1Davidův. Hospodin světlo mé a spasení mé, kohož se budu báti? Hospodin síla života mého, kohož se budu strašiti?2Útok učinivše na mne zlostníci, k sežrání těla mého, protivníci moji a nepřátelé moji, sami se potkli a padli.3Protož byť i stany své proti mně rozbili, nebude se lekati srdce mé; byť se pozdvihla proti mně i válka, na toť se já spouštím.4Jedné věci žádal jsem od Hospodina, téť vždy hledati budu: Abych přebýval v domě Hospodinově po všecky dny života svého,a spatřoval okrasu Hospodinovu, a zpytoval v chrámě jeho.5Nebo tu mne ukryje v stánku svém, v den zlý schová mne v skrýši stanu svého, a na skálu vyzdvihne mne.6A tak vyvýšena bude hlava má nad nepřátely mými, kteříž mne obklíčili; i budu obětovati v stánku jeho oběti plésání, prozpěvovati a chvály vzdávati budu Hospodinu.7Slyš mne, Hospodine, hlasem volajícího, a smiluj se nade mnou, i vyslyš mne.8O tobě přemýšlí srdce mé, že velíš, řka: Hledejte tváři mé, a protož tváři tvé, Hospodine, hledati budu.9Neskrývejž tváři své přede mnou, aniž zamítej v hněvě služebníka svého; spomožení mé býval jsi, neopouštěj mne, aniž se mne zhošťuj, Bože spasení mého.10Ačkoli otec můj a matka má mne opustili, Hospodin však mne k sobě přivine.11Vyuč mne, Hospodine, cestě své, a veď mne po stezce přímé pro ty, jenž mne střehou.12Nevydávejž mne líbosti protivníků mých, neboť by ostáli proti mně svědkové lživí, i ten, jenž dýše ukrutností.13Bychť nevěřil, že užívati budu dobroty Hospodinovy v zemi živých, nikoli bych neostál.14Očekávejž na Hospodina, posilň se, a onť posilní srdce tvého; protož očekávej na Hospodina.
1Von David.
Der HERR ist mein Licht und mein Heil:
Vor wem sollte ich mich fürchten?
Der HERR ist die Zuflucht meines Lebens:
Vor wem sollte mir bangen? (Ž 56,5; Ž 97,11; Mi 7,8)2Dringen Böse auf mich ein,
um mein Fleisch zu verschlingen,
meine Bedränger und Feinde;
sie sind gestrauchelt und gefallen. (Jb 19,22)3Mag ein Heer mich belagern:
Mein Herz wird nicht verzagen.
Mag Krieg gegen mich toben:
Ich bleibe dennoch voll Zuversicht. (Ž 3,7)4Eines habe ich vom HERRN erfragt,
dieses erbitte ich:
im Haus des HERRN zu wohnen
alle Tage meines Lebens;
die Freundlichkeit des HERRN zu schauen
und nachzusinnen in seinem Tempel. (Ž 23,6)5Denn er birgt mich in seiner Hütte am Tag des Unheils; /
er beschirmt mich im Versteck seines Zeltes,
er hebt mich empor auf einen Felsen. (Ž 31,21)6Nun kann sich mein Haupt erheben
über die Feinde, die mich umringen.
So will ich Opfer darbringen in seinem Zelt, /
Opfer mit Jubel,
dem HERRN will ich singen und spielen.7Höre, HERR, meine Stimme, wenn ich rufe;
sei mir gnädig und gib mir Antwort!8Mein Herz denkt an dich: /
Suchet mein Angesicht!
Dein Angesicht, HERR, will ich suchen. (Dt 4,29; Ž 24,6; Ž 105,4)9Verbirg nicht dein Angesicht vor mir; /
weise deinen Knecht im Zorn nicht ab!
Du wurdest meine Hilfe.
Verstoß mich nicht, verlass mich nicht,
du Gott meines Heils!10Wenn mich auch Vater und Mutter verlassen,
der HERR nimmt mich auf. (Iz 49,15)11Weise mir, HERR, deinen Weg,
leite mich auf ebener Bahn wegen meiner Feinde! (Ž 25,4)12Gib mich nicht meinen gierigen Gegnern preis;
denn falsche Zeugen standen gegen mich auf und wüten! (Ž 35,11)13Ich aber bin gewiss, zu schauen
die Güte des HERRN im Land der Lebenden. (Ž 52,7; Ž 56,14; Ž 116,9; Ž 142,6; Iz 38,11)14Hoffe auf den HERRN, /
sei stark und fest sei dein Herz!
Und hoffe auf den HERRN! (Ž 31,25)