1Veselte se spravedliví v Hospodinu, na upříméť přísluší chválení.2Oslavujte Hospodina na harfě, na loutně, a na nástroji o desíti strunách, žalmy zpívejte jemu.3Zpívejte jemu píseň novou, a huďte dobře a zvučně.4Nebo pravé jest slovo Hospodinovo, a všeliké dílo jeho stálé.5Milujeť spravedlnost a soud, milosrdenství Hospodinova plná jest země.6Slovem Hospodinovým nebesa učiněna jsou, a duchem úst jeho všecko vojsko jejich.7Onť shrnul jako na hromadu vody mořské, a složil na poklad propasti.8Boj se Hospodina všecka země, děstež se před ním všickni obyvatelé okršlku zemského.9Nebo on řekl, a stalo se, on rozkázal, a postavilo se.10Hospodin ruší rady národů, a v nic obrací přemyšlování lidská.11Rada pak Hospodinova na věky trvá, myšlení srdce jeho od národu do pronárodu.12Blahoslavený národ, kteréhož Hospodin jest Bohem jeho, lid ten, kterýž sobě on vyvolil za dědictví.13Hospodin patře s nebe, vidí všecky syny lidské,14Z příbytku trůnu svého dohlédá ke všechněm obyvatelům země.15Ten, kterýž stvořil srdce jednoho každého z nich, spatřuje všecky skutky jejich.16Nebývá král zachován skrze mnohý zástup, ani udatný rek vysvobozen skrze velikou moc svou.17Oklamavatelný jest kůň k spomožení, aniž ve množství síly své vytrhuje.18Aj, oči Hospodinovy patří na ty, kteříž se ho bojí, a na ty, kteříž očekávají milosrdenství jeho,19Aby vyprostil od smrti duše jejich, a živil je v čas hladu.20Duše naše očekává na Hospodina, on jest spomožení naše, a pavéza naše.21V něm zajisté rozveselí se srdce naše, nebo ve jménu jeho svatém naději skládáme.22Budiž milosrdenství tvé nad námi, Hospodine, jakož naději máme v tobě.
1Jubelt im HERRN, ihr Gerechten,
den Redlichen ziemt der Lobgesang. (Ž 32,11; Ž 92,2)2Preist den HERRN auf der Leier,
auf der zehnsaitigen Harfe spielt ihm! (Ž 92,4)3Singt ihm ein neues Lied,
spielt kunstvoll mit Jubelschall! (Ž 40,4; Ž 96,1; Ž 98,1; Ž 144,9; Ž 149,1; Iz 42,10; Zj 5,9; Zj 14,3; Júd 16,1)4Denn das Wort des HERRN ist redlich,
all sein Tun ist verlässlich.5Er liebt Gerechtigkeit und Recht,
erfüllt von der Huld des HERRN ist die Erde. (Ž 119,64)6Durch das Wort des HERRN wurden die Himmel geschaffen,
ihr ganzes Heer durch den Hauch seines Mundes. (Gn 1,6; J 1,3)7Er sammelt das Wasser des Meeres und dämmt es ein,
legt die Fluten in Kammern. (Jb 38,8)8Die ganze Erde fürchte den HERRN;
vor ihm sollen alle beben, die den Erdkreis bewohnen. (Ž 67,8)9Denn er sprach und es geschah;
er gebot und da stand es. (Gn 1,3; Ž 148,5; Iz 48,13; Sír 39,16)10Der HERR vereitelte den Ratschluss der Nationen,
er machte die Pläne der Völker zunichte. (Př 19,21)11Der Ratschluss des HERRN bleibt ewig bestehen,
die Pläne seines Herzens durch alle Geschlechter. (Iz 40,8; Iz 46,10)12Selig die Nation, deren Gott der HERR ist,
das Volk, das er sich zum Erbteil erwählt hat. (Ex 19,6; Dt 7,6; Ž 144,15)13Der HERR blickt herab vom Himmel,
er sieht alle Menschen. (2Pa 16,9; Jb 34,21; Ž 14,2; Ž 102,20; Sír 15,18)14Von seinem Thronsitz schaut er nieder
auf alle Bewohner der Erde.15Der ihre Herzen gebildet hat,
er achtet auf all ihre Taten. (Ž 94,9)16Dem König hilft nicht seine große Stärke,
der Held rettet sich nicht durch große Kraft. (1S 14,6; 1S 17,45; Ž 20,8)17Trügerische Hilfe ist das Ross,
es rettet nicht mit seiner großen Stärke.18Siehe, das Auge des HERRN ruht auf denen, die ihn fürchten,
die seine Huld erwarten, (Ž 32,8; Ž 34,16; Sír 34,19)19dass er ihre Seele dem Tod entreiße
und, wenn sie hungern, sie am Leben erhalte. (Jb 5,20; Ž 37,19)20Unsre Seele hofft auf den HERRN;
er ist unsere Hilfe und unser Schild. (Ž 3,4; Ž 115,9)21Ja, an ihm freut sich unser Herz,
wir haben vertraut auf seinen heiligen Namen.22Lass deine Huld über uns walten, HERR,
wie wir auf dich hofften! (Ž 90,17)