hat gesehen: Sein Tag wird kommen. (Jb 18,20; Ž 59,9) 14 Die Frevler haben das Schwert gezückt und ihren Bogen gespannt, / um zu Fall zu bringen den Armen und Elenden, hinzuschlachten, die den geraden Weg gehen. (Ž 11,2) 15 Ihr Schwert wird in ihr eigenes Herz dringen, ihre Bogen werden zerbrechen. 16 Besser das Wenige, das der Gerechte besitzt, als der Überfluss vieler Frevler. (Př 15,16; Př 16,8) 17 Denn die Arme der Frevler werden zerbrochen, doch die Gerechten stützt der HERR. (Ž 10,15) 18 Der HERR kennt die Tage der Bewährten, ihr Erbe hat ewig Bestand. 19 Sie werden nicht zuschanden in böser Zeit, in Tagen des Hungers werden sie satt. (Ž 33,19) 20 Doch die Frevler werden zugrunde gehn, mit den Feinden des HERRN, wie die Pracht der Wiesen schwinden sie dahin, im Rauch schwinden sie dahin. (Ž 68,3) 21 Der Frevler borgt und erstattet nicht, doch der Gerechte ist gütig und gibt. 22 Denn die von ihm Gesegneten werden das Land besitzen, aber die von ihm Verfluchten werden ausgetilgt. (Př 2,21) 23 Der HERR festigt die Schritte des Menschen, an seinem Weg hat er Gefallen. 24 Auch wenn er strauchelt, stürzt er nicht hin, denn der HERR stützt seine Hand. (Ž 145,14; Př 24,16) 25 Jung war ich, nun bin ich alt, / nie sah ich einen Gerechten verlassen noch seine Nachkommen betteln um Brot. 26 Allzeit ist er gütig und leiht aus, seine Nachkommen werden zum Segen. 27 Meide das Böse und tue das Gute, so bleibst du wohnen für immer. (Ž 34,15; Am 5,14) 28 Denn der HERR liebt das Recht und wird seine Frommen nicht verlassen, auf immer werden sie bewahrt. Doch die Nachkommen der Frevler werden ausgetilgt. 29 Die Gerechten werden das Land besitzen und darin wohnen für alle Zeiten. (Ž 25,13; Iz 60,21) 30 Der Mund des Gerechten bewegt Worte der Weisheit und seine Zunge redet, was recht ist. (Př 10,31) 31 Die Weisung seines Gottes ist in seinem Herzen, seine Schritte werden nicht wanken. (Ž 40,9) 32 Der Frevler belauert den Gerechten und sucht ihn zu töten. (Ž 11,2) 33 Der HERR wird ihn nicht seiner Hand überlassen, wird nicht zulassen, dass man ihn vor Gericht verurteilt. 34 Hoffe auf den HERRN und bewahre seinen Weg! Er wird dich erhöhen, das Land zu besitzen. Wenn die Frevler ausgetilgt werden, wirst du es sehen. 35 Ich sah einen gewalttätigen Frevler, sich spreizend wie ein grüner, verwurzelter Baum. (Jb 20,6; Ž 92,8) 36 Er verging - siehe: er war nicht mehr da. Ich suchte ihn, doch er war nicht zu finden. 37 Achte auf den Lauteren und sieh auf den Redlichen, denn Zukunft hat der Mensch des Friedens. 38 Doch die Abtrünnigen sind allesamt vernichtet, die Zukunft der Frevler ist ausgetilgt. 39 Die Rettung der Gerechten kommt vom HERRN, ihre Zuflucht zur Zeit der Bedrängnis. (Ž 46,2) 40 Der HERR hat ihnen geholfen und sie gerettet, / er wird sie vor den Frevlern retten und ihnen Heil schenken, denn sie haben sich bei ihm geborgen.